Když jste totiž odpovídal otázku, zda byla korupční aféra kolem hejtmana Ratha selháním konkrétních osob nebo celé středočeské ČSSD, tak jste, pane místopředsedo sociálně demokratického poslaneckého klubu, prohlásil doslova, že selhal jedinec, který „podlehl lákadlu peněz", což se podle Vás „samozřejmě může stát každému".

Ne, nemáte pravdu, pane Hamáčku: každému se tohle v žádném případě stát nemůže! Naštěstí tady převažují tady pořád ještě lidé, pro které je čisté svědomí cennější než všechny ty „odkloněné" miliony, vyplouvající tu a tam na hladinu korupční bažiny. Jsou tady navzdory všem těm skandálním příkladům, kterými nás obyvatelé nejrůznějších pater zdejší politiky co chvíli častují. Nevzdávají to, jakkoli se zdá, že v zemi s heslem „kdo nekrade, okrádá svou rodinu", musejí vypadat jako exoti. Ve skutečnosti je to ale naopak.

Čímž nechci říct, že bych s Vámi, pane Hamáčku, snad souhlasila v tom, že selhávají jedinci a ne systém. Těch „jedinců" je totiž nějak moc a daří se jim kupodivu hlavně v kastě politiků. Dát od nich ruce pryč nestačí. Je nutné změnit pravidla hry.