Kliknutím zvětšíteV první řadě se jedná o typické psychologické drama a snad i rodinný hořce romantický film. Pokud můžeme považovat za základ rodiny manželský či zatím jen milenecký pár. Ano čtete správně. Z nějakého důvodu totiž byla kampaň k filmu vedena čistě v motorkářském duchu, jako by se autor bál přiznat silné naladění filmu na vlnu vztahu zkušeného staršího muže (Tomáš Hajíček) a o hodně mladší krásné ženy (Vica Kerekes).
Křehký film
Jakoby se bál před uvedením do kin odhalit v druhém plánu, silný příběh přenechání otcovství biologického otce otčímovi a následné obětování se v roli náhradního otce, kde je ho více potřeba. To vše staví film nad „pouhý" motorkářský film, a to neberu v úvahu neuvěřitelně citlivě vystavěnou scénu s Richardem Müllerem, Jakubem Kohákem a Stanislavem Zindulkou, která by mohla sama o sobě soutěžit na festivalu krátkých filmů.
Když přemýšlím nad touto asi záměrně zmanipulovanou komunikací, napadá mě, že si spíš režisér a producent v jedné osobě, velice dobře uvědomoval, jak je těžké v dnešní době přinést na český trh, citlivý, výtvarný a křehký film. Mainstreamový divák touží buď po americké akci, nebo české vesnické komedii. Vše mezitím je holá sázka do loterie.
Pro vnímavého diváka
Nezbývá než věřit, že motorkářský svět rozšíří zprávu o tomto netradičním snímku i mezi své citlivé druhé polovičky a jejich kamarádky. Ano, je to stejně film pro chlapy jako pro ženy a zajímavé na tom je, že každý uvidí něco jiného. A tento fakt neubírá nic na oné nálepce motorkářský biják. Vždyť jestli něco nebyl jednoduchý film, pak právě onen jediný a největší Easy Rider a jeho mnohovrstvé nadčasové polohy.
Jak jste si možná všimli, záměrně nepopisuji děj, čili scénář. Trochu nezvykle je na české poměry napsán tak, že je třeba film opravdu vidět od první vteřiny až do samotného závěru, kde se odehraje největší horská dráha celého příběhu a zamotá vám hlavu, tak že zůstanete sedět v sedačce ještě pět minut po rozsvícení v sále. Adolf Zika vsadil na velice riskantní kartu, na kartu, která se jmenuje vnímavý divák!
To se mnohdy nemusí vyplatit, ale myslím, že na toto riziko je zvyklý už ze svých dokumentů, ale strategii autora nechci hodnotit. Stejně tak nechci hodnotit chraplavý, sice charismatický, ale plochý hlas hlavního hrdiny, který vedle trochu exaltované, ale skvělé Chantal Poullain či Martina Stránského nebo Vladimíra Javorského působí křečovitě. Toto vše totiž filmu odpustíte, stejně jako českoslovenštinu excelentní Jany Kolesárové, pokud se mu otevřete a budete chtít ho pochopit.
Srdce na dlani
Odměnou vám bude večer strávený diskusí nad otázkou, jak moc jsou odvaha a statečnost v naší malé zemičce ještě považovány za silné charakterní vlastnosti a nebo zda-li jsou už jen pozérským gestem snových hrdinů či novodobých kovbojů. Jako vystudovaný filmař neodpouštím lehké žánrové či herecké odchylky, v tomto případě mi to ale nejenže nedělá problém, dokonce jsem za to moc rád.
Proč? Protože neučesanost, syrovost a emocemi prosycený vzduch, je to, co možná českým filmům, jakkoli technicky zdatným, právě mnohdy chybí. Adolf Zika je výtvarný, umí vyprávět příběh po svém, trochu jinak, ale umí. Co z něj cítím ovšem nejvíce, je srdce na dlani a emoce. A to mě bavilo! Po dlouhé době jsem v kině dokoukal titulky českého filmu až do samotného konce.
1. díl předfilmu:
2. díl předfilmu:
3. díl předfilmu:
Pavel Doležal
Vystudovaný filmový teoretik, reklamní guru a divadelní režisér
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
