Ve svém slavném manifestu vyzýváte mládež světa, aby se vzbouřila proti uctívání peněz a zbožštění výkonu, podobně jako se Vaše generace dokázala postavit nacismu. S tím rozdílem, že tentokrát to má být bez násilí.

Víte, naštvaných lidí je u nás fakt hodně a celkem mají i proč. Akorát mi na těch všech protestech, venku i u nás, dost vadí, že pořád jen slyším, co všechno demonstranti nechtějí. Jak by měl ale vypadat další krok, to nikdo pořádně neřekne. Ve své výzvě vidíte spásu ve znárodňování hospodářství a bank. Jenže to jsme u nás, pane Hessele, už zkusili a bylo to horší než kdy dřív. Ostatně, komu to vyprávím: Vy, ani ti naši hoši z Holešova, si o komunismu iluze neděláte. Pan Popelka, organizátor zdejších demonstrací, zažil dokonce na vlastní kůži, co minulý režim dovedl. I Vy ve svém spisu odsuzujete jak nacismus, tak komunismus. Takže nechápu, proč si, vážený pane Hessele, myslíte, že tentokrát by se nám ta světová revoluce měla podařit líp? Nebylo by na čase zkusit jednou taky dodržovat pravidla?