Nabídne se jim možnost vžít se do role vojáků z 18. století, zakusit jejich pocity ve stísněném prostoru i si představit události před téměř třemi sty lety.
Autoři knihy Olomoucké podzemí jednají totiž s radnicí o zpřístupnění části naslouchacích a minérských chodeb pod Smetanovými a Čechovými sady.
Podzemní labyrint, který pochází z poloviny 18. století, byl součástí pevnosti a sloužil jako špionážní a detonační systém. Zajímavé sklepní prostory skrývají pod sebou také měšťanské domy a kostely.
„Podzemí jako snad jediné zachovává neměnnou tvář po celou historii stavby. I když ji v minulosti zbourali a na jejím místě vyrostla nová, sklepy a krypty zůstaly většinou nedotčené. Je tedy důkazem staleté historie města. Dokládá, jak se v určitých dobách stavělo, co se používalo za materiály. Bylo by tedy určitě zajímavé jej turistům zpřístupnit,“ vysvětlil jeden z autorů knihy o olomouckém podzemí Vladimír Gračka.
V Olomouci jsou podle něj velmi zajímavé objekty, které pod sebou ukrývají nejedno tajemství.
Prohlídka sklepů, krypt a chodeb
Pod měšťanskými domy, ale i církevními a vojenskými stavbami by si lidé mohli prohlédnout architektonické zajímavosti či se ponořit do válečné historie města a projít se chodbami, ve kterých tehdejší vojáci jako špioni odposlouchávali pohyb nepřátel.
„Například pod Smetanovými a Čechovými sady jsou stovky metrů chodeb, které využívala armáda jako naslouchací chodby pro špionáž nebo minérské galerie, kde se umístil střelný prach, který případně obránci města odpálili a tím mohli zničit pěchotu nepřítele. Prostory se nacházejí pod bývalými bastiony olomoucké pevnosti,“ popsal Gračka.
Autoři knihy by chtěli chodby zpřístupnit a vytvořit v Olomouci trasu s průvodcem, který by zájemce provedl po nejzajímavějších kryptách a sklepeních města.
„Už nyní ve spolupráci s radnicí provádíme turisty v kryptách několika olomouckých kostelů, trasu bychom ale chtěli rozšířit právě do naslouchacích chodeb a do některých měšťanských domů. U každého objektu zájemcům odtajníme jeho historii, čemu podzemí sloužilo a seznámíme je se zajímavostmi,“ řekl Gračka.
Radnice: Dříve než za rok to nebude
Radnice letos v rozpočtu vyčlenila sto tisíc korun na zpracování studie, která ukáže možnosti konkrétního využití jednotlivých částí podzemí a také finanční náročnost jeho zpřístupnění.
„Spolupracujeme při tom s Výstavištěm Flora, protože rozsáhlé minérské a naslouchací chodby se nacházejí v parcích. Záležet bude také na tom, zda a za jakých podmínek budeme moci využít peníze z Regionálního operačního programu. Dříve než příští turistickou sezónu se realizace projektu na zpřístupnění podzemí nejspíš nedočkáme,“ vysvětlil mluvčí olomoucké radnice Ivan Rašťák.
Doplnil, že podobně jako opravené forty nebo zrekonstruovaná Korunní pevnůstka může zpřístupněná část podzemí zatraktivnit turistickou nabídku Olomouce.
Trasa po bramborových sklepech?
Národní památkový ústav (NPÚ) podzemí bere jako součást kulturních památek, nikoli jako samostatnou stavbu.
„Podzemí vnímáme jako civilní záležitost bez romantického pohledu. Zpřístupnění veřejnosti bychom uvítali, zlepšil by se totiž jeho technický stav. Konkrétně naslouchací chodby by si to zasloužily. V případě rekonstrukce budeme k podzemí přistupovat jako k památce, jejíž je součástí. Nápad je to dobrý, jen se obávám, aby se z toho nestala trasa po bramborových sklepích,“ podotkl Pavel Michna, vedoucí odboru archeologie NPÚ v Olomouci.
Více o tajnostech olomouckého podzemí se mohou zájemci dozvědět v publikaci Olomoucké podzemí autorů Vladimíra Gračky, Slavomíry Kašpárkové , Petra Hrubana a Pavla Zlínského. Předmluvu připojil Josef Bláha.