VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Býkům a jalovicím hnisaly rány po rozích

Klatovsko - Jalovice a býky s hnisajícími ranami na hlavách odhalila veterinární kontrola ve stájích na Klatovsku. V Nezamyslicích, Domorazu a v Čimicích si totiž zemědělci nechali odrohovat 195 kusů skotu.

2.2.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ Pavlína Macelová

Případem se už zabývá policie, zemědělská společnost v Nezamyslicích, které zvířata patří, ale tvrdí, že situace zdaleka není tak vážná.

Zemědělská firma si najala dva soukromníky ze severní Moravy Evu A. a Lubomíra Š., aby zvířata ve věku od tří do 24 měsíců zbavili rohů. Veterináři při kontrole zjistili, že rány po odrohování, provedeném zřejmě neodborným krvavým chirurgickým způsobem bez znecitlivění, nebyly po zákroku řádně veterinárně ošetřeny. Části zvířat se rány zanítily a tekl z nich hnis. Navíc několik starších zvířat, aby zůstala v klidu, údajně dostalo šok elektrickým proudem.

„Podali jsme trestní oznámení. Podle našeho názoru došlo k týrání zvířat zvlášť surovým a trýznivým způsobem,“ potvrdil informace Deníku ředitel Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj Richard Bílý.

„Případ jsme převzali, ale vyšetřování je na samém začátku, zatím k němu nelze nic sdělit,“ řekl Deníku klatovský policista, který je s vyšetřováním obeznámen.

Eva A. odmítla případ jakkoli komentovat, Lubomíra Š. se Deníku nepodařilo telefonicky zastihnout.

Lyer: Některým zvířatům to zahnisávalo, ale to se stává

Spolumajitel zemědělské společnosti v Nezamyslicích Pavel Lyer Deníku řekl, že si nemyslí, že by zvířata byla týrána zvlášť surovým a trýznivým způsobem.

„Potřebovali jsme zvířata odrohovat, protože veterináři nám neustále říkali, že nesmíme mít vedle sebe rohatá a nerohatá zvířata. Proto jsme zkontaktovali firmu, která s tím má bohaté zkušenosti. Zvířata odrohovává po celé republice. Veterinář, který hanlivé věci napsal, viděl zvířata po osmi dnech od odrohování. Některým zvířatům to zahnisávalo, ale to se stává,“ uvedl Lyer.

„Rozhodně zvířata neměla nějaké větší problémy, nebylo třeba je doléčovat,“ tvrdí Lyer, který se podle svých slov nemůže vyjádřit k šokům elektrickým proudem. „Já jsem u toho nebyl. To si musí zodpovědět paní, která to dělala,“ dodal Lyer.

Balín: Přáli mi, ať chcípnu na rakovinu

Podobné problémy mělo před sedmi lety i Rolnické družstvo Dolany na Klatovsku, které vyšetřovala veterinární správa a policie kvůli tomu, že v něm bylo údajně bez znecitlivění odrohováno kolem 150 krav.

„Nakonec se ukázalo, že jsme se nedopustili ani přestupku, že použitý způsob odrohování byl možný. Tenkrát jsme si ale já i moje rodina sáhli na dno. Dodnes mám doma dopisy, kterých mi přišlo kolem osmdesáti. Doslova mi tam přáli, ať chcípnu na rakovinu. Jedna paní z Brna mi dokonce psala, že se modlí za to, aby celá moje rodina vychcípala,“ vzpomíná předseda dolanského družstva Josef Balín.

Alena Nová, Milan Kilián

2.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útočná puška ČZ 805
1 7

Právo na obranu se zbraní získá podporu poslanců, tvrdí šéf výboru

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies