VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Báňská škola dostane miliardy korun na vědu a výzkum

Ostrava - Přes tři miliardy korun dostane Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava na rozvoj výzkumu. Peníze z evropských fondů poslouží na vybudování šesti výzkumných center.

4.5.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto z imatrikulace na VŠB-TUFoto: VŠB-TU

„Kdybychom ty peníze nezískali, neměli bychom šanci hrát první ligu v evropském výzkumu. Pro region to znamená další významný posun orientace ke vzdělanosti. Nebude to tady jen o těžké výrobě, průmyslu a znečištění, který s sebou nesou, ale o novém směru rozvoje ke znalostem,“ prohlásil rektor VŠB–TUO Ivo Vondrák.

Rozvoj šesti výzkumných center s sebou přinese i na dvě stovky nových pracovních příležitostí pro studenty, doktorandy a další vědecké pracovníky. „Nejenže tak z kraje nebudou odcházet vzdělaní lidé, ale předpokládáme, že se nám podaří sem přilákat i vědecké kapacity odjinud i ze zahraničí,“ míní Vondrák.

Evropské dotace začne univerzita čerpat už letos. Některá výzkumná centra už vznikají, nakupují nyní potřebné zařízení a technologie a ustavují výzkumné týmy. Až příliv peněz z Evropy v roce 2015 skončí, budou si muset na sebe vydělat sama. „Financována budou například z výzkumných zakázek pro průmysl, pro společnosti jako jsou strojírenské Vítkovice, Třinecké železárny či Bonatrans,“ uvedl ředitel Centra projektové podpory Martin Duda.

Vznik Centra excelence IT4Innovations

Nejrozsáhlejším z výzkumných projektů VŠB-TUO je vznik Centra excelence IT4Innovations. Jeho cílem je vybudování největšího superpočítače v Česku a pravděpodobně i ve střední Evropě. „Tento superpočítač by měl být mezi stovkou největších počítačů na světě. Jde vlastně o univerzální laboratoř, která se dá využít pro různé simulace, modelování v oblasti strojírenství, nanotechnologií, lékařských věd nebo při řešení krizových situací, například modelování povodní,“ vysvětlil rektor Vondrák.

Další výzkumné centrum se bude zabývat například problematikou nových materiálů a technologií a jejich aplikací do praxe. „Tento projekt vychází ze zkušeností, které univerzita má zejména v oblasti materiálů na bázi kovů. V rámci přípravy projektů projevilo zájem okolo pětadvaceti podniků,“ uvedl profesor Miroslav Kursa.

Těžba by měla mít minimální dopady na životní prostředí

Tým pod vedením profesora Vladimíra Slivky by měl svými aktivitami přispět k tomu, aby jakákoliv těžba a následné zpracování energetických surovin měly minimální dopady na životní prostředí. „Naším cílem je vytvořit unikátní pracoviště, které se bude zabývat těžbou uhlí ve velkých hloubkách, povrchovou těžbou i problematikou vyhledávání úložišť jaderného odpadu tak, aby veškerá tato činnost byla ekologicky vlídná,“ vysvětlil Slivka.

Další nově vzniklá centra se budou zabývat například inovací a vývojem nových lokálních zdrojů určených k vytápění nebo energetickým využitím odpadních látek.

Autor: Miroslava Chlebounová

4.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Omilostněný Jiří Kajínek před bystrckým bytem řekl, že zatím se setkává se samými dobrými reakcemi lidí.
12

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
1 13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Komentář Stanislava Šulce: Jiří Kajínek Superstar

Po šesti dnech a nocích permanentního přímého přenosu se národ dočkal. Nejslavnější vězeň Jiří Kajínek, několikrát trestaný recidivista a odsouzený dvojnásobný vrah, se konečně dostal na svobodu. A opuštění vězení by lépe než Kajínek nezvládla ani Paris Hiltonová, která před lety také musela za katr. Vyšel postarší chlapík, jehož nadprůměrná muskulatura zářila téměř stejně jako již proslulé tílko. Dav čekatelů před věznicí si s ním udělal selfie, veřejnoprávní i další televize celou chvilku přenášely naživo a celý kolotoč zájmu o Kajínka nebere konce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies