Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zoo Praha je sedmá nejlepší na světě. Vloni měla historicky nejvíc návštěvníků

Troja - Více než milion návštěvníků, konkrétně matematicky vyjádřeno 1. 382 243 návštěvníků, zavítalo v loňském roce do pražské zoo. Což je historicky údajně vůbec nejvyšší návštěvnost. K dalším nesporným úspěchům si připisuje i sedmou příčku v pomyslné hitparádě nejúspěšnějších zoologických zahrad na světě. Informuje o tom mluvčí zoo Hana Szotkowská.

3.1.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Návštěvnost zoo v běhu časuRok 2010 1 185 320 návštěvníků
R
ok 2011 1 371 797 dosavadní rekord
Rok 2012 1 285 548 návštěvníků
R
ok 2013 1 115 091 návštěvníků, zoo postižena povodní
Rok 2014 1 382 243 návštěvníků, historicky nejvyšší návštěvnost
Zdroj: Zoo Praha

Pražská zoo podle mluvčí rovněž odchovala dosud nejvíce druhů zvířat. „K letošní skvělé návštěvnosti přispělo dobré počasí, ale také otevření Velemlokária a Rezervace Bororo," uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s tím, že na druhé straně cestu do zoo komplikovaly uzavírky spojené s dokončováním tunelu Blanka. „O to víc všem návštěvníkům děkujeme, že nám zachovali přízeň," doplnil ředitel Bobek.

Jen do konce března podle mluvčí Szotkowské navštívilo pražskou zoo 219 055 lidí, což bylo za stejný časový úsek nejvíc v její historii. Nejsilnějším měsícem byl pro pražskou zoo srpen, kdy do ní zavítalo celkem 237 439 návštěvníků.

Naopak během podzimních měsíců se již projevoval vliv méně příznivého počasí i razantní úbytek ruských turistů. Odhaduje se, že od otevření na podzim 1931 navštívilo Zoo Praha 57 milionů návštěvníků. Dosavadní roční rekord činil 1. 371797 návštěvníků a byl dosažen v roce 2011.

Povodně ničily i tvořily symboly

Jenomže bylo i období, kdy zoo nenavštívila takříkajíc ani noha. Vlastně ani nemohla, protože tomu zabránily přírodní živly. Stalo se tak v červnu 2013, kdy Prahu zasáhly povodně. Tehdejší přílivová vlna vtrhla i do trojské kotliny a zdevastovala vše, co jí přišlo do cesty.

Pražská zoo tak opět čelila obrovským škodám, které téměř ve stejném měřítku napáchala povodeň v roce 2002. Ta je dosud označována jako tisíciletá v historii záplav nejen hlavního města. Symbolem pražské zoo v době tisícileté záplavy byl lachtan Gaston. Zvíře, které velká voda odnesla, a jeho pouť sledoval celý národ. Gaston doplaval po Vltavě a Labi až do Německa, kde byl chycen a následně vyčerpáním uhynul.

Předloňské červnové povodně mají rovněž nový symbol záchrany zvířat. Je to Pavilon goril, v nejníže položeném místě v zoo. Chovatelům se tehdy podařilo gorily zavřít do jedné ložnice ze dvou spojených a tu druhou jim pečlivě vyčistit a podestlat novou dřevitkou, aby se vyspaly v suchu. Gorily jako by pochopily vážnost situace chovaly se klidně a bez problémů přijímaly potravu.

Za víc peněz se musí i víc postavit

Situace pavilonu v nejnižším místě však byla do budoucna neudržitelná a zoo vyjednávala s magistrátem o výstavbě nového pavilonu v horní části zahrady. V listopadu loňského roku tehdejší Rada hl. m. Prahy schválila navýšení částky, za kterou Zoo Praha vybuduje nový pavilon goril.

Původní částka 80 milionů korun bez DPH byla určena pouze na výstavbu pavilonu samotného, v novém projektu se počítá s vybudováním souboru staveb. Celková suma je nyní stanovena na 121 milionů korun, ovšem včetně DPH, z čehož zhruba jednu třetinu si bude hradit zoo ze svého investičního fondu.

Podle bývalého primátora Tomáše Hudečka nemá-li zoo od chovu svých nejpopulárnějších zvířat upustit, nezbývá, než vybudovat pavilon nový, mimo záplavovou zónu, s tím, že stávající pavilon bude následně využit pro jiná zvířata. Záměrem je postavit nenápadný objekt s důrazem na jeho funkčnost. Na rozdíl od stávajícího by nový pavilon měl obsáhnout větší plochu.

Miláčkem davu byla i gorilka Moja

Bývalý primátor dále uvedl, že podpora města pražské zoo je v porovnání s jinými evropskými města řádově nižší, i když se zoo mimo jiné významně podílí na rozvoji turismu v hlavním městě. V tomto roce zoo plánuje dokončení projektu a zahájení stavby, která by měla být podle dosavadních předběžných předpokladů hotova v roce 2016.

Snad vůbec největším novodobým miláčkem veřejnosti se stala Moja. Zda byli rodiče, otec Richard a matka Kijivu, šťastní, se asi nikdo nedozví. Nicméně pečlivá opatera matky mláděte byla vždy víc než zřejmá.

Přesto si Moja prošla branou možné tragédie: spadla do vodního příkopu, kde ji objevil chovatel, který v kritický den přišel o hodinu dřív do práce. Z příkopu ji vylovil a zachránil jí tím život. Dnes je Moja pýchou ve španělském Cabárcenu, a má již svého prvního potomka.

Autor: Petr Štrompf

3.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z Brna do Prahy nově jezdí více spojů. Dopravce FlixBus přidal nové autobusy (do zelena). Chce porazit dominantní RegioJet (žluté).
6

Souboj žluté a zelené. Cestující z Brna do Prahy svezou další autobusy

Lázně Bohdaneč. Fontána na Masarykově náměstí.
8

Lázně hlásí plno. Po letech škrtů se pustily i do oprav

Nepřekračujte červenou linii, varuje Jižní Korea severního souseda

Pokud Severní Korea vypustí mezikontinentální raketu s jadernou hlavicí, překročí "červenou hranici", prohlásil ve čtvrtek jihokorejský prezident Mun Če-in. Spojené státy jsou připraveny zasáhnout, ale slíbily, že jakoukoli vojenskou akci si dají schválit jihokorejskou vládou.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení