VYBERTE SI REGION

Znáte kandidáty do Senátu za Prahu 12? Představujeme vám je

Praha 12 - Režisér, bývalý starosta a současný senátor. Vít Olmer za Věci Veřejné, František Adámek (ČSSD) a Tomáš Grulich z ODS by se rádi po říjnových volbách viděli v senátorském křesle. Režisér Olmer slibuje, že by v Senátu PČR rozhodně nehodlal obrůstat mechem a stal by se pro mnoho politiků nepohodlnou štikou.

25.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/ Alena Šatrová

Takovou, jakou byl svého času třeba pro Českou televizi, kterou kritizoval za klientelismus a korupci.

František Adámek by se rád jako senátor stal jakýmsi ombudsmanem ve volebním obvodu, Tomáš Grulich by zase toužil navázat na práci, kterou v Senátu PČR do této doby dělal.

Naopak iluze o práci jednotlivce v senátních lavicích si nedělá Petr Šimůnek (KSČM), který už dopředu ví, že jako senátor svět nespasí. Přesto by se však nebránil zvolení, protože pak by podle svých slov mohl hájit zájmy obyčejných lidí.

Do Senátu PČR ve dvanácté městské části dále kandiduje jediná žena, Silvia Weiszová ze Suverenity Strany zdravého rozumu či Miloslav Bednář (Strana svobodných občanů), který bude v případě zvolení prosazovat referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie.

Miloslav Bednář

1. Prof. Miloslav Bednář

Strana svobodných občanů

1. Kandiduji proto, že v české politice chybí důslední zastánci svobody občanů od šikanování státu a Evropské unie. Nikdo zatím neprosazuje stálý a účinný přímý vliv občanů na rozhodování jejich politických zástupců
v parlamentu, ve vládě, na krajské a místní úrovni.
2. Do současné doby jsem zaměstnán v Akademii věd České republiky, působím zde na Filozofickém ústavu a zároveň vyučuji na několika vysokých školách.
3. Chci dosáhnout: referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie, zavedení možnosti lidového veta - tj. možnosti referenda o všech zákonech přijímaných parlamentem, přijetí zákona o povinném vyrovnaném rozpočtu státu, zrušení daně z příjmu fyzických osob, zrušení zbytečných úřadů, tedy zákonů, jež je zřizují.

2. Silvia Weiszová

Suverenita – Strana zdravého rozumu

Kandidátka neposkytla informace.

Vít Olmer

3. MgA. Vít Olmer

Věci veřejné

1. V politice, což je správa věcí veřejných, jsem se víceméně angažoval vždycky - svými filmy. Kritizoval jsem nešvary doby za totality - např. ve filmech Bony a klid, či po tzv. sametové revoluci, v období „dřevního" kapitalismu.
2. Natočil jsem řadu ostře kritických dokumentů, třeba o práci investigativních novinářů Bez bázně, jež mi vynesly soustavné (i soudní) konflikty
s tehdejším vedením České televize, kterou jsem kritizoval za klientelismus a korupci. Myslím, že jsem hodně přispěl ke změnám v tomto médiu.
3. Senát je naprosto klíčovou pojistkou naší demokracie. Pokud do něj budu zvolen, chci patřit do skupiny nezávislých senátorů, kteří by byli protiváhou senátních klubů velkých stran. Rozhodně nemíním v Senátu „obrůstat" mechem, ale chci být, pro leckoho možná nepohodlnou, štikou
v politickém rybníce.

František Adámek

4. Bc. František Adámek

ČSSD

1. V Modřanech žiji již třicet let. Jako zastupitel a bývalý starosta městské části Praha 12 znám potřeby občanů. Zároveň vnímám negativně vládní politiku a chci přispět k naplňování programu ČSSD. Jako sociální demokrat odmítám experimenty současné vlády.
2. Jsem zastupitel MČ Praha 12 (od roku 1996). Od roku 2004 jsem zastupitelem hl. m. Prahy. V letech 2010 až 2012 jsem byl starostou MČ Praha 12. Byl jsem historicky druhým starostou za ČSSD v celé Praze.
3. Chtěl bych změnit vnímání senátora ve svém obvodu. Senátor by měl být takový ombudsman. Proto bych např. otevřel ve své kanceláři občanskou poradnu pro lidi v nouzi. Konkrétní opatření, které chci prosadit, je změna zákona o hl. m. Praze tak, aby dal větší pravomoci městským částem a přesunul rozhodovací pravomoc blíže k lidem.

Ivan Gabal

5. Ivan Gabal

Změna pro Senát (Koalice KDU-ČSL a SZ)

1. Nejsem spokojený se směrem vývoje naší země ani s poměry, ve kterých dnes žijeme. Myslím, že máme na víc, jako země i jako občané, a máme právo na solidnější a poctivější poměry i politiku. Česká politika přestala problémy řešit a začala je vytvářet. To je samozřejmě špatně. Jsme zvyklí na řešení problémů pracovat a politika je práce jako každá druhá.
2. Od roku 1994 jsem pracoval ve své firmě GAC, která se zaměřuje na řešení složitých společenských a bezpečnostních problémů.
3. Dotáhnout některé protikorupční aktivity, kterým se věnujeme ve sdružení Veřejnost proti korupci, a Vraťte nám stát. V prvé řadě bych se rád podíval na možnosti účinnější konfiskace výnosů z trestné činnosti
a nelegálně získaného majetku organizovanou kriminalitou.

Jaroslav Vondráček

6. Dr. iur. et JUDr. Jaroslav Vondráček, PhD.

TOP 09 a Starostové

1. Do Senátu jsem se rozhodl kandidovat především proto, že se z pozice právníka mohu aktivně zapojit do zákonodárného procesu. Mám zkušenosti jak s tvorbou legislativy (Švýcarsko), tak i s prací ve státní správě (Švýcarsko) a v samosprávě, když jsem byl starostou v Jáchymově.
2. Ve Švýcarsku jsem působil jako právník v generálním sekretariátu na Ministerstvu policie a spravedlnosti a dále ve Spolkovém statistickém úřadu Ministerstva vnitra v Bernu. V ČR jsem činný od roku 1996 jako advokát a externě učím na Právnické fakultě UK.
3. Jako jedinec nemůžete prosadit v Senátu mnoho, zde si žádnou iluzi nedělám. Rád bych na základě svých životních a profesních zkušeností přispěl především ke kultivaci jak politické, tak právní kultury, která je momentálně v naší zemi na nízké úrovni.

Valentin Papazian

7. Ing. Valentin Papazian

Pražané za svá práva

1. Ve svém životě jsem nashromáždil spoustu zkušeností, které mohu účinněji předávat a prosazovat z pozice senátora. Nazývám věci pravými jmény, nebojím se otevřeně vystupovat a bojovat za ty, kteří se nemohou nebo neumějí bránit. Vážím si důvěry a podpory občanů i různých občanských sdružení, včetně hnutí Pražané za svá práva, které mi kandidaturu nabídlo.
2. Pracoval jsem v České republice i v zahraničí. Jsem inženýr zemědělství a sociální pracovník. Působím jako interní auditor a zároveň jako sociální pracovník v občanském sdružení.

3. Pečlivou prací, přípravou a účastí na schůzích, ve výboru a v komisích Senátu. Ve spolupráci s občany a s občanskými sdruženími chci zastavit rozvrat naší společnosti, budu podporovat život, rodiny a výchovu dětí
v rodinách a prosazovat reformu justice.

Tomáš Grulich

8. PhDr. Tomáš Grulich

ODS

1. V Senátu jsem za posledních šest let udělal mnoho práce. Ovšem spoustu věcí ještě zbývá udělat, dokončit. Chtěl bych proto navázat na výsledky své dosavadní práce, využít získaných zkušeností a pracovat na věcech, kterými se dlouhodobě zabývám.
2. Původním povoláním jsem historik, pracoval jsem jako kastelán na zámku v Klášterci nad Ohří, v teplickém muzeu a od roku 1982 v Národním muzeu. Po roce 1989 jsem prostřednictvím Občanského fóra vstoupil do politiky. Později jsem působil v zastupitelstvu Prahy 12 a v komunální politice. V roce 2006 jsem se stal senátorem.
3. V Senátu se zabývám ochranou občanů ČR, bojem proti totalitním režimům, ochranou znevýhodněných občanů a popularizací české historie. Stát by měl především, nehledě na oblast, pomáhat, nikoliv překážet.

Petr Šimůnek

9. Petr Šimůnek

KSČM

1. Nemyslím si, že z pozice senátora spasím svět. Budu hájit program KSČM a zájmy obyčejných lidí. Proto kandiduji.
2. Po vyučení a střední škole jsem byl zaměstnán jako elektromechanik
v ČKD Praha. Později u DP hl. m. Prahy, posléze jsem začal podnikat. V roce 1996 jsem byl zvolen do PSP ČR. Mezi lety 1998 – 2005 jsem byl předsedou Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska. V současné době jsem
1. místopředsedou ÚV KSČM a zastupitel hl. m. Prahy.
3. Za zdaleka největší sociální problém této země považuji bydlení. Akutně potřebujeme zákon o přiměřeném bydlení. Tento zákon by se vůbec nemusel týkat jen malometrážních bytů, ale i např. čtyřčlenné rodiny v bytě 4+1. Principem by bylo, že výše nákladů na bydlení by směla dosahovat jen určitého procenta rodinného příjmu.

Karel Kasal

10. Karel Kasal

Spojení demokraté – Sdružení nezávislých

1. Není to poprvé, co mě to napadlo, ale je to poprvé, co jsem myšlenku dal do pohybu. Narodil jsem se v Londýně, vyrostl v Kanadě. Žiji tu od roku 1990 a myslím si, že potřebujeme nový a čerstvý vzduch v našem parlamentu.
2. Měl jsem reklamní agenturu, byl jsem konzultant zahraničních investorů. A dále jsem založil Rádio Beat.
3. Moje platforma je asi založená více na „jak" než na „co". Ten „největší problém" je v tom, jak dnes veřejnost vnímá politickou morálku jako celek. Poslanec a senátor je jenom „nosič" zpráv, taková „fleška" v přenosu dat od občana k parlamentu. Server, v tomto přirovnání, je parlament a „postoj" voličů je „procesor" neboli proces, který vykonává vůli občanů. Naši politici vidí sebe jako tvůrce a vykonavatele státního osudu, a cítí se být soudcem i porotou.

Autor: Veronika Cézová

25.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies