VYBERTE SI REGION

Chinaski zahráli odsouzeným i dozorcům

Pankrác - Atmosféra, která není ve zdejších prostorách obvyklá, panovala včera v pankrácké vazební věznici. Odpoledne ve zdejší tělocvičně vystoupila hudební skupina Chinaski, aby spolu s předkapelou Léthé zahrála vězňům i zaměstnancům věznice při příležitosti 120. výročí založení této nejstarší, doposud fungující a nejznámější pražské věznice.

7.10.2009
SDÍLEJ:

Kapela Chinaski.Foto: DENÍK/Hynek Dlouhý

„Je to přinejmenším zajímavé prostředí, ale hráli jsme v podpalubí lodi, na sjezdovce, vojákům v Kosovu, tak proč bychom nezahráli vězňům,“ řekl frontman kapely Michal Malátný.

Podle něj skupina přijala pozvání kamaráda a bývalého divadelního kolegy Luboše Mydláře, jenž si na Pankráci odpykává trest. Mydlář vede ve vězení právě kapelu Léthé. „Každému odsouzenému odborná komise přidělí nějaké cíle, kterých by měl dosáhnout, aby se později dobře integroval do společnosti. Máme na to program Zacházení. Zahrnuje například různé kurzy nebo právě hru v kapele, jako je Léthé,“ informoval Deník mluvčí věznice Jiří Dolejší. Podle něj se kulaté výročí věznice slaví po celý rok a včerejší datum bylo určeno hlavně s ohledem na časové možnosti skupiny Chinaski. „Prvních 800 trestanců sem ale bylo navezeno již 11. září roku 1889,“ dodal Dolejší.

Věznici zatím nezruší

Nyní má věznice téměř 700 zaměstnanců a 972 míst pro odsouzené a obviněné. V září sem bylo do vazby umístěno 390 mužů a 38 žen. Vězněných je zde 525 mužů a 28 žen. Ubytováni jsou v místnostech s průměrnou kapacitou tří lůžek, největší jich ale obsahuje deset. V objektu je i nemocnice české vězeňské služby pro 111 pacientů a Pankrácký památník zahrnující výstavu Vězeňské služby.

Před nedávnem se spekulovalo o tom, že by mohla být pankrácká věznice, která stojí na rozlehlém a lukrativním pozemku v širším centru metropole, zrušena a že by na jejím místě mohly vyrůst obytné domy či kancelářské budovy. Městská rada už loni schválila změnu územního plánu, aby zde, stejně jako na řadě dalších míst v Praze, mohlo stát nové městské centrum. „Chceme, aby na těchto místech vyrostlo plnohodnotné městské území, ne jen kancelářské plochy či obchodní centrum,“ řekl tehdy Deníku radní pro územní rozvoj Martin Langmajer (ODS).

Nyní se zdá, že byl projekt odložen na neurčito. „V červnu tohoto roku jsme dostali z ministerstva spravedlnosti dopis, ve kterém se píše, že ve střednědobém až dlouhodobém horizontu věznice zrušena nebude,“ uvedl Dolejší. „V České republice máme okolo 22 000 vězňů a dalších 7500 na nástup výkonu trestu ještě čeká. Potřebovali bychom další věznice a ne nějaké rušit. Naše zařízení je ještě specifické a významné v tom, že eskortami obhospodařujeme státní zastupitelství i městské soudy,“ dodal.

NA PANKRÁCI POBÝVALI NEJTĚŽŠÍ ZLOČINCI I POLITIČTÍ VĚZNI

Historie pankrácké vazební věznice sahá do 90. let 19. století. V roce 1852 byl vydán císařský patent o Zločinech, přečinech a přestupcích, který se na českém území používal jako trestní zákon téměř 100 let.

Tehdy také přestala vyhovovat především z hygienických důvodů trestnice ve Svatováclavské kapli u Karlova náměstí, a proto se na východní periferii města začala v červenci 1885 stavět nová věznice. Byla hotová v srpnu 1889 a první vězni zde byli od září téhož roku.

Těžká trestnice


„Věznice, tehdy trestnice, byla původně určena těm nejtěžším trestancům. Dnes bychom ji mohli přirovnat k věznici s nejvyšší ostrahou,“ říká mluvčí pankrácké věznice Jiří Dolejší. Ve 30. letech 20. století byla k zařízení přistavěna budova soudu. Ve věznici bylo do roku 1939 popraveno šest osob. Stovky poprav Během nacistické okupace v letech 1939 až 1945 tu byly drženy ve vazbě tisíce Čechů, od odbojářů až po účastníky černého trhu, předtím, než byli posláni k popravě, do jiné věznice v Německu nebo do koncentračního tábora. Na jaře 1943 začali nacisté popravovat přímo v pankráckém zařízení. K tomuto účelu byly přizpůsobeny tři cely. V období od 15. dubna 1943 do 26. dubna 1945 přišlo v takzvané sekyrárně gilotinou o hlavu 1079 lidí a celkově bylo popraveno 1087 osob.

Hrůzná sekyrárna

„Pankrácká sekyrárna se skládala ze tří místností. V první se předčítal rozsudek, v druhé byla instalována gilotina a třetí sloužila jako sklad rakví pro těla popravených. Popravčí se jmenoval Alois Weiss a měl čtyři stálé pomocníky,“ píše ve své knize Zločin a trest v českých dějinách historik Jindřich Francek. Tři místnosti pankrácké sekyrárny včetně popravčího nástroje jsou dnes památkově chráněny a slouží jako památník, který je příležitostně přístupný školám a veřejnosti. Po druhé světové válce bylo v pankrácké věznici na základě velkého retribučního dekretu v letech 1945 až 1948 popraveno 147 osob. Dalších 348 odsouzených zde bylo popraveno, a to převážně oběšením, do zrušení trestu smrti v roce 1989.
I poslední vykonaný trest smrti v Československu byl proveden v tomto zařízení, a to 2. února 1989, kdy byl oběšen několikanásobný vrah. Celkem bylo v pankrácké věznici za celou dobu její existence popraveno 1580 osob.

Autor: Jan Piroch

7.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies