VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žáci besedovali s komunistickým vězněm Bubníkem

Praha 10 – Za okny svítí podzimní sluníčko, rodiče si jdou pro své děti do družiny a já kráčím do budovy Základní školy Hostivař nedaleko ekologického střediska Toulcův dvůr. Projdu přes vrátnici kolem žlutých šatních skříněk ke hnědým polstrovaným dveřím, za kterými skupina více než třiceti žáků a žákyň deváté třídy sleduje na promítacím plátně dokument o člověku, který mezi ně za chvíli zavítá osobně.

14.11.2013 1
SDÍLEJ:

Studenti besedují s komunistickým vězněm Augustinem BubníkemFoto: Pražský deník/Michaela Rozšafná

Čtyřicetiminutový snímek Postavení mimo hru, který pojednává o Augustinu neboli Gustovi Bubníkovi, bývalém hokejistovi a československém reprezentantovi, který byl v 50. letech spolu s dalšími spoluhráči z národního týmu odsouzen komunistickým režimem k několikaletému pobytu ve vězení.

Sám Bubník dostal za pár nemilých slov na adresu komunistické vlády trest čtrnáct let. „Celý národ nás miloval, jako hokejoví reprezentanti jsme byli jejich zlatíčka. Po nástupu komunistů jsme najednou byli vyvrhelové společnosti," vzpomíná v dokumentu Bubník, který si nakonec neprávem odseděl „jen" pět let.

Cenné poznatky díky pamětníkům

V neděli si připomeneme státní svátek Den boje za svobodu a demokracii. Co se u nás událo 17. listopadu 1989, je však pro leckteré mladší ročníky v dnešní době záhadou. Neznámé je pro ně často také období tomuto datu předcházející, totiž čtyřicet let totality a vlády komunistického režimu v tehdejším Československu.

O neustále připomínání této doby nejen pamětníkům, ale hlavně dnešním školákům, se zasluhuje projekt společnosti Člověk v tísni Příběhy bezpráví. Školy, které se do něj zapojí, mají možnost získat pro své žáky studijní materiály, díky nimž dostanou příležitost získat poznatky o minulosti interaktivním způsobem. Člověk v tísni nabízí středním a základním školám dokumentární snímky zachycující represe komunistického režimu na konkrétních osobách a příbězích.

Zároveň pro děti pořádá besedy s pamětníky, kteří si tímto obdobím prošli a kterým ve své rodné zemi za komunistické vlády nebylo nejlépe… Besed se účastní ve většině případů političtí vězni, umělci, sportovci a další osoby, které komunistický režim perzekuoval. Jako například Augustin Bubník, který přišel i za žáky hostivařské základní školy.

O vězení s lehkostí a nadhledem

V průběhu promítání filmu Postavení mimo hru se otevřou dveře, do kterých vejde bývalý hokejista ve sportovní bundě a s holí v ruce. Žáci teď nevědí, kam zírat dřív jestli na vzpomínání pamětníka na projektoru, nebo na živého Bubníka… Ten se posadí k dětem na židli a po zbytek filmu sleduje sebe samého na plátně. Znovu se podívá do uranových dolů, kde strávil část života, nebo do miniaturní kobky, takzvané korekce, kam byli vězni zavíráni, když nevykazovali poslušnost.

Po projekci se pětaosmdesátiletý Bubník postavil před žáky, opřel se o postavenou židli a chopil se slova… Čtrnácti a patnáctiletým přihlížejícím vyprávěl zhruba hodinu o všem možném. O hokeji, o vězení, o studiu řezničiny, o své čtyřleté zkušenosti z parlamentu nebo o dvaačtyřicetileté trenérské praxi.

„Posaďte se, pane Bubníku," vyzvala několikrát stojícího pána přítomná paní učitelka. „Ale jděte, vždyť já se naseděl pět let," podotkl například a žáci jen s údivem zírali, s jakou nadsázkou tato slova vyslovil.

I když se kvůli nemilému tématu dala očekávat spíše pochmurná a smutná nálada, žáci se na besedě s Augustinem Bubníkem častěji bavili a smáli. Třeba ve chvíli, kdy Augustin Bubník vyprávěl o svých „trampotách" s dívkami. „Já mám pořád holky rád, nejlepší je, když jdu za nějakou po ulici a ona má třeba krátkou sukni, to je panečku podívání," usmál se Bubník, který dokázal puberťáky zaujmout i mnoha dalšími veselými příhodami či poučkami do života.

„Moc bych vám přál, abyste si z dokumentu vzali ponaučení a abyste nikdy takovou dobu, jakou u nás bylo období totality, nezažili," apeloval na žáky Bubník, který je také členem organizace Konfederace politických vězňů.

Posteskl si i nad výsledkem letošních sněmovních voleb, ve kterých komunistická strana získala od voličů přes 15 procent hlasů.

„Je smutné, že je volí mladí lidé. My pamětníci bohužel rychleji a rychleji vymíráme, proto je potřeba předávat vzpomínky o tom, co se u nás za komunismu dělo, hlavně mezi vaši generaci," vysvětlil. Podle Bubníkových slov, která pronesl k žákům, není tolik potřeba učit se ve školách o období vlády Karla IV., zásadnější je vědět o vládách za Hitlera nebo Stalina.

Příběhy bezpráví- Vzdělávací projekt společnosti Člověk v tísni, jehož devátý ročník probíhá na základních a středních školách v průběhu listopadu, je součástí vzdělávacího programu Jeden svět na školách.
- Žákům do škol přináší dokumentární filmy a další audiovizuální materiály, které poskytují svědectví o novodobé československé historii, jsou tak plnohodnotnou výukovou pomůckou.
- V letošním roce využívají materiály pedagogové na více než 3 000 základních a středních školách.
- Součástí programu jsou besedy s pamětníky, zejména s oběťmi komunistických represí.

Autor: Michaela Rozšafná

14.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Do babyboxu v Rychnově někdo odložil chlapečka

Body, jak ho znaly naše babičky. Na snímku ho představuje správkyně skanzenu Hana Zvalová
3

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

Hnutí ANO se chystá na sněmovní volby, v sobotu a neděli si zvolí nové vedení a brzy už také představí svou vizi rozvoje České republiky v příštích dvaceti letech. Jeho předseda Andrej Babiš v rozhovoru s Deníkem tvrdí, že Česko by se mělo inspirovat v zahraničí a vzít si z něj to nejlepší – americký většinový systém, švýcarskou přímou demokracii a německý parlamentní jednací řád.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies