VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zadržených uprchlíků je letos více, zatím jen o desítky

Praha - Pražská policie v letošním roce registruje v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii zvýšení počtu zadržených uprchlíků. Lidí, kteří se pokoušejí do Prahy nelegálně dostat, je oproti minulým letům několikanásobně více, stále se však jedná řádově o desítky osob. Policisté nejvíce z nich odhalí při kontrolách na Hlavním nádraží, uprchlíci do Prahy přijíždějí také autobusy.

10.7.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

„V roce 2013 pražská policie zadržela 18 uprchlíků, o rok později 17. Letos je to zatím 105 osob," uvedl mluvčí republikové policie Jan Daněk. Cizinecká policie zasahuje u lidí, kteří se do republiky dostávají ilegálně, a to zejména přes Itálii a Maďarsko.

Situace v letošním roce je podle Daňka odlišná nejen v počtu uprchlíků, ale také v jejich původu, což má jasnou vazbu na probíhající konflikty na Středním východě. Jedná se z velké části o lidi, kteří prchají před násilnými konflikty a zoufalou situací, původem například ze Sýrie či Iráku, případně z Afriky.

„V tuto chvíli jsou to nejčastěji uprchlíci ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, ale i z Afriky, například z Gambie nebo Somálska," uvedl Daněk. „Kolegové z cizinecké policie větší počet uprchlíků zvládají bez problémů," doplnil.


Oproti minulosti se skladba uprchlíků výrazně proměnila. „V minulých letech to bylo spíš třeba Bělorusko nebo Alžír. I z toho výčtu zemí, který je momentálně aktuální je vidět, že konflikt v Sýrii počet 
i původ uprchlíků výrazně ovlivňuje,“ řekl mluvčí policie Daněk.

Pražští policisté nejčastěji zadržují běžence, kteří 
se do země pokoušejí dostat přes železnici. „Podle našich zkušeností je nejčastější způsob vlakem, potom i autobusy, v minimálním množství 
i individuální dopravou. Ale to je samozřejmě dáno i tím, kde to nejvíce hlídáme,“ vysvětluje Daněk.

To se týká zejména těch uprchlíků, kteří přicházejí přes Maďarsko a z jižní Evropy. Uprchlíci však do země cestují i jinak, například 
na základě krátkodobých víz. „Někteří přijedou na krátkodobá víza, tedy legálně, další přicházejí na víza jiných států Schengenu a pak zde požádají o azyl, “ vysvětlila ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Žádosti o azyl

Uprchlíci mohou u nás požádat o azyl. Počet lidí, kteří ročně v České republice této možnosti využijí, byl podle Faltové v posledních letech řádově ve stovkách, letos v souvislosti s mezinárodní situací narůstá. „Za poslední čtyři roky žádalo v České republice ročně o mezinárodní ochranu řádově 750 lidí. Letos je trend spíše vzrůstající,“ uvedla Faltová. Statistiky jsou celostátní, takže se nedá dost dobře posoudit, kolik z žadatelů dorazilo přímo do Prahy.

Podle statistik ministerstva vnitra do letošního června zažádalo o azyl v České republice celkem 784 žadatelů. Ti tak můžou učinit v přijímacích střediscích v pražské Ruzyni nebo Zastávce u Brna, případně se mohou přihlásit kdekoliv na policii. Nejčastěji letos žádají o mezinárodní ochranu Ukrajinci, Kubánci a Syřani. V porovnání s některými roky v minulosti je počet žádostí pořád poměrně malý, například v roce 2003 bylo žadatelů 11 400, o dva roky dříve dokonce přes 18 tisíc.

U žadatelů o azyl je nutné určit, jestli se nejedná o ekonomické uprchlíky. „V rámci azylového řízení se zjišťuje, zda má daný člověk na mezinárodní ochranu nárok či ne. Kritéria pro to, kdo je uprchlík a kdo ne jsou jasně dána 
v Úmluvě o právním postavení uprchlíků, kterou Česká republika ratifikovala,“ uvedla specialistka na migraci z organizace Amnesty International Šárka Antošová.

Podle Faltové je navíc nutné při rozlišování ekonomických migrantů a uprchlíků brát v potaz i faktory, které jsou zákonem těžko postižitelné. „Je také nutné vzít 
v úvahu subjektivní povahu pocitu pronásledování. Lidé, kteří ochranu nedostanou, nejsou nutně ekonomičtí migranti. Jsou to třeba lidé, kteří nevědí, jak svou situaci 
v zemi původu řešit,“ míní.

Dublinský systém

Velká část uprchlíků, které například na Hlavním nádraží policie zadrží, už v některé Evropské zemi žádost o azyl podanou má. V takovém případě u nás nemůže požádat 
o mezinárodní ochranu, protože platí takzvaný Dublinský systém, který znemožňuje běžencům žádat 
o azyl ve více než jednom evropském státu.

V případě, že policie zadrží cizince, který má už podanou žádost jinde, rozbíhá se takzvané Dublinské řízení. „Česká republika pošle výzvu do Maďarska, které 
je buď přijme, nebo ignoruje, což je častější. Potom daného člověka policie zajistí, obvykle v zařízení pro zajištění cizinců Bělá Jezová. Policie může rozhodnout i tak, že jej nechá na svobodě, ale 
to se podle našich informací moc neděje,“ popsala Faltová. 


V rámci řízení je určen stát, který bude o žádosti 
o azyl rozhodovat. Obvykle jde o zemi, ve které uprchlík poprvé neoprávněně překročil státní hranice, ale roli hraje například i to, kde jestli má dotyčný někde v Evropě rodinné příslušníky.

Pokud je v rámci řízení rozhodnuto, že o azylu budou rozhodovat jinde, uprchlík 
je propuštěn a měl by do určené země odjet, což se však málokdy děje. „Po skončení řízení jsou uprchlíci propuštěni 
a dostanou výjezdní příkaz, kde je lhůta 
v řádu dvou, tří, čtyř dnů na to, aby opustili území České republiky. Měli by odjet 
do země, kde mají žádost 
o azyl, ale většinou se třeba do Maďarska nevrátí, protože to není jejich cílová země,“ řekla Faltová.

Celkově je u nás počet žádostí o azyl stále malý. „Do tuzemska přichází naprosto minimální počet uprchlíků a poslední roky máme mnohem méně žádostí než mnohé roky v minulosti,“ říká Antošová. „V současné době opustilo Sýrii už na čtyři miliony lidí. Syřané tvoří největší skupinu lidí žádajících o azyl. Je ale nutné si uvědomit, že devadesát pět procent z nich našlo ochranu v Libanonu, Turecku, Jordánsku, Egyptě a Iráku,“ zakončila.

Autor: Petr Schreib

10.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Miloš Zeman na Pražském hradě ohlásil svou kandidaturu na prezidenta.
16 13

Zeman poletí za Trumpem. Termín návštěvy se dozví až tři týdny před odletem

Ilustrační foto
5

Sexuální asistentky poskytly postiženým zatím 250 asistencí

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

Provozovatel kiosku u Pekla skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Polná na Jihlavsku hledá nájemce bufetu v rekreačním a sportovním areálu u rybníka Peklo. Současný provozovatel bufetu skončil, dle vyjádření starosty kvůli elektronické evidenci tržeb (EET).

Islámský stát? Fanatici, kteří nemají náboženský cíl, říká lékař Abass Jahaf

/ROZHOVOR/ Jaké je být uznávaným lékařem v České republice, když pocházíte z muslimské země? A zvláště v době, kdy Islámský stát (IS) terorizuje svět stále početnějšími útoky? Doktor Abass Jahaf byl zhruba před třiceti lety z Jemenu vyslaný do tehdejšího Československa na studia. Dnes má české občanství, pracuje v Nemocnici Most na urologickém oddělení a spolupořádáním společenských akcí se snaží sblížit muslimskou komunitu s českými občany.

Trumpův zeť bude svědčit v kauze ovlivňování prezidentských voleb

Výbor pro tajné služby amerického Senátu chce vyslechnout prezidentova zetě Jareda Kushnera v rámci vyšetřování údajných kontaktů volebního štábu Donalda Trumpa s ruskými činiteli. Kushner, manžel Trumpovy nejstarší dcery, byl během kampaně Trumpovým poradcem. Tuto funkci vykonává i nyní. Termín výslechu soud zatím neoznámil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies