Muse rozhodně nelze upřít čich na „velké“ melodie. Album je chytlavé od první do poslední noty. Ale o co snáz dokáže nadchnout na první poslech, o to dříve se oposlouchá. Muse jsou stále ze setrvačnosti řazeni do kategorie „alternativní rock“. Ale spíš bychom je měli přehodit (což není myšleno hanlivě) do škatulky retro pop.

Například úvodní Uprising zní jako cover zapomenuté písně Blondie. Undisclosed Desires by vzhledem ke stavbě melodie a částečně i zvuku mohli hrát „staří“ Depeche Mode. Kompozice United States Of Eurasia zase obkresluje aranžmá Queen a zvyklosti prog rocku 70. let – a pro zvýšení pestrosti či chaotičnosti (záleží na vkusu) je ke skladbě ještě coby dohra přifařen kus Chopinova Nokturna Es dur.

Nazdobené nahrávky

Až parodicky znějící pompéznost skladby United States Of Eurasia ovšem vysvětluje a ospravedlňuje ironický text. Autor, zpěvák a kytarista Matthew Bellamy se inspiroval Orwelovým románem 1984 a také americkými snahami kontrolovat ropné bohatství eurasijského kontinentu a „nabubřelá totalitní hymničnost“ hudby dobře odpovídá vyznění textu.

Když Muse začali plánovat nahrávání The Resistance, mluvili o elektronickém albu. Podíl elektroniky skutečně narostl, ale ne ve smyslu jednoduchých rytmických smyček a občasných syntetických harmonických výplní, i když i ty na albu najdeme. Muse především nazdobili nahrávku orchestrálními samply, ještě zmohutňujícími vstupy živého orchestru, a zahustili sound „stěnami“ naprogramovaných klávesových zvuků.

Zlatým hřebem alba by měla být závěrečná třináctiminutová „rocková symfonie“ Exogenesis. Ale ani v jejím případě nečekejte nic posluchačsky náročného. V podstatě jde o propojení „normálních“ písní, jen méně soudržných a proložených klasicizujícími momenty.

Deska The Resistance si ve světě vysloužila řadu kladných recenzí. Hvězdičkami nešetřili v Q, Timesech ani v Guardianu. Obdiv kapely k jejím rockovým a popovým vzorům ze 70. a 80. let není zločin. Lze chápat i touhu muzikantů po velkolepém, mohutném, nablýskaném zvuku. Přesto se vkrádá dojem, že Muse tentokrát přestřelili.

Muse: The Resistance
Warner Music
54:18 min.

TOMÁŠ S. POLÍVKA