VYBERTE SI REGION

Brněnská zoo v říjnu představí Beringii

Brno - Devátého října. To je datum, které udělá tečku za nejvýznamnějším investičním projektem v historii brněnské Zoo.

6.8.2010
SDÍLEJ:

Kopie sibiřské lovecké osady v kamčatském areálu Beringie.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Nový projekt brněnské zoo její návštěvníky přenese do světa, který před deseti tisíci lety pohřbil oceán. Po deseti letech příprav otevírá brněnská Beringie své brány.

Výstavba komplexu obývaného severskými zvířaty druhou říjnovou sobotu vyvrcholí otevřením jeho nejrozsáhlejší části, takzvaného kamčatského areálu. „Představíme v něm především pár medvědů kamčatských, kteří do Brna přicestují z Rostova na Donu v Rusku. Jsou mnohem větší než medvědi, na které jsme byli dosud zvyklí. Samec má dosahovat výšky bezmála čtyři metry,“ popsal hlavní atrakci Beringie ředitel brněnské Zoo Martin Hovorka.

Nový výběh pro lední medvědy

Přeprava medvědího páru bude vzhledem k jeho velikosti složitá, za odměnu však zoo novým obyvatelům nadělí největší výběh. Kromě nich budou součástí Beringie například rosomáci, polární lišky, sovice, rysi nebo vlci. Mnohá z těchto zvířat se v brněnské zoo zabydlela už dříve, na podzim se však poprvé představí v systému osmadvaceti expozic rozprostřených po celém zalesněném svahu Mniší hory.
Strach z medvědů

Na ploše přibližně patnácti hektarů tak před návštěvníky zoo se otevře svět, který už hezkou řádku let neexistuje. „Oblast Beringie byl pevninský most, po němž přecházela zvířata z Asie do Severní Ameriky a naopak. Před desetitisíci lety zanikl, pro nás je však tato oblast mimořádně zajímavá. Sehrála totiž významnou roli v utváření fauny naší planety,“ dodal Hovorka.

Životní podmínky se mají co nejvíc blížit přirozenému prostředí zvířat. Součástí areálu proto budou například gejzíry, které věrně napodobí vulkanicky aktivní prostředí Kamčatky. A podobně autentickým dojmem má krajina Beringie působit i na své lidské návštěvníky. „Medvědi mají v člověku vyvolat na začátku prohlídky strach, který však postupně vystřídá porozumění. Beringii má člověk opouštět nikoliv jako lovec zvířat. Ale jako jejich ochránce,“ vysvětlil princip projektu Hovorka.

45 milionů z Evropy

Vytvořit komplexní soubor expozicí severských zvířat je součástí chovatelské koncepce zoologické zahrady už bezmála deset let. Sehnat na projekt peníze se však podařilo až před dvěma lety, kdy uspěla se svou žádostí o podporu z Evropské unie.

Z bezmála osmdesáti milionů korun potřebných pro vznik brněnské Beringie Evropa zabezpečila víc než polovinu. Zbytek zaplatilo město. „Zoo je jeden z hlavních magnetů turistického ruchu v Brně,“ připomenul primátorův náměstek Martin Ander.

Nové expozice mají podle něj šanci přilákat víc lidí nejen na Mniší horu. Ale i do města. A první ohlasy návštěvníků, kterých zoo letos mnoho nemá, mu dávají za pravdu. „Úroveň zahrady se pořád zlepšuje. O Beringii jsme už samozřejmě slyšeli, například na vlky jsme se s dětmi dokonce šli podívat. V říjnu se tam určitě vypravíme,“ uvedla například Elena Francánová.

Ředitel brněnské zoo Martin Hovorka letos bojuje s nedostatkem peněz:

Napjatý rozpočet odnesou platy

ROZHOVOR – Před čtrnácti lety navštívili brněnskou zoo inspektoři Světové organizace na ochranu zvířat. Doručili ji tehdy zavřít, jenže rok poté se jejího řízení ujal veterinář Martin Hovorka. A skomírající podnik se pomalu začal zvedat z popela. Přesto se Hovorka loni potýkal s kritikou svých zaměstnanců. „A teď může přijít zase. Kvůli penězům,“ připouští ředitel.

Zoo se potýká s nedostatkem návštěvníků, tržby klesly o třetinu. Kolik peněz to je?
Znamená to, že teď musíme ušetřit kolem šesti milionů korun.

Jak se to projeví na chodu zoo?
Zastavíme rozjeté aktivity. Z minulých let máme naštěstí rezervu asi tří milionů korun. I tu můžeme použít.

Dotkne se to i počtu zaměstnanců?
Ne. Dát výpověď trvá půl roku. Situaci to stejně neřeší. Pokud nenajdeme potřebné zdroje a ministerstvo nám nedá přislíbené dotace, nezbude než pozastavit osobní ohodnocení. Rozpočet totiž letos vypadá velmi špatně.

Neprodraží se zoo provoz Beringie?
Ne, spíš naopak. Nároky na personální zabezpečení zůstaly stejné. Ve srovnání s původními expozicemi je ale Beringie daleko méně náročná na energie.

Jak to vypadá s rozvojem zoo do budoucna?
Plány máme pořád velké. S městem jednáme o úpravě starého vstupu, musíme však projekt ještě dořešit s obyvateli Kníniček. Z menších věcí je to například úprava plochy před oblíbeným Safari na africkou vesnici. Nebo expozice o soužití člověka s přírodou těsně před nástupem technické revoluce.

Prázdninová návštěvnost zoo: zklamání

Jižní Morava – Víc než pět tisíc. O tolik lístků méně prodala brněnská zoologická zahrada v uplynulém měsíci ve srovnání s loňským červencem. Období prázdnin přitom mělo být náplastí za slabou návštěvnost, s níž se zoo potýká už od začátku letošního roku. Letní sezóna ale zatím spíš zklamala. A podobně jsou na tom i ostatní zoo.

Zatímco loni zoo v Brně navštívilo v první polovině roku víc než 160 tisíc lidí, letos to bylo jen 133 tisíc návštěvníků. „Velmi se na tom podepsala smůla na počasí. V květnu celý měsíc pršelo, v červenci bylo naopak extrémní vedro. A v něm se do kopce, kde naše zoo leží, se špatně chodí,“ povzdechl si šéf Zoo Brno Martin Hovorka.

Kopce jsou problém

Právě kopcovitý terén brněnské zoo se nelíbí Vladimíře Smejkalové z Mikulova. „I kvůli tomu do ní nejezdíme, naposledy jsme tam byli před pár lety,“ vytkla Brnu žena.

Jenže ani ostatní zoologické zahrady na tom nejsou lépe. Na počasí si stěžuje například zoo v Hodoníně, do které ve srovnání s loňskem přišlo o dvanáct tisíc lidí méně. „V posledních třech letech šla přitom návštěvnost nahoru,“ připomněla Bohuna Mikulicová ze Zoo Hodonín.

Situaci neprospěla ani hospodářská krize, kvůli níž lidé méně utrácí. „Dřív si u nás koupili jídlo nebo upomínkové předměty. Teď přibývá lidí, co si do zoo prostě nosí svačinu,“ podotkl Hovorka.

Přesto by si zoo mohly polepšit tento měsíc. Šanci jim dává druhá polovina prázdnin. A teploty okolo příjemné pětadvacítky. Ta brněnská upíná naděje i k novým expozicím. A hlavně příjezdu nového medvědího páru. Z medvědího rodu totiž byla i dvojice, která zoo vydobyla velkou popularitu, bratři Bill a Tom.

Autor: Lucie Hrabcová

6.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies