VYBERTE SI REGION

Záchranka sídlo jen tak nezmění. Trojská radnice se o změně objektu chce soudit

Praha /VIZUALIZACE/ - „Pronajaté sídlo záchranky v Korunní ulici už dávno není důstojným místem pro tuto službu veřejnosti. Exkurz po republice mi to jen potvrdil, neboť v jiných městech mají záchranky odpovídající objekt i místo. Právě v tom Praha za jinými městy bohužel poněkud zaostává," uvedl Radek Lacko (ANO), pod jehož gesci oblast zdravotnictví spadá.

29.3.2015
SDÍLEJ:

Vizualizace nové budovy Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy.Foto: www.praha.eu

Právě uvažovaný nový objekt záchranky situovaný do Troje vzbudil u tamní radnice nejen odmítavý postoj, ale i razantní řešení, jak stavbě zabránit. Podle starosty Tomáše Bryknara je k tomu důvodů víc než dost.

„Naše městská část s realizací této stavby dlouhodobě nesouhlasila. I když už magistrát vykoupil pozemky. Stavba nejen, že naruší přírodní ráz daného místa, potažmo významný krajinný prvek, ale je situována v záplavovém území. To říkáme stále dokola," argumentuje starosta Bryknar.

Jenomže magistrát už zamítl odvolání městské části Troja a občanského sdružení Troja Trojou kvůli novému sídlu pražské zdravotnické záchranné služby. Radnice v podaném odvolání například namítá, že stavba bude mít negativní vliv na údolní nivu.

Oponenti argumentují tím, že už byla stejně poškozená stavbou tunelu Blanka. V odvolání se dále uvádí, že Trojská kotlina je pro Prahu unikátní celek zachovalé přírody, který je ze všech stran obklopen městskou zástavbou a slouží jako kvalitní rekreační a oddychové území pro tisíce Pražanů. Proto nesouhlasí ani s tím, že by z budovy vzlétal záchranářský vrtulník.

Soudní jednání zatím nebylo stanoveno

V případě povodní by některé příjezdy podle radnice Prahy-Troja k budově zatarasily protipovodňové zábrany. Tato situace by údajně znesnadňovala práci poskytovatelům zdravotnické záchranné služby. Jako například při výjezdu sanitek z kapacitní garáže, která je v objektu situována, nebo při dopravě pracovníků ředitelství, dispečinku a zásahové skupiny do budovy či výjezdu z ní. Neshody s magistrátem nakonec vyústily v žalobu kvůli plánované stavbě sídla.

„Soudní jednání zatím nebylo stanoveno. Stále nechápu, proč ke změně názoru ze strany radnice v Troji došlo. Jednali jsme férově, veškeré připomínky jsme zohlednili," říká radní Radek Lacko s tím, že považuje na základě dosavadních jednání se zástupci této městské části takovýto krok za nekorektní.

„K našemu překvapení se objevily zprávy, že jsme žalobu podali až po jednáních s magistrátem. Což není pravda, protože žaloba je datována na 12. leden tohoto roku, tudíž před jednáními s magistrátem. Žádný názorový veletoč to prostě není," argumentuje starosta Tomáš Bryknar.

Doplnil, že žalobu městská část nestáhne do doby, dokud nebude mít záruky, že se navrhovaný objekt zmenší. „Přesto se domnívám, že pro město i městskou část Troja by bylo lepší najít jiné vhodnější místo," poznamenal starosta Bryknar.

Martyria se stavbami už bylo dost

Místní obyvatelé již několikrát upozornili na to, že Troja je výkladní skříní Prahy a stavbu s heliportem na svém území nechtějí. Podle nich je stavba v daném údolí nevhodná. Zastánci výstavby tvrdí, že umístění do této lokality je strategické kvůli dopravě, a to nájezdu do tunelu Blanka a napojení i na další důležité komunikace.

„Možné to samozřejmě je, ale stavba v podstatě opticky rozbije územní celistvost daného místa. V okolí jsou secesní vily, přírodní rezervace a hlavně skála, která dominuje dolní části Troje," míní Gabriel Henych z místního přírodovědeckého spolku.

Obyvatelé Troji o uvažované výstavbě vědí zatím pouze z doslechu, nebo medií. Zatím je dohady, zda objekt postavit nebo ne, nijak zvlášť zřejmě netíží. Například ulice Na Kazance je nejbližší obydlenou lokalitou v sousedství uvažovaného sídla pražské záchranky.

Tamní obyvatelé si tudíž každodenně prožívali martyrium v době stavby Trojského mostu v souvislosti se silničními přeložkami a provozu betonárky. Po dokončení mostu si pochvalují nové komunikace a hlavně klid.

Plocha se zbytky stavebního materiálu

„Ještě bych zlikvidoval oplocený stavební dvůr a vysoká sila, která po stavbě zbyla. Je to obrovská plocha plná zbytků stavebního materiálu, která by se dala jistě využít jinak," glosuje František Kovanda. Zároveň jedním dechem poukazuje na skutečnost, že na stavebním dvoře stejně není žádná činnost.

„Stejně si myslím, že tuhle volnou parcelu potom zase ukořistí nějaký developer. Problém nového objektu pro záchranku mě nijak netíží. Aspoň vím, pro koho to bude," dodal František Kovanda.

Záchranka plánuje budovu využívat především pro administrativu. V projektu počítá jen se dvěma místy, odkud budou sanitky vyjíždět pro pacienty, dalších 49 míst bude pro sanitní vozidla záložní. Projekt celkem za 500 milionů korun počítá s 126parkovacími místy.

Zda se tak magistrát rozhodne či nikoliv je zatím velká neznámá. Avšak zcela konkrétně ústy radního Radka Lacka informuje, že už bylo vydáno územní rozhodnutí. „Čekáme už jen na stavební povolení. Předpokládáme, že jej dostaneme v druhé polovině roku," sdělil radní Lacko.

Nové sídlo záchranné služby by mělo stát na křižovatce ulic Povltavská a Vodácká v těsném sousedství s vyústěním budovaného tunelového komplexu Blanka. Stavba měla být podle původních plánů hotová už v září 2011. Další termín se nyní nikdo nesnaží ani odhadnout a záchranáři proto musejí využívat dosavadní pronajaté prostory v Korunní ulici.

„V době nevyjasněné situace, ať už z jakýchkoliv důvodů, se k otázce uvažovaného nového objektu nebudeme vyjadřovat," sdělila Jiřina Ernestová, mluvčí pražských záchranářů.

Hotelové pokoje i tělocvična

Součástí budovy záchranné služby by podle dostupných informací měl být heliport, dispečink s 25 stanovišti operátorů, garáž pro záchranářský kamion Golem, školicí centrum, hotelové pokoje pro hosty, tělocvična, autoservis, prádelna a jídelna. Počítá se rovněž s lékárnou a myčkou, které by sloužily i veřejnosti. V budově zůstanou rezervy pro možný nárůst počtu záchranářů v budoucnosti.

Pražská záchranná služba byla založena v roce 1857. Je tak nejstarší záchrannou službou v České republice i v Evropě. Jejím ředitelem je od roku 1998 senátor za Občanskou demokratickou stranu Zdeněk Schwarz.

Záchranka v současné době zaměstnává bezmála čtyři stovky zdravotníků, využívá více jak padesát sanitek a další menší vozy, nebo kamion Golem určený pro hromadná neštěstí. Zdravotnické operační středisko přijme ročně kolem 310 tisíc tísňových volání.

O výborné úrovni pražské záchranky svědčí například její dojezdové časy kolem 7 8 minut, patřící k nejlepším v Evropě. Vyhláška přitom stanovuje limit 15 minut. V minulosti však skvělé výsledky záchranářů poněkud zastínily časové proluky v předávání pacientů do některých nemocnic, které je odmítaly převzít.

Čtěte také: Praha dostala jedenáctimilionovou pokutu za Trojský most

Autor: Petr Štrompf

29.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies