VYBERTE SI REGION

Zemědělci neodcházejí ve tři hodiny domů s čistou hlavou

Praha /ROZHOVOR/ – „Mým plánem je připravit si vlastní skladovací prostory, abych vše nemusel prodávat přes prostředníky," říká zemědělec Jakub Nosek.

6.9.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Děda Jakuba Noska začal samostatně hospodařit hned po roce 1989. Původně si myslel, že hospodářství převezme jeho syn, ale nakonec našel spřízněnou duši ve svém vnukovi, kterému nevadil obor, kde člověk ve tři hodiny neskončí a neodchází domů s čistou hlavou.

Už v těch patnácti letech jste věděl, že chcete dělat zemědělství?

Původně jsem studoval učiliště obor elektrikář, ale pak jsem přešel na zemědělku a udělal si nástavbu pro podnikání v zemědělství.

Jak velké hospodářství máte a co pěstujete?

Obhospodařujeme 250 hektarů, z toho je asi 90 hektarů řepky, 120 ozimé pšenice a pár desítek hektarů máku.

Můžete popsat, jak zjednodušeně vypadá rok zemědělce?

Na konci zimy začínáme hnojením řepky, poté následují postřiky, které končí až někdy kolem července. Pak následují žně a práce na polích končí v říjnu, nejpozději na začátku listopadu, kdy je nejen zoráno, ale i zaseta většina plodin.

Kdy jezdí zemědělci na dovolenou?

Někteří přede žněmi, já to třeba dělám tak, že v zimě vyjedu někam do tepla.

Kolik hodin denně trávíte na traktoru?

V únoru a březnu je to pár hodin, třeba osm. Pak se to postupem času navyšuje a navyšuje. Při žních je to až 16 hodin denně.

Co dělají zemědělci v zimě?

Je třeba připravit a opravit stroje, vyřídit papírování, udržovat statek a podobně. Pracujeme osm hodin denně ve všední dny.

Jak si podle vás stojí české zemědělství?

Dle mého názoru to mají zemědělci venku jednodušší, ať už proto, že mají vysoké dotace od státu, tak i proto, že si tam lidé váží domácí produkce. My jsme zkoušeli chovat brojlery, bez chemie, skutečně poctivě, v množství několika desítek kusů. Když jsem spočítal náklady, tak daleko převyšovaly možnou prodejní cenu. Najdou se i lidé, kteří si kvality váží, jenže dnes si jen málo lidí může koupit to nejlepší. Na druhou stranu si spotřebitelé často kupují levné věci, ale pak z nich třeba polovinu vyhodí.

Čekají zemědělství v nejbližší době nějaké změny?

Co se týká budoucnosti, záleží, s čím přijde Evropská unie. V roce 2014 začne další pětileté období a nikdo přesně neví, co nás čeká. Teď zemědělcům například znepříjemnilo život nové unijní pravidlo, které zakazuje mořit řepku proti škůdcům. Jenže výsledkem bude to, že zatímco v důsledku tohoto moření umřel jen ten hmyz, který do řepky kousl, teď se bude muset stříkat plošně, což znamená ve výsledku více chemie do větší části prostředí a zahubení více hmyzu, protože jinak by nám řepku sežrali škůdci. Češi si také občas normy Evropské unie ještě zpřísňují, ve Francii některá nařízení vůbec nemají tak přísná. Například se to týká různých evidencí.

Pomáhají vám prosadit vaše zájmy organizace jako je Asociace soukromých zemědělců a podobně?

Teď se snad po dlouhé době podařilo, aby se nepřimíchával francouzský mák do českého a vynikla tak jeho kvalita. Český mák totiž v současné podobě úplně s Čechami moc společného nemá, Problémem ale je to, kdo a jak bude míchání kontrolovat. Ale snaha v posledních letech u těchto organizací vidět je.

Jaký zvuk má české zemědělství v Evropě?

Určitě máme jeden z nejkvalitnějších máků ve světě. Proto se ho i většina vyváží. I česká pšenice je kvalitní, v Německu je standart 12 dusík, my tu děláme i 13, 14.

Jakub Nosek
- že se chce stát zemědělcem, věděl už v patnácti letech
- poprvé seděl v traktoru, když mu bylo deset let
- obhospodařuje asi 250 hektarů zemědělských ploch v okolí Trněného Újezdu na Kladensku, nejvíce se věnuje pěstování pšenice a řepky.

Proč by lidé měli kupovat české potraviny?

Jde nejen o rozvoj hospodářství. Nemohu mluvit za všechny, ale my se tu snažíme všechno dělat poctivě, pokud to není úplně nutné, tam rozhodně všude nerveme chemii, samozřejmě jsou roky, kdy je potřeba použít chemie víc a jsou roky, kdy je třeba méně. Je to o citu a není to jen o tabulkách na papíře. Čím více se sem bude dovážet maso, tím méně tu bude živočišné výroby. Navíc kvalitní vepřové se nyní vyváží do Německa a k nám se naopak dovážejí ty méně kvalitní produkty.

Vidíte rozdíl v tom, jak lidé přistupovali k potravinám dříve a jak nyní?

Určitě se situace v posledních letech zlepšila, stoupl například zájem o vejce. Lidé se už dnes více zajímají o to, co jí a třeba jsou ochotní i někam dojet.

Jak vidíš své hospodářství za dvacet let?

Doufám, že nám vydrží stejná výměra pozemků, co máme. Z těch 250 hektarů máme 30 svých, zbytek je pronajatý. Budeme se spíše zaměřovat na rostlinnou výrobu, živočišnou děláme pouze pro naši potřebu a nevím, zda by pro mě někdy mohlo být prioritou dělat to ve velkém. Nikdo také neví, co se bude dít s metyl-esterem, zda bude výhodné dál pěstovat řepku či ne.

Mým plánem je i připravit si tu skladovací prostory, abych vše nemusel prodávat přes prostředníky, aby se něco mohlo rovnou odvážet kamiony pryč. Občas se to podaří za výhodnější ceny i teď, ale problém je, že se to kříží se žněmi. Před dvěma roky jsem měl půjčený od sousedního zemědělce manipulátor, ale letos jsme vše tahali sami, a to je příliš pomalé. Někdy se stane, že jsou v říjnu či listopadu lepší výkupní ceny. I mák se prodává lépe až na podzim.

Přejete si, aby hospodářství převzaly jednou vaše děti?

To by si asi přál každý, tak doufám, že ano.

Autor: Sandra Bejšáková

6.9.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Jiřičtí vězni se připraví na život bez mříží ve speciální vesnici

Jiřice - Část odsouzených bude žít jako na svobodě. Ovšem stále pod dohledem kamer a za ostnatým drátem.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies