VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeologové objevili další významný unikát

Frýdlant - Po objevu sídliště z mladší doby kamenné v Příšovicích a kosterního pozůstatku vampýra v Hrádku se Liberecko pyšní dalším vzácným archeologickým nálezem.

18.3.2011
SDÍLEJ:

PĚT SET LET STAROU CHLEBOVOU PEC objevili archeologové letos v lednu při výzkumu základů budoucího muzea.Foto: P. Brestovanský

Jde o zachovalý půdorys pece. Před zhruba pěti stovkami let se v ní pekl chleba.

Nález je naprostým unikátem. Jde totiž o jediný objekt tohoto druhu široko daleko. Tedy rozhodně na sever od Prahy. Pece a žároviště označují odborníci souhrnně pyrotechnickými zařízeními a jejich pozůstatky, které dokládají, čím se naši předkové živili, bychom spočítali na prstech jedné ruky.

„Je to například kovárna u Trosek, hrnčířská pec v Turnově a sklářská pec v Bedřichově. Chlebová pec je jediná,“ říká autor mimořádného nálezu, archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský.

Objev je o to významnější, že byl odhalen přímo v místě, kde by během roku mělo vyrůst archeologické muzeum. V jedné ze tří nejstarších budov města – bývalém vrchnostenskémo špitálu. Podle nálezů starších střepů odborník usuzuje, že pravděpodobně sloužila od poloviny 16. století až do barokní přestavby špitálu.

Pec přečkala několik staletí

„Pec jsme vykopali asi 40 centimetrů pod úrovní podlahy. Že se může objevit něco mimořádného naznačovala po odkryvu vrchní vrstvy propálená vrstva z kamení, mazanice a cihel. V rohu jsme navíc odkryli vrstvu, která mohla naznačovat, že jde o vršek pece, která byla v pozdějších letech srovnána s úrovní podlahy. To už jsme tušili, že se blíží něco významného, zvláště, když jsme v okolí nacházeli i ohořelé uhlíky.

Možnosti nalezení chlebové pece odpovídala také pravděpodobnost černé kuchyně a hlavně blízkost špitálního refektáře neboli jídelny,“ líčí historickou detektivku archeolog. Se svými kolegy museli vyhrabat a odkrýt kromě zeminy a kamení také tisíce střepů. A teprve pak liberecké archeology zaplavila vlna štěstí, když po odkrytí a „začištění“, jak odborně říkají, odhalili téměř kulatý tvar základů bývalé pece o vnějším průměru 160 a vnitřním průměru 108 centimetrů.

V budově, kde se to jen hemží řemeslníky, ale oddělení, kam je vstup přísně zapovězen, si prohlížíme téměř dokonalý tvar základů bývalé pece. Jsou z čediče, tedy čistě místní suroviny, jednotlivé kameny spojuje jíl, dno tvoří čtvercové keramické dlaždice. „Vidíte ten vyvýšený prostor? Tam se dávaly upečené bochníky, případně čekaly na sázení do pece,“ ukazuje. „Kde bylo topeniště?“ ptám se a hledám marně prostor pod pecí.

„Fungovala tak, že se v hlavním prostoru zapálily bukové větve a polena. Pec se rozehřála zhruba na 280 – 300 stupňů Celsia, pak se uhlíky vymetly a do čistého prostoru se sázel chleba. To se dělalo zřejmě vkleče, je to technologie, jaká se používala už ve starověku. Byl to typ neolitické pece, kde se dřív pražilo zrno. Fungují už tisíce let. Teprve v pozdější době se začaly konstruovat typy, kde se chleba mohl sázet vestoje,“ vysvětluje archeolog. To, že jde o pec na chleba, dokazují další poznatky. „Nenašli jsme rošt ani takzvané náteky, které vznikají rozpuštěním materiálu při vyšších teplotách. U hrnčířských či keramických pecí jde o teploty kolem 850 a 1100 stupňů Celsia. Z toho jsme vyvodili, že jde o pec chlebovou,“ vysvětluje mi odborník.

Téměř dokonalý půlkruh je v zadní částí přerušen obvodovou zdí. „Z toho soudím, že pec tu musela stát ještě dřív než samotná budova,“ dodává. Teprve svrchní část nálezu, cihly polité maltou, souvisí s pozdější výstavbou špitálu. „Je snad světovým unikátem, že se pec podařilo najít pod podlahou v místnosti, kde byla plánována výstavba její repliky, neboť v místě bývalého špitálu se plánuje expozice archeologie a historie frýdlantského náměstí. Unikátní, zhruba 500 let staré základy pece se tak stanou součástí výstavy a každý je bude moci vidět v místě, kde je opustili naši předchůdci,“ popisuje význam nálezu Petr Brestovanský, který záchranný výzkum v bývalém špitále se svým týmem prováděl.

Výborný je i nápad historiků a vedení města, vystavět na přilehlém venkovním pozemku repliku pece, v níž si návštěvníci budou moci sami vyzkoušet práci svých předků i to, jak asi chutnal právě jejich chleba. „Tím se to místo povýší na skutečný unikát, protože bude jediné na celém území České republiky. Docela mi vadí, když se archeologické nálezy stěhují někam do okresních nebo krajských muzeí nebo zavírají do badatelen. Nalezené věci mají sloužit místu, odkud pocházejí,“ tvrdí archeolog.

Hledáme unikáty a máme je doma

„Lidé jezdí do ciziny, kde obdivují podobné věci. Proto si myslím, že experimentální archeologie bude mít budoucnost i u nás a že je důležité prezentovat věci přímo v místě jejich nálezu. Jen tak si budujeme vztah k místu a můžeme být hrdí na to, odkud pocházíme. Přál bych si, aby se lidé naučili říkali: „Já jsem z Frýdlantu, ano, to je to místo, kde byla objevena chlebová pec,“ těší se archeolog.

Už během příštího roku by měli lidé v bývalém špitále poblíž náměstí nalézt zajímavou muzejní expozici, která přiblíží historii právě tohoto jedinečného místa. To zejména v období Redernů nabylo neobvyklého významu. „Přítomnost samotného špitálu, tedy jakési veřejné nemocnice, kde se izolovali nemocní, protože o medicíně se v té době nedalo ještě mluvit, svědčí o velmi osvíceném postoji tehdejší vrchnosti. Souvisí to také s počátky renesance, zhruba v polovině 16. století, kdy hrady přestaly plnit svou obrannou funkci, přestavovaly se na zámky a šlechta se začala věnovat rozvoji podnikání,“ vysvětluje mi archeolog souvislosti a připomíná rozvoj hornictví za Kateřiny z Redernu, například v nedalekém Novém Městě pod Smrkem.

Proto by měla expozice připomínat zejména bývalá řemesla. V jedné z místností muzea naleznou návštěvníci pozůstatky práce hrnčířů, kachlářů či kovářů. „Jsou to všechno tisíc let stará řemesla, bez nichž by se život měst v minulosti vůbec neobešel. Nejsou to ale jen pouhé předměty. Jsou to zároveň i příběhy těchto předmětů, které lidem vracíme a které dokazují, že nežijeme ve vzduchoprázdnu, že stavíme na něčem, co jiní začali už dávno před námi. Pomáhá to vybudovat i vztah k určitému místu,“ zdůrazňuje Petr Brestovanský. Kromě archeologické části naleznou budoucí návštěvníci v prostoru špitální jídelny model bývalé podoby náměstí včetně radnice, která se paradoxně spolu s významem města zmenšovala až do podoby z 19. století. „Původní radnice sahala až sem, ukazuje mi na místo, zhruba v polovině dnešního náměstí.

Frýdlantsko a Eduard Štorch

Ačkoliv se vznik samotného města Frýdlantu datuje do 13. století, budoucí muzeum archeologie by mělo odkrýt ještě mnohem dávnější historii. Lidé ji objeví v části expozice kameníků. „V těchto místech končilo skandinávské zalednění a zdejší oblast mohla být tím pádem jediným místem u nás, kde pravěcí lidé pravděpodobně získávali pazourky na výrobu jednoduchých nástrojů. Největší sbírku vlastnil spisovatel Eduard Štorch.

A víte, kde je dneska? V depozitáři libereckého muzea. Sbíral ji s dětmi a přesně takhle si představuji výuku dějepisu. Nikoliv z učebnic, ale v praxi,“ uzavírá archeolog Petr Brestovanský.

Autor: Jana Švecová

18.3.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
3 18

Dnešek byl nejteplejším dnem roku, večer dorazily bouřky

Ridiči MHD v Nantes vyrazili do práce kvůli vedru v sukních.
2 5

VIDEO: Řidiči v Nantes vyrazili do práce v sukních, kraťasy mít nesmějí

Ukrást auto přes mobil? Data zneužívaly i autopůjčovny

Zanedlouho zřejmě odzvoní i klíčům od auta. Američan Charles Henderson svůj kabriolet díky moderním technologiím odemykal a startoval jen přes svůj chytrý telefon. Poté, co ho prodal, zjistil, že „chytrý" systém funguje dál a auto, které už není jeho, může přes mobil stále kontrolovat a jednoduše ho ukrást. 

AKTUALIZOVÁNO

Německem se přehnaly silné bouřky. Kácely stromy, ochromily dopravu, zabíjely

/VIDEO/- Tropické teploty vystřídal jiný rozmar počasí. Německem se prohnaly silné bouřky, které na řadě míst na severu a severovýchodě země způsobily kolaps dopravy. Přerušen byl provoz i mezi trojlístkem velkoměst Berlínem, Hamburkem a Hannoverem. O život přišli i dva lidé.

Bradáčová: V Rathově kauze soud nemusí znovu provádět důkazy

V korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebude středočeský krajský soud muset opakovat žádné důkazy, a to ani odposlechy. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová to dnes uvedla v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu. O přípustnosti odposlechů jako důkazů rozhodl počátkem června Nejvyšší soud.

Trump se brání: Tajné nahrávky rozhovorů s Comeym jsem nepořídil

Není den, aby nebylo slyšet o novém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Tentokrát se vyjádřil k ostře sledované kauze, kdy se měl pokusit ovlivnit vyšetřování možného zásahu Ruska do volební kampaně. A to především odvoláním šéfa FBI Jamese Comeyho, jehož rozhovory měl tajně nahrávat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies