VYBERTE SI REGION

Zabijáka v podobě emisí se Praha jen tak nezbaví. Kvůli okruhu

Praha - Vdechováním emisí z automobilů v České republice předčasně zemře až několik tisíc lidí ročně. Dokládá to nedávná studie Státního zdravotnického ústavu. Ta navíc připomíná, že podíl individuální automobilové dopravy na znečištění ovzduší v hlavním městě je zhruba pětadevadesát procent. Pražané jsou v tomto ohledu zásadně ohroženi.

13.12.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ladislav Schäfer

Jenže řešení této nepříznivé situace je zatím v nedohlednu. Jak zmínil náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek z ČSSD, nízkoemisní zóna v Praze nebude vyhlášena dříve, než se dostaví Pražský okruh. Důvodem jsou připomínky dvaceti městských částí. Fungovat v praxi přitom už měla od ledna 2017.

Proti vyhlášení nízkoemisní zóny před dokončením okruhu se postavilo asi dvacet z celkem sedmapadesáti městských částí. „Máme za sebou připomínkové řízení a řada malých i velkých městských částí podala výtku, že bez vnějšího okruhu pro ně nízkoemisní zóny nejsou akceptovatelné. Jsou to především městské části na pravém břehu Vltavy," vysvětlil Dolínek.

V horizontu patnácti let?

Například Praze 9, či 14 údajně vadí, že by po vyhlášení nízkoemisní zóny byly jejich územím vedeny objízdné trasy po stávajících komunikacích, které ovšem nemají parametry okruhu. Problém se znečištěním ovzduší by se tak z vnitřní Prahy pouze přenesl na periférie.

„Myslím si, že bojovat s městskými částmi je zbytečné, proto vyhlášku připravím a následně předám paní primátorce, aby ji protáhla legislativním procesem," dodal Dolínek.

Původně přitom měla být nízkoemisní zóna ohraničená zhruba vnitřním Městským okruhem vyhlášena už 1. ledna 2016 a o rok později pak uvedena do praxe. Vnější Pražský okruh však může být podle některých expertních odhadů dokončen až kolem roku 2030.

Nová žaloba městských částí a obci

Dostavbu dálničního obchvatu přitom nejspíš oddálí nová žaloba periferních městských částí a středočeských obcí, přes jejichž území má komunikace vést. Na konci září pak vznikla iniciativa s názvem Starostové pro okruh, která „žádá urychlené dokončení Pražského okruhu v racionální variantě."

Starostové Dolních Chaber, Suchdola, Ďáblic, Vinoře, Prahy 20, Lysolají, Satalic, Nebušic a několika přilehlých obcí ve Středočeském kraji svorně odmítají plánovanou variantu Pražského okruhu, která je podle nich příliš zastaralá.

„Státem dlouhodobě prosazovaná jižní varianta vedená přes Suchdol a další obce podle starostů vychází z reality 60. let minulého století, již dávno neodpovídá aktuálním požadavkům, a je dokonce v rozporu s platnou legislativou. Dnes projíždí Prahou patnáct krát více aut, v navrhované trase je hustá zástavba, platí nové hygienické a ekologické zákony a okruh se stal součástí transevropské dálniční sítě," stojí ve společném prohlášení starostů.

Extrémní tranzitní doprava

To dále upozorňuje, že řadu pražských městských částí a středočeských obcí v bezprostřední blízkosti Prahy každý den zatěžuje extrémní tranzitní doprava. Desetitisíce kamionů přitom těmto územním celkům podle jejich zástupců nepřináší nic pozitivního, pouze hluk, prach, emise a rozbité silnice.

Starostové pro okruh požadují, aby si zástupci hlavního města Prahy, Středočeského kraje a dotčených městských částí a obcí stanovili hlavní cíle pro řešení regionální dopravy. Dále navrhují rozdělit investiční činnosti do střednědobého (2015 - 2025) a dlouhodobého výhledu (2025 - 2050) a zadat přípravu přeložky mezi D8 a R7 a spojnice D1, D11 a R10.

„Takzvaná jižní varianta Pražského okruhu vycházející z územního plánu a prosazovaná ministerstvem dopravy, Ředitelstvím silnic a dálnic a pražským magistrátem má celkovou délku 82 kilometrů. Regionální severní varianta okruhu je sice o patnáct kilometrů delší, přesto je levnější a splňuje aktuální požadavky na dopravní obslužnost, bezpečnost, územní vztahy a ekologii," vzkázali starostové.

Návrh na přijetí mimořádných opatření

Ovšem tato poměrně pochopitelná iniciativa může dle vedení hlavního města dostavbu Pražského okruhu spíše oddálit a zkomplikovat.

Tento začarovaný kruh tak bude zřejmě nutné alespoň dočasně rozetnout některými mimořádnými opatřeními například pro případ smogové situace. Soupis některých z nich už před časem primátorce Adrianě Krnáčové (ANO) zaslala dopravní iniciativa Auto*Mat.

Praha by se podle ní například měla zavázat, že v případě závažného překročení imisních limitů přikročí k regulaci vjezdu motorových vozidel do širšího centra. Doporučuje také urychlené omezení tranzitu historickým centrem, či přípravu zavedení mýtného systému.

Podle iniciativy by také policie měla získat pravomoc přímo v terénu identifikovat a z provozu vyřazovat vozidla nesplňující emisní požadavky, například kvůli úmyslnému odstranění prachového filtru či jiné nezákonné manipulaci s vozidlem.

Podle Státního zdravotnického ústavu má individuální automobilová doprava 95procentní podíl na znečištění ovzduší v hlavním městě. Nízkoemisní zóna měla být na území vymezeném zhruba vnitřním Městským okruhem vyhlášena 1. ledna 2016 a vejít v praxi pak o rok později.

V první fázi měly mít do zóny povolení vjet vozy splňující normu euro 3, která je závazná pro dieselová auta vyrobená po roce 2001 a pro benzinová vyrobená po roce 1993. Každé auto by muselo mít speciální plaketu nalepenou na předním skle. Hranice zóny nebude „neprolomitelná", výjimku dostanou například rezidenti nebo záchranáři.

Čtěte také: Nízkoemisní zóna v Praze nebude dřív, než bude hotový okruh

Autor: Jakub Krupka

13.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies