Sobotník Lídy Rakušanové Drábkovi

Jiná věc je, jak to bude vypadat v praxi. Obava, že by tam úřady mohly – jaksi preventivě- nahlašovat i děti z rozvádějících se manželství nebo z romských rodin, není zrovna tak od věci jako podezření, že se k citlivým záznamům dostanou i ty osoby a instituce, kterým do toho nic není. A že to tudíž může v konečném důsledku děti, které chce stát lépe chránit, někdy spíš poškodit.

Hlavní problém je ale, pane ministře, jak také jistě víte, zcela jinde: podle věrohodných odhadů mezi námi žije týraných dětí kolem čtyřiceti tisíc. Konkrétních případů ale vyjde najevo jen pouhý zlomek. Ať už proto, že se oběti vzhledem k nízkému věku vůbec bránit nemohou, anebo kvůli tomu, že si nestěžují, protože vinu za kruté zacházení dávají sobě. Tuhle drtivou většinu ohrožených dětí nezachytí ani sebedokonalejší databáze. Takovým dětem můžeme pomoci jen my všichni. Když si budeme víc všímat svého okolí, když nehodíme alarmující signály za hlavu s tím, že to přece není naše věc. Nebo snad máte, pane ministře, software i na tohle?