Kdo chce poznat autentický život obyvatel Istanbulu, nemusí pro to cestovat do několika set kilometrů vzdáleného Turecka. Stačí se zajet podívat do nedalekého Berlína, kde mají Turci svoji čtvrť. Svou „malou Čínu" mají pro změnu v Londýně nebo v Paříži. V Bruselu roste obávaná muslimská čtvrť a muslimské čtvrtě vznikají také ve Vídni.

Největší čtvrtí cizinců je Sapa v Libuši 

V Praze představuje největší etnickou čtvrť tržnice Sapa v Libuši. V té ovšem žije asi 900 Vietnamců, což představuje zhruba deset procent všech obyvatel této městské části. Specifická je také ruská čtvrť v oblasti Hůrky v Praze 13.

„Její vznik souvisí pravděpodobně s tím, že v 90. letech vznikly na Hůrce byty, které byly s podporou bytového družstva přístupné také cizincům. Tehdy tam vzniklo prvotní jádro ruské populace, která na sebe navázala i infrastrukturu vznikly tam ruské obchůdky nebo salony," popisuje vznik této čtvrtě Ivana Přidalová z výzkumného týmu URRlab (Urbánní a regionální laboratoř Univerzity Karlovy). A Hůrku začali vyhledávat k bydlení postupem času i další Rusové. Mimochodem v Praze žije přes 21 tisíc registrovaných Rusů.

Podle Ivany Přidalové platí obecně fakt, že cizinci se stěhují tam, kde žijí lidé národnostně jim blízcí. V Praze přesto existuje jen málo míst, kde se cizinci segregují. Z cizinců v Praze převažují Ukrajinci přes 45 tisíc. Ti v Praze nemají žádnou specifickou lokalitu, jsou rozmístěni po celém území metropole.

Lepší adresy chtějí Rusové i Američané 

O dost méně početnou skupinu cizinců v metropoli představují Američané (3570). Podle Ivany Přidalové v jejich případě nelze mluvit ani tak o segregaci, jako spíš o separaci. „Preferují bydlet v lokalitách s vyššími nájmy, na které Češi nemají peníze," objasňuje. Z toho důvodu nejvíce Američanů najdeme hlavně v Praze 1 a v Praze 6.

A lepší adresy vyhledávají kromě Američanů také bohatí Rusové. „Jsou to místa, ze kterých se Češi odstěhovávají. Buď si splní svůj socialistický sen a postaví si domek za městem, anebo si nemohou jednoduše dovolit platit vysoké nájmy v těchto lokalitách," míní Přidalová.

K tomu, aby místní přijali cizince, přispívá přímý kontakt 

Ačkoliv cizinců v Praze nežije tolik jako v jiných evropských metropolích, je to téma, které mezi obyvateli rezonuje. Ivana Přidalová spolu se svou kolegyní z pražské Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Klárou Fiedlerovou zkoumali, jak Pražané reagují na cizince v jejich okolí. A došli k závěru, že k tomu, aby místní lidé cizince přijali, přispívá přímý kontakt.

Někteří lidé však ani po setkání s cizincem názor nezmění. „Jsou to lidé, kteří jsou frustrovaní a cítí se cizinci ohrožení. Mají strach, že jim cizinci berou práci nebo zabírají místa ve školách. Někteří senioři mají strach z cizí kultury," vysvětluje Klára Fiedlerová.

V místech, kde žijí cizinci není vyšší kriminalita

Xenofobie není neobvyklá ani u vzdělaných lidí. Ti podle Fiedlerové mají často silný vztah k lokalitě, v níž žijí, a vadí jim, že v místech, v nichž dříve bydleli jejich známí, jsou dnes cizinci.

Nárůst kriminality, zvyšování nezaměstnanosti a zdravotní rizika, jsou podle Fiedlerové nejčastěji zmiňované důvody, proč se cizinců lidé obávají. Zároveň dodává, že žádný z těchto argumentů neodpovídá realitě. „Nepotvrdilo se, že by v místech, v nichž žijí cizinci, byl větší nárůst kriminality," říká.

Cizinci v Praze. Infografika. Zdroj: Redakce

Čtěte také: O azyl v Česku letos zatím požádalo 1273 cizinců, podobně jako loni