Na 40 lidí ale utrpělo zranění (o vážný úraz se naštěstí jednalo „jen" ve dvou případech) a vznikla značná škoda na budovách i na zaparkovaných autech. Škody se vyšplhaly na 275 milionů korun.
Chyba před lety
Závěr? Ze znaleckých posudků vyplynulo, že na malér bylo zaděláno už se značným předstihem: nedodržením stavební dokumentace a porušením norem ve druhé polovině 70. let minulého století. Stavbyvedoucí někdejších Středočeských plynáren, který za to byl odpovědný, již v minulosti zemřel.
Není tak koho stíhat, připomněl ve středu Tomáš Hulan z ředitelství pražské policie. Policisté, kteří vyloučili úmysl, zahájili trestní řízení pro obecné ohrožení z nedbalosti. To však v minulém týdnu odložili. Právě s argumentem, že podezřelý již nežije. „Trestní řád dovoluje stíhat v případech obecného ohrožení pouze fyzickou, nikoliv právnickou osobu," vysvětlil Hulan.
Plyn z ulice
Bezprostředně po výbuchu se soudilo, že k explozi došlo v nejvážněji poškozeném domě, administrativním objektu Řízení letového provozu. Tyhle předpoklady se ale záhy ukázaly jako mylné. Ještě ve chvíli, kdy nebyly odklizeny sutiny, potvrdila tlaková zkouška plynového potrubí, že malér vzešel právě odtud.
Z tohoto vedení, v řeči techniků nazývaného produktovodem, unikal plyn pod vozovku Divadelní ulice - a teprve odsud vnikl do objektu, v němž došlo k výbuchu. Další šetření ukázalo, že v tomto domě skutečně nebyla shledána závada, která by mohla mít explozi na svědomí, ani tam nedošlo k jakémukoli pochybení.
Propálená díra
Proč? Proč k tomuhle všemu došlo? To je otázka, s jejímž řešením bylo třeba počkat několik týdnů. Vlastně i měsíců. Podívat se pod zem mohli kriminalisté společně se specialisty až v srpnu - teprve po odstranění vzpěr podpírajících výbuchem poškozenou stěnu domu. Trhlina na plynovém potrubí, která měla celou spoušť na svědomí, byla viditelná pouhým okem. Jak mohla vzniknout? Jasné otázka pro experty Kriminalistického ústavu Praha.
Dobrat se výsledku nebylo jednoduché. Byla to cesta dlouhá, náročná a vroubená znaleckými posudky. Ne jedním ani dvěma, ale hned sedmi. Výsledek vyznívá jednoznačně. K pochybení došlo už v minulosti, kdy byla ulice naposledy rozkopána. Tak dávno, že i starousedlíci mají problém, aby si vzpomněli. Právě tehdy byly podle zjištění expertů při stavbě produktovodu porušeny technické normy.
Plynaři tam pracovali od roku 1977, plynovod byl kolaudován v roce 1980. Byl zkoulaudován, aniž by kdokoli nezasvěcený tušil, že mezi potrubím a elektrickým vedením, taktéž uloženým v zemi, není zachována předepsaná vzdálenost. Ani pravidelné revize přitom neměly šanci odhalit zárodek problému. Pomoci mohlo jediné: kdyby býval zápach plynu někdo ucítil včas…
Následky špatné práce se neprojevily bezprostředně. Technici mají obsáhlejší vysvětlení - laicky však lze říci, že plynové potrubí se dotýkalo s elektrickým kabelem. Obě vedení na sebe působila tlakem, což postupem času zapříčinilo porušení izolace a zkrat.
Reakcí podobnou svařování elektrickým obloukem se do plynovodu udělal otvor. Velikost propálené díry znalci změřili na 148 milimetrů čtverečních. Tohle ale ještě k explozi nevedlo. Výbuch nastal až tehdy, kdy se unikajícího plynu nahromadilo pod zemí víc - a pronikl do jednoho z domů.
Pokud by byl vedoucí stavby naživu, čekal by ho soud. Tam by mu hrozil trest od dvou do osmi let.
O náhradách rozhodne soudOdložením případu kauza nekončí. Policejní vyšetřovatel Petr Jirout ve středu připomněl, že v případu se přihlásilo 50 poškozených lidí – a k tomu ještě 33 firem a deset pojišťoven. Protože náhradu nelze požadovat po viníkovi, o odškodnění budou rozhodovat soudy v občanskoprávním řízení.
Nejvíce poničená budova, patřící Řízení letového provozu, je nyní na prodej. Při dražbě, která by se měla konat 18. března, bude majitel podle informací ČTK požadovat minimálně 210 milionů korun. Vážnější škody nahlásily také Filmová a televizní fakulta (FAMU), Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, vlastnící budovy v okolí.