Sobotník Lídy Rakušanové: Na Nový rok

Že místo aby si na Tvém prahu, jako to jindy normálně dělávají, popřáli navzájem hodně úspěchů a předsevzali si udělat pro ten svůj, co bude v jejich silách, tak se hlavně bojí, aby nebylo hůř.

Jistě: ještě jsi, Nový roku, ani nezačal, a už je jasné, že si ten přívlastek „drahý“ tentokrát zasloužíš doslova. Zvýší se ceny a leckde i nájmy, víc se bude platit v nemocnicích a kdo ví kde ještě. Taky máš prý, k dovršení všeho, podle jedné ze starověkých předpovědí skončit o deset dnů dřív, a to navždycky.
Přitom máš v kalendáři na konci února naopak o jeden den navíc, protože jsi přestupný. Jistotu šance na delší život jsi nám tudíž už nadělil. Čím Tě naplníme, to bude jako obvykle především na nás. Ani hrozba krize přece nemusí znamenat automaticky katastrofu. Zvlášť v našich zeměpisných šířkách ne. Stačí rozhlédnout se po světě, aby člověku došlo, jak vypadá krize doopravdy. Tady jsme v předvánočním týdnu navíc kolektivně zjistili, že to s námi vůbec není tak špatné, jak si obvykle namlouváme. Přes všechna zklamání posledního dvacetiletí tu spousta lidí pořád ještě dokáže uvěřit, že „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“. Tak vítej, Nový roku, ať se Ti u nás líbí!