VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeologové přivezli 150 tisíc let staré pazourky

Plzeň - Nejstarší důkaz o lidském osídlení v bývalé Mezopotámii nalezla osmičlenná expedice, kterou vedl plzeňský archeolog Karel Nováček. Tým nalezl zhruba 150 tisíc let staré kamenné pracovní nástroje ve městě Arbíl v severním Iráku. Nálezy byly objeveny v hloubce devíti metrů.

9.3.2010
SDÍLEJ:

Plzeňský archeolog Karel Nováček ukazuje na mapě Arbíl, kde jeho tým našel 150 tisíc let staré pazourkyFoto: DENÍK/Michaela Kunešová

„V roce 2006 se nám povedlo být úplně první skupinou po ukončení války v zálivu, která se do severního Iráku podívala. Nálezy, které jsme zde objevili, jsou pravděpodobně nejstaršími důkazy o osídlení lidmi na celém světě,“ říká Nováček, zástupce vedoucího katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Expedice zaměřila hlavně na město Arbíl, jedno z bývalých královských rezidenčních center starověké Asýrie. Jeho výzkum je podle Nováčka opravdovou výzvou pro moderní archeologii 21. století. „Arbíl patří k nejdéle souvisle osídleným městům na světě. Na rozdíl od jiných, známějších center, jako jsou například Ninive nebo Aššur, se mu vyhnul definitivní zánik a do současnosti je velmi živým centrem,“ vysvětluje archeolog.

Vědci dostali možnost prozkoumat umělý pahorek čnějící ve výšce 30 metrů nad zbytkem města, který byl do roku 2007 osídlený. „Nyní jsou jeho obyvatelé vystěhováni, se znovu obydlením citadely se ale po její rekonstrukci opět počítá,“ uvádí Nováček.

Škrabadla a drasadla

Čeští archeologové nalezli při expedici, z níž se vrátili koncem loňského roku, zatím nejstarší kamenné nástroje. Všechny dosud publikované nálezy, které zde před padesáti lety získaly americké expedice, jsou totiž mladší. „Jedná se o škrabadla a drasadla. Sloužily pravěkému člověku například k opracovávání kožešin a zpracovávání masa. To, že to nejsou jen tak nějaké obyčejné kameny poznáte podle toho, že nesou stopy záměrného opracování,“ ukazuje nálezy Nováček.

Plzeňská katedra archeologie nyní připravuje spolupráci s tamní univerzitou. Úroveň studia archeologie v severním Iráku je ale s naší nesrovnatelná. Tamní archeologie připomíná tu naší v šedesátých letech minulého století. „Narážíme hned na několik problémů, za nimiž stojí dlouhodobá kulturní izolace této země. Je zde nedostatek literatury, chybí finance. Jediná katedra archeologie, která v celé zemi je, vyučuje spíše kulturní dějiny než standardní archeologii. Pokusíme se podílet na výchově nové generace zdejších archeologů, snažíme se otevřít v Plzni obor pro studenty ze severního Iráku,“ říká Nováček. Zájemci by ale nejprve museli absolvovat intenzivní kurz češtiny.

Sérii výzkumů v severním Iráku z části pokryl jeden milion korun z Grantové agentury České republiky.

Autor: Michaela Kunešová

9.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrůza,  kterou po sobě zanechal zatím neznámý pytlák v Trojanovicích.
7

Otřesný případ! Pytlák vyhodil vnitřnosti srny, ta ale byla březí

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Zlatý Ámos Lukáš Lis: Nechtěl jsem být učitelem, ale neměnil bych

/VIDEO/ Nový držitel titulu Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele Lukáš Lis ze základní školy Soběslav původně nechtěl být učitelem, ale svou práci by už neměnil. Učitel by podle něj neměl být jen oblíbený, ale také dobrý. Svůj úspěch přičítá kombinaci přísnosti a přátelského přístupu k dětem.

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Experti: připlácení na péči vylepší zdraví i rozpočet státu

Čeští pacienti jsou rekordmany ve zdravotní turistice. Ke svému lékaři zajdou i dvanáctkrát za rok. Přitom Skandinávcům to stačí jen třikrát a rakouským sousedům sedmkrát. Česko to stojí zbytečných dvacet miliard korun navíc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies