VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ženou regionu 2012 se stala „knihovnická máma“ Zlata Houšková

Praha /ROZHOVOR/ – Zatímco venku praží slunce a z věží se ozývají polední zvony, my se ocitáme v příjemném chladném sklípku pravé italské restaurace přímo v centru města. Uprostřed místnosti stojí pražská vítězka soutěže Žena regionu 2012, Zlata Houšková z Knihovnického institutu Národní knihovny.

22.8.2012 1
SDÍLEJ:

Předání ocenění Zlatě Houškové, Ženě regionu 2012 pro Prahu Foto: Deník/Martin Divíšek

Přišla v letních vzdušných šatech a s úsměvem na tváři si od Roberta Vláška, zástupce společnosti Kapitol, generálního partnera soutěže, přebírá certifikát a několik dárkových balíčků a poukazů od sponzorů této celorepublikové akce.

Paní Zlatu odvedl fotograf Deníku Martin, aby společně udělali fotografii na naši titulní stranu. Ptám se mezitím Roberta Vláška, proč se společnost Kapitol, která zajišťuje pojišťovací a finanční poradenství, rozhodla podpořit právě Ženu regionu.

„Myslíme si, že tyto projekty a ženy samotné je potřeba zviditelnit. Ženy jsou významnými klienty naší společnosti. Myslím si, že obecně to mají v kariérním životě podstatně těžší. Na paní Houškové mě zaujal její „tah na bránu", ta celoživotní kontinuální práce, která je i velmi dobře vnímána jejími kolegy, což je vypovídající. To je mi velmi sympatické," říká.

Paní Houšková je společenská a vstřícná. V průběhu slavnostního oběda, který byl v jejím případě kvůli zdravotní dietě velmi střídmý, jsme měli čas se dovědět o nové Ženě regionu 2012 pro Prahu i něco více.

Co bylo důvodem přestěhování z Hradce do Prahy? Bylo to rozhodnutí vaše nebo vašich rodičů?

Tatínek byl voják z povolání a zemřel ve třiceti letech, takže si ho moc nepamatuju. Maminka, ta byla učitelka. Odešli jsme z Hradce, když mi bylo šestnáct. Maminka řekla, že jediné kvalitní vzdělání můžeme, my děti, získat v hlavním městě, a tak jsme šli do Prahy.

Uměla jste číst už v předškolním věku?

Ne. Četla jsme až regulerně v první třídě. Ale o to dychtivěji. A brzy jsem začala číst knihy pro dospělé.

Myslíte si, že četnost knih obecně klesá?

Myslím si, že nijak výrazně. Všímám si toho u nejmladší generace, kterou monitoruje průzkum, tedy u lidí okolo patnáctého roku věku. Ale jsme silný národ, co se týká čtení knih. Existují evropské země, v nichž polovina obyvatelstva za celý rok nepřečte ani jedinou knihu. Například Portugalsko. Naopak Nizozemci čtou velmi.

Motivujete nějak děti a mladé lidi ke čtení?

Připravujeme různé kampaně a oslovujeme známé osobnosti, které by dětem mohly být vzorem a mohly je oslovit. Například se mi líbil projekt, kde se celebrity fotily se svou oblíbenou knihou.

Čtení je ale typicky individuální věc, proto se velmi těžko propaguje.

A jaká je vaše oblíbená kniha?

V dětství jsem neměla jen jednu, ale v dospělosti ji už mám. Četla jsem ji snad osmkrát a stále nevím, jak to ten autor vlastně myslel. Je to podivuhodný román, psaná formou tří souběžných výkladových slovníků. U nás vyšel teprve v devadesátých letech. Je čtyřbarevný a týká se společnosti a různých náboženských pohledů muslimského, židovského a křesťanského. Je tam i detektivní zápletka. Jmenuje se Chazarský slovník a jeho autorem je Srb Milorod Pavić. Některé knihy čtu velmi rychle, ale tuhle si pokaždé vychutnám.

Co si myslíte o čtečkách a elektronických knihách?

Myslím si, že je jedno, jestli čtete papírovou knížku nebo text z monitoru. Důležitý je obsah.

Já jsem poměrně velmi neortodoxní knihovnice. Audioknihy například mají smysl pro handicapované nebo pro řidiče, ale při nich už aktivita klesá. Jak se říká, že kniha šustí, voní a ta záložka, kterou každý večer ukládáte, ke čtení patří, tak to je hezké. Ale děti si ve čtyřech letech umějí zapnout počítač a jsou na něj navyklé. Takže si myslím, že pro ty jsou budoucností iPody. A pro nás starce v tomhle ohledu jednoduchá čtečka, na které si můžete i zvětšit velikost písma, což je praktické.

Vedete svá vnoučata ke knihám?

Vnuci bydlí daleko a já jsem ještě stále zaměstnaná, takže žádné cílené působení nemám. Babička musí být zábavná a ukazovat dětem legrační věci, když je vídá jen jednou za měsíc. Ale dcera je také učitelka, stejně jako moje maminka, a každý večer dětem čte.

Jak vnímáte ženskou emancipaci?

Nejsem žádná aktivní feministka, i když knihovnictví je vyloženě feminizované prostředí. Žen je sice více, ale když se budou zkoumat vrchní a spodní pozice, ženy ani tady nebudou nikdy ve výrazné převaze. A společnost se také stále ještě tváří, že zůstat doma a pečovat o děti je podřadná záležitost. A s tím tedy také rozhodně nesouhlasím.

Výraznou podporu jste získala i hlasováním svých spolupracovníků. Čím myslíte, že to je, že jste v kolektivu tak oblíbená?

Četla jsem všechny ty pěkné komentáře a moc mě potěšily, ale myslím, že kdybyste se zeptali většiny knihovníků, tak by vám řekli, že je se mnou hlavně velká legrace. Snažím si s lidmi pěstovat dobré vztahy. Máme v knihovně jednoho šestaosmdesátiletého dobrovolného pracovníka, který mi vždycky říká: „Vy jste taková moje knihovnická máma." Tak to se už pokaždé opravdu směji.

Zlata Houšková

Narodila se v Jindřichově Hradci, v Praze žije od svých šestnácti let. Pracuje v oddělení vzdělávání Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Vystudovala obor Knihovnictví a vědecké informace a obor Výchova a vzdělávání dospělých na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Moderuje knihovnické akce, publikuje texty, pořádá přednášky, věnuje se vzdělávání knihovníků.

Autor: Kateřina Chvátalová

22.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
DOTYK.CZ

Jste zloděj formátu, jaký tu nikdy nebyl, uslyšel Babiš na svém mítinku

Kybernetický útok, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
8 8

Ukrajina hlásí kyberútok. Nebezpečný email se šíří světem, zasáhl i Česko

Stříbrný tým z Eura pohledem vedoucího: Pohodář, srdcař i dva mimozemšťané

Je to takový renesanční muž českého reprezentačního áčka v malém fotbale. Stará se o chod týmu jako jeho vedoucí, trénuje gólmany, do toho na mistrovství Evropy v Brně zajištoval komunikaci se zahraničními účastníky.

Ostatky Horákové jsou 67 let po její popravě stále neznámo kde

Ani 67 let po justiční vraždě právničky Milady Horákové není zřejmé, jak komunistický režim naložil s jejími ostatky.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies