VYBERTE SI REGION

Armáda prý neříká pravdu o nákladech na provoz újezdu

Příbramsko - Nehorázná lež a mystifikace. Takhle hodnotí někteří lidé, kteří něco ví o vojenských újezdech, prohlášení ministerstva obrany týkající se možného zrušení vojenského prostoru v Brdech.

15.4.2011
SDÍLEJ:

Flying Rhino 2009 v Brdech.Foto: Karel Hutr

Provoz újezdu prý tolik nestojí

Armáda prý neříká lidem pravdu a jen jim podsouvá populární a líbivá prohlášení, že když se vojenský újezd zruší, budou moci navštěvovat místa, která byla dlouhá desetiletí zapovězená i pro držitele propustek. Ministerstvo také podle důvěryhodného zdroje neříká pravdu o tom, kolik skutečně stojí roční provoz Vojenského újezdu Brdy.

„Celkové náklady na provoz, údržbu a zajištění chodu celého újezdu a v něm vyčleněných prostorů pro výcvik činí zhruba 70 milionů korun ročně. Takže ne až stovky milionů, jak je prezentováno z ministerstva obrany,“ tvrdí nejmenovaný zdroj.

Zcela prý nechápe, proč byly vybrány k likvidaci Brdy, když to měl být údajně zcela jiný vojenský prostor. Navíc Vojenský újezd v Brdech je možná jediným v zemi, kde se nevyplácejí horentní sumy za restituční nároky. Jinde jde o desítky milionů za újezd ročně.

Jde stoprocentně vyčistit prostor od munice?

Na čem se shoduje jak náš nejmenovaný zdroj, tak i lidé, kteří mají alespoň základní přehled o tom, co představuje pyrotechnická asanace, je obrovská částka, která by na to musela padnout a pak také nekorektnost prohlášení, že se dá prostor zcela vyčistit od munice. A proč ony pochybnosti? Střelnice v Brdech byla založena už v roce 1927. Za druhé světové války v roce 1940 byla rozšířena, když ji užívala nacistická vojska.

Nikdo netuší, kde všude se různá munice ukrývá

Takže až do současné doby se v Brdech vystřílelo tisíce tun nejrůznější munice. „Kolik munice zde Němci vystříleli nebo při ústupu ke konci války někde zakopali, odhodili či se jiným způsobem zbavili, nikdo netuší. A to není celý výčet vojsk, která zde cvičila do dnešních dnů. Rozhodně to ale nebude pouze na dnešních dopadových plochách, které jsou přímo určeny pro výcvik. O tom svědčí množství nálezů munice mimo tato přísně vymezená území. Kdo z úředníků, kteří dnes prohlašují a šíří zkreslené informace o turismu, rekreačních a dalších aktivitách, se podepíše pod zákon, vyhlášku či jiné nařízení legislativní moci a umožní „bezpečný“ přístup do toliko zmiňovaných prostorů?“ ptá se náš zdroj, který redakci kvůli výše uvedeným informacím kontaktoval.

Samotného ho rovněž zajímá, kolik pak bude stát vyčištění celého prostoru od nevybuchlé munice či tlakových láhví a nádob s neznámým obsahem, mezi nimiž jsou například i bojové otravné látky.

Asanace jednoho újezdu až dvě miliardy

Už analýza existence vojenských újezdů z roku 2005 naznačuje, že nejen asanace vyjde na miliardy. Jen hydrogeologický průzkum, který se musí provést v případě rušení újezdů, vyjde na 3 až 5 milionů podle rozlohy a na základě jeho výsledků budou provedeny práce na odstranění ekologických zátěží, jejichž náklady nejsou známy. „Avšak lze se domnívat, že se budou řádově odvíjet v desítkách milionů,“ citujeme z analýzy.

„Pyrotechnický průzkum, před jehož provedením se realizuje příprava terénu (odstranění trávy a náletových porostů při stanovené ceně minimální ceně 2,- Kč/m2), což v případě změny hranic újezdů bude stát cca 30 milionů Kč a při zrušení újezdů až 700 milionů Kč za každý újezd,“ píše se dále ve zprávě, která pokračuje: „Samotná pyrotechnická asanace, která následuje po provedení průzkumu a provádí se až na 90 % opouštěného území se kalkuluje na 64 000 Kč/ha. Při úplném opuštění újezdů lze odhadnout tuto částku na 1,4 – 1,9 miliardy Kč na každý újezd…“

Například asanace zrušených újezdů Ralsko a Mladá začala v roce 1993 a skončila v roce 2003. Roční náklady se pohybovaly kolem 50 milionů Kč.

Dopis Vondrovi

Veřejnost se také zajímá o to, kdo bude hospodařit s lesy ve středních Brdech, pokud se újezd zruší. Prý může být klidně v něčím zájmu převzetí lesních porostů, které obhospodařuje státní podnik Vojenské lesy a statky ČR do vlastnictví jiného státního podniku Lesy ČR.

Lidé z obcí na hranicích s vojenskými Brdy nyní často diskutují o újezdu. Ptají se, co jim zrušení přinese pozitivního nebo naopak.

Brdy a lidé žijící v okolí této pahorkatiny toho za poslední desetiletí zažili hodně. A ne nadarmo se říká, že historie se opakuje. Situace na Podbrdsku je toho důkazem.

Zatímco proti samotnému zřízení střelnice ve 20. letech minulého století se začali bouřit jak obyvatelé, tak i vědci, v současné době se někteří lidé bouří naopak proti zrušení vojenského prostoru. Několik jineckých obyvatel a zaměstnanci Střediska obsluhy výcvikového zařízení v Brdech poslali dopis ministru obrany.

Kvůli budoucnosti Brd, respektive zachování pro tuto oblast typických vřesovišť na dopadových plochách a dalších cenných lokalit, se některé občanské iniciativy snaží sjednotit postup pro případ, že armáda Brdy opustí.

Uvolnění vojenského újezdu Brdy (reakce ministerstva obrany)

Příbramský deník dne 15. dubna 2011 zveřejnil kritický článek „Armáda prý neříká pravdu o nákladech na provoz újezdu“. Text vycházející z informací od nejmenovaného dobře informovaného zdroje je zavádějící a pomíjí samotnou podstatu problému.

Tou je vojenská využitelnost, která je u Brd nejmenší. Primárně újezd slouží ke střelbám dělostřelectva, letectva a ke střelbám z ručních zbraní. Na rozdíl od zbylých újezdů nelze v Brdech provádět střelby z bojových vozidel či protiletadlových raketových kompletů, tudíž je není možné využít k výcviku mechanizovaných jednotek, které jsou páteří naší armády. Důležitým faktorem hovořícím v neprospěch Brd je i nedostatečná infrastruktura k zabezpečení cvičících vojsk.

V článku je napadáno ministerstvo obrany za to, že hovoří o stovkách milionů vynakládaných ročně na provoz újezdu, zatímco dobře informovaný zdroj hovoří o 70 milionech. Ministerstvo ale v žádné tiskové zprávě či novinářské odpovědi o stamilionech nehovoří! Tuto informaci uvedl deník E15, nikdo z představitelů resortu obrany.

Realita je taková, že záleží na metodice výpočtu. Hovoříme-li čistě o nákladech na provoz, dojdeme u Brd k průměrné částce 78 milionů ročně. Pokud započítáme i investice do nemovitostí a opravy, dojdeme k průměrné roční částce 150 milionů korun.

Článek dále obsahuje polemiku o miliardových nákladech na pyrotechnickou asanaci. Tzv. „cílové plochy“, kde se munice nachází, by s největší pravděpodobností nebyly po nějakou dobu přístupné. Z plochy 26 tisíc hektarů celého újezdu zabírají tyto plochy necelých 12 procent. Poměr cílových ploch k celkové rozloze újezdu je u Brd nejmenší ze všech újezdů a také toto kritérium hrálo při rozhodování roli. Ministerstvo obrany je v případě uvolnění Brd připraveno dále jednat, jak s nebezpečnými plochami naložit.

Co dodat závěrem? Ať by padlo rozhodnutí o zrušení na jakýkoliv ze stávajících pěti újezdů, vždy se najde řada kritiků. Resort obrany ale musí hledat úspory a vojenské újezdy v současném počtu a velikosti jsou zbytečným luxusem, který si do budoucna nemůžeme dovolit.

Jan Pejšek, tiskový mluvčí ministerstva obrany

Čtěte také: Na jednoho vojáka připadá 5,5 hektaru újezdů

Autor: Karel Hutr

15.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies