VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Brno bude mít rabína, po třech letech

Brno – Pečovat o udržování a rozvíjení náboženského života Židů ve městě. Takový bude hlavní úkol nového brněnského rabína, který Židovskou obec Brno povede od července.

26.5.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Pro tři stovky členů brněnské židovské obce tak skončí tříleté provizorium, kdy si museli poradit bez každodenní práce vlastního duchovního rádce a učitele. „Každá židovská obec má mít čtyři důležité pilíře. Synagogu, hřbitov, obřadní lázeň mikve a rabína. A právě ten nám v posledních letech chyběl,“ uvedl předseda brněnské židovské obce Pavel Fried.

Chyběl každodenní kontakt

Přibližně před třemi lety totiž z Brna odešel Moshe Chaim Koller, který úřad rabína zastával od roku 2003. Po jeho odchodu dojížděli do Brna kvůli pravidelným náboženským obřadům duchovní z Prahy, ti ale nemohli být s věřícími v každodenním kontaktu. „Rabín má znát bolesti a strasti věřících a poskytovat jim duchovní posilu, což v této situaci nebylo snadné,“ řekl Fried.

Najít nového rabína nebylo pro brněnské Židy snadné. Zájemců o dlouhá a složitá duchovní studia se v prořídlých řadách česky mluvících Židů nenajde mnoho. Právě čeština byla jedním z hlavních požadavků na nového rabína. „Samozřejmě se jím může stát cizinec a jazyk se postupně naučit. Ale nedovedu si představit, jak by tady do té doby pracoval,“ vysvětlil požadavek obce Fried.

Mladý Brňan

Nového rabína si nakonec brněnští Židé našli blíže, než čekali. Šestatřicetiletý Šlomo Radomír Kučera, který do úřadu nastoupí prvního července, totiž pochází přímo z Brna. „Členem brněnské židovské obce se stal v roce 2005 a zanedlouho odjel studovat do Izraele, aby se mohl stát rabínem,“ uvedl Fried. V izraelské ješivě, tedy rabínské škole, se věnoval například studiu židovské etiky, židovským zákonům a jejich výkladu či liturgickému zpěvu. „Po složení zkoušek byl krátce v polských Katovicích a nyní ho přijala jako rabína naše obec,“ upřesnil Fried.

K povinnostem rabína patří nejen práce s věřícími, ale i reprezentování brněnských Židů při jednání s dalšími církvemi a institucemi. Jeho příchod je dobrou zprávou i pro ně. „Mám radost, že brněnská Židovská obec bude mít svého rabína, který ji duchovně povede,“ uvedl brněnský biskup Vojtěch Cikrle.

Příchod rabína vítají i představitelé města. „Po oficiální stránce se pro nás nic nemění, židovská obec s námi dosud jednala prostřednictvím svého předsedy. Rozhodně je ale dobře, že díky novému rabínovi obec ožije a dostane nové impulzy,“ podotkl náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský. Brněnská židovská obec je jednou z deseti obcí v Česku. Největšího rozmachu dosáhla před druhou světovou válkou, kdy žilo v Brně přes dvanáct tisíc věřících. Z koncentračních táborů se jich vrátilo jen několik stovek.

Autor: Zuzana Taušová

26.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies