VYBERTE SI REGION

Žáci besedovali s komunistickým vězněm Bubníkem

Praha 10 – Za okny svítí podzimní sluníčko, rodiče si jdou pro své děti do družiny a já kráčím do budovy Základní školy Hostivař nedaleko ekologického střediska Toulcův dvůr. Projdu přes vrátnici kolem žlutých šatních skříněk ke hnědým polstrovaným dveřím, za kterými skupina více než třiceti žáků a žákyň deváté třídy sleduje na promítacím plátně dokument o člověku, který mezi ně za chvíli zavítá osobně.

14.11.2013 1
SDÍLEJ:

Studenti besedují s komunistickým vězněm Augustinem BubníkemFoto: Pražský deník/Michaela Rozšafná

Čtyřicetiminutový snímek Postavení mimo hru, který pojednává o Augustinu neboli Gustovi Bubníkovi, bývalém hokejistovi a československém reprezentantovi, který byl v 50. letech spolu s dalšími spoluhráči z národního týmu odsouzen komunistickým režimem k několikaletému pobytu ve vězení.

Sám Bubník dostal za pár nemilých slov na adresu komunistické vlády trest čtrnáct let. „Celý národ nás miloval, jako hokejoví reprezentanti jsme byli jejich zlatíčka. Po nástupu komunistů jsme najednou byli vyvrhelové společnosti," vzpomíná v dokumentu Bubník, který si nakonec neprávem odseděl „jen" pět let.

Cenné poznatky díky pamětníkům

V neděli si připomeneme státní svátek Den boje za svobodu a demokracii. Co se u nás událo 17. listopadu 1989, je však pro leckteré mladší ročníky v dnešní době záhadou. Neznámé je pro ně často také období tomuto datu předcházející, totiž čtyřicet let totality a vlády komunistického režimu v tehdejším Československu.

O neustále připomínání této doby nejen pamětníkům, ale hlavně dnešním školákům, se zasluhuje projekt společnosti Člověk v tísni Příběhy bezpráví. Školy, které se do něj zapojí, mají možnost získat pro své žáky studijní materiály, díky nimž dostanou příležitost získat poznatky o minulosti interaktivním způsobem. Člověk v tísni nabízí středním a základním školám dokumentární snímky zachycující represe komunistického režimu na konkrétních osobách a příbězích.

Zároveň pro děti pořádá besedy s pamětníky, kteří si tímto obdobím prošli a kterým ve své rodné zemi za komunistické vlády nebylo nejlépe… Besed se účastní ve většině případů političtí vězni, umělci, sportovci a další osoby, které komunistický režim perzekuoval. Jako například Augustin Bubník, který přišel i za žáky hostivařské základní školy.

O vězení s lehkostí a nadhledem

V průběhu promítání filmu Postavení mimo hru se otevřou dveře, do kterých vejde bývalý hokejista ve sportovní bundě a s holí v ruce. Žáci teď nevědí, kam zírat dřív jestli na vzpomínání pamětníka na projektoru, nebo na živého Bubníka… Ten se posadí k dětem na židli a po zbytek filmu sleduje sebe samého na plátně. Znovu se podívá do uranových dolů, kde strávil část života, nebo do miniaturní kobky, takzvané korekce, kam byli vězni zavíráni, když nevykazovali poslušnost.

Po projekci se pětaosmdesátiletý Bubník postavil před žáky, opřel se o postavenou židli a chopil se slova… Čtrnácti a patnáctiletým přihlížejícím vyprávěl zhruba hodinu o všem možném. O hokeji, o vězení, o studiu řezničiny, o své čtyřleté zkušenosti z parlamentu nebo o dvaačtyřicetileté trenérské praxi.

„Posaďte se, pane Bubníku," vyzvala několikrát stojícího pána přítomná paní učitelka. „Ale jděte, vždyť já se naseděl pět let," podotkl například a žáci jen s údivem zírali, s jakou nadsázkou tato slova vyslovil.

I když se kvůli nemilému tématu dala očekávat spíše pochmurná a smutná nálada, žáci se na besedě s Augustinem Bubníkem častěji bavili a smáli. Třeba ve chvíli, kdy Augustin Bubník vyprávěl o svých „trampotách" s dívkami. „Já mám pořád holky rád, nejlepší je, když jdu za nějakou po ulici a ona má třeba krátkou sukni, to je panečku podívání," usmál se Bubník, který dokázal puberťáky zaujmout i mnoha dalšími veselými příhodami či poučkami do života.

„Moc bych vám přál, abyste si z dokumentu vzali ponaučení a abyste nikdy takovou dobu, jakou u nás bylo období totality, nezažili," apeloval na žáky Bubník, který je také členem organizace Konfederace politických vězňů.

Posteskl si i nad výsledkem letošních sněmovních voleb, ve kterých komunistická strana získala od voličů přes 15 procent hlasů.

„Je smutné, že je volí mladí lidé. My pamětníci bohužel rychleji a rychleji vymíráme, proto je potřeba předávat vzpomínky o tom, co se u nás za komunismu dělo, hlavně mezi vaši generaci," vysvětlil. Podle Bubníkových slov, která pronesl k žákům, není tolik potřeba učit se ve školách o období vlády Karla IV., zásadnější je vědět o vládách za Hitlera nebo Stalina.

Příběhy bezpráví- Vzdělávací projekt společnosti Člověk v tísni, jehož devátý ročník probíhá na základních a středních školách v průběhu listopadu, je součástí vzdělávacího programu Jeden svět na školách.
- Žákům do škol přináší dokumentární filmy a další audiovizuální materiály, které poskytují svědectví o novodobé československé historii, jsou tak plnohodnotnou výukovou pomůckou.
- V letošním roce využívají materiály pedagogové na více než 3 000 základních a středních školách.
- Součástí programu jsou besedy s pamětníky, zejména s oběťmi komunistických represí.

Autor: Michaela Rozšafná

14.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies