VYBERTE SI REGION

Staré chodby pod Olomoucí se otevřou veřejnosti

Olomouc – Projít se zatím uzavřenými chodbami pod olomouckými parky budou moci obyvatelé a návštěvníci Olomouce snad už příští rok.

8.3.2010 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Matej Slávik

Nabídne se jim možnost vžít se do role vojáků z 18. století, zakusit jejich pocity ve stísněném prostoru i si představit události před téměř třemi sty lety.

Autoři knihy Olomoucké podzemí jednají totiž s radnicí o zpřístupnění části naslouchacích a minérských chodeb pod Smetanovými a Čechovými sady.

Podzemní labyrint, který pochází z poloviny 18. století, byl součástí pevnosti a sloužil jako špionážní a detonační systém. Zajímavé sklepní prostory skrývají pod sebou také měšťanské domy a kostely.

„Podzemí jako snad jediné zachovává neměnnou tvář po celou historii stavby. I když ji v minulosti zbourali a na jejím místě vyrostla nová, sklepy a krypty zůstaly většinou nedotčené. Je tedy důkazem staleté historie města. Dokládá, jak se v určitých dobách stavělo, co se používalo za materiály. Bylo by tedy určitě zajímavé jej turistům zpřístupnit,“ vysvětlil jeden z autorů knihy o olomouckém podzemí Vladimír Gračka.

V Olomouci jsou podle něj velmi zajímavé objekty, které pod sebou ukrývají nejedno tajemství.

Prohlídka sklepů, krypt a chodeb

Pod měšťanskými domy, ale i církevními a vojenskými stavbami by si lidé mohli prohlédnout architektonické zajímavosti či se ponořit do válečné historie města a projít se chodbami, ve kterých tehdejší vojáci jako špioni odposlouchávali pohyb nepřátel.

„Například pod Smetanovými a Čechovými sady jsou stovky metrů chodeb, které využívala armáda jako naslouchací chodby pro špionáž nebo minérské galerie, kde se umístil střelný prach, který případně obránci města odpálili a tím mohli zničit pěchotu nepřítele. Prostory se nacházejí pod bývalými bastiony olomoucké pevnosti,“ popsal Gračka.

Autoři knihy by chtěli chodby zpřístupnit a vytvořit v Olomouci trasu s průvodcem, který by zájemce provedl po nejzajímavějších kryptách a sklepeních města.

„Už nyní ve spolupráci s radnicí provádíme turisty v kryptách několika olomouckých kostelů, trasu bychom ale chtěli rozšířit právě do naslouchacích chodeb a do některých měšťanských domů. U každého objektu zájemcům odtajníme jeho historii, čemu podzemí sloužilo a seznámíme je se zajímavostmi,“ řekl Gračka.

Radnice: Dříve než za rok to nebude

Radnice letos v rozpočtu vyčlenila sto tisíc korun na zpracování studie, která ukáže možnosti konkrétního využití jednotlivých částí podzemí a také finanční náročnost jeho zpřístupnění.

„Spolupracujeme při tom s Výstavištěm Flora, protože rozsáhlé minérské a naslouchací chodby se nacházejí v parcích. Záležet bude také na tom, zda a za jakých podmínek budeme moci využít peníze z Regionálního operačního programu. Dříve než příští turistickou sezónu se realizace projektu na zpřístupnění podzemí nejspíš nedočkáme,“ vysvětlil mluvčí olomoucké radnice Ivan Rašťák.

Doplnil, že podobně jako opravené forty nebo zrekonstruovaná Korunní pevnůstka může zpřístupněná část podzemí zatraktivnit turistickou nabídku Olomouce.

Trasa po bramborových sklepech?

Národní památkový ústav (NPÚ) podzemí bere jako součást kulturních památek, nikoli jako samostatnou stavbu.

„Podzemí vnímáme jako civilní záležitost bez romantického pohledu. Zpřístupnění veřejnosti bychom uvítali, zlepšil by se totiž jeho technický stav. Konkrétně naslouchací chodby by si to zasloužily. V případě rekonstrukce budeme k podzemí přistupovat jako k památce, jejíž je součástí. Nápad je to dobrý, jen se obávám, aby se z toho nestala trasa po bramborových sklepích,“ podotkl Pavel Michna, vedoucí odboru archeologie NPÚ v Olomouci.

Více o tajnostech olomouckého podzemí se mohou zájemci dozvědět v publikaci Olomoucké podzemí autorů Vladimíra Gračky, Slavomíry Kašpárkové , Petra Hrubana a Pavla Zlínského. Předmluvu připojil Josef Bláha.

Autor: Lucie Bukvová

8.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

děti na základní škole
14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies