Přitom téma jednotlivých referend svou naléhavostí nenechávalo na pochybách, že veřejnost na ně bude patřičně reagovat. Tím více, když se dané téma bezprostředně dotýká každodenního života.

Například referendum o osudu parku Parukářka v Praze 3. Parcely, o které se v něm jedná, jsou vedeny jako plocha pro sportovní stavby a oddech. Podle dostupných informací se radnice občanů ptá, zda by se měly změnit na plochy určené jako veřejná zeleň.

Radnice ale může podniknout jen to, že lze poslat své stanovisko na magistrát. Ten ale místní referendum v Praze 3 údajně nemusí nijak respektovat. Buď jak buď volič svou příležitost, jak sdělit svoje dojmy, každopádně dostal. Hlasování se zúčastnilo 24,53 procenta lidí, sdělil mluvčí městské části Stanislav Kněnický.

Jinými slovy; malá účast referendum zmařila. V minulosti vedle parku za podivných okolností vyrostl komplex výškových domů. Někteří žižkovští politici z minulého koaličního uskupení ODS a TOP 09 intenzívně usilovali o změnu územního plánu. Ta by totiž developerovi umožnila pokračovat ve výstavbě luxusní bytové čtvrti. Místní obyvatelé proti tomu protestovali. Sepsali i petici. Radnice nakonec záměr zastavila.

Nezávazný výsledek

Už podruhé nebude platit v Praze 8 hlasování o zákazu hazardu. Hlasovalo přesně celkem 22,86 procenta voličů, pro zákaz se vyjádřilo 94,66 procenta z nich. Proti zrušení hazardu hlasovalo celkem 763 lidí, pro 17 048 hlasujících.

Předchozí referendum o zákazu hazardu v této městské části se přitom uskutečnilo už v letošním dubnu, tehdy byla účast ještě o necelých deset procent nižší. Matematicky vyjádřeno, výsledek referenda nenaplnil pětatřicetiprocentní nutnou voličskou účast. Výsledek je tedy pro libeňskou radnici nezávazný.

„Mnoho lidí o referendu nevědělo, protože radnice o něm informovala jen minimálně," říká další členka přípravného výboru referenda Vlaďka Vojtíšková. „Zatímco u dubnového referenda, které radní natruc prosadili poté, co zjistili, že sbíráme podpisy, a které bylo předem odsouzeno k neúspěchu vzhledem k nevhodně zvolenému termínu," říká Vojtíšková.

Stěžuje si i na to, že hlasovací místnosti byly často v patře, vzdáleny od volebních místností, což odradilo mnohé seniory a rodiče s kočárky. Značení k místnostem bylo podle Vojtíškové minimální a volební komise dostaly pokyn, aby o referendu neinformovaly, pakliže se voliči sami nezeptají.

„Všechny předchozí volby se konaly ve vyšších patrech příslušného objektu. Není to však věcí radnice, ale školy. Ta ze svých možností vyhrazuje patřičné prostory. Jestli někdo nevyjde pouhé jedno patro, pak je nám líto," vysvětlovala Helena Šmídová, mluvčí radnice Prahy 8.

Citlivá a atraktivní témata

Městská část Prahy 10 je letošním rekordmanem v počtu referend za krátké časové období. V otázkách voliči odpovídali na privatizaci bytů, budování kamerového systému nebo opravě silnic či stavbě dvou parkovacích domů. Radnice přitom i v předchozích dvou referendech nabízela poměrně citlivá a zároveň atraktivní témata. Třeba mediálně hojně diskutovaný osud fotbalového stadionu v Ďolíčku, nulová tolerance k hazardu či stavba hospice.

Přes všechny předešlé veřejné reakce a četné petice zájem o v pořadí třetí referendum nakonec stejně nebyl. „Určitě z toho radost nemám, ale je to hlavně vůle občana, zda se chce podílet na dění v naší městské části," poznamenal dosavadní starosta Bohumil Zoufalík.

Je teď otázka, zda se po komunálních volbách a možném přepisu politické mapy nová politická elita bude chtít předešlými problémy zmařených referend ještě zabývat. Dobře informované zdroje blízké těmto radnicím hovoří o tom, že noví lidé na exponovaných místech ze zásady problémy svých předchůdců neřeší.

„Byl by to pro ně polibek smrti. A taky důkaz toho, že jejich předchůdci byli schopní lidé. Personální výměny přece musí hovořit o pravém opaku, byť to odporuje zdravému rozumu. Takže další možnost nápravy hned tak nebude," doplnil zdroj.