VYBERTE SI REGION

Bylo to jako po řádění vichru v Itálii, ticho a tma

Dukovany - Vichr, který se přehnal nad částí jižní Moravy a Vysočiny, ničil vše, co mu stálo v cestě. Podobně jako 25. července 2006 mezi Itálií a Slovinskem.

15.5.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Do tmy se během krátké chvíle ponořil velín druhého výrobního bloku v Dukovanech. Všichni, kdo řídí chod atomového kolosu, musejí  za každé situace věcně a přesně reagovat. Domluva se správci sítě musí být bezchybná.

Do tmy se během krátké chvíle ponořil velín druhého výrobního bloku v Dukovanech. Všichni, kdo řídí chod atomového kolosu, musejí za každé situace věcně a přesně reagovat. Domluva se správci sítě musí být bezchybná.Foto: DENÍK/ Libor Plíhal

Poryvy odnesly části střech a uchráněny nezůstaly ani stožáry vysokého napětí. Padaly jeden za druhým k zemi, jako by ani nešlo o mnohatunové kolosy.

V tu chvíli se krajina ponořila do tmy a roztočil se kolotoč obrovských problémů zejména v Jaderné elektrárně Dukovany. Největší producent elektřiny v Česku během krátké chvíle zůstal odříznutý od světa, nebylo kam dodávat stovky megawattů.

Chce to pevné nervy

Elektrické rozvodny Slavětice i Sokolnice zůstaly mimo provoz. Příroda připravila lidem, kteří zrovna měli směnu, opravdu adrenalinový zážitek. Výkon jaderného zařízení v sekundách spadl na pouhou vlastní spotřebu areálu. Bylo nutné neodstavit reaktory z provozu úplně, zajistit jejich chlazení a znovu postupně najet na plný výkon. To už chce zkušenosti, pevné nervy, a hlavně souhru.

Souhru těch, kteří spolu jinak běžně nekomunikují, kteří zrovna sedí na dispečinku České přenosové sítě (ČEPS), E.ONu a na velíně v Dukovanech.

Cvičení

Tak takovýto scénář včera čekal na zaměstnance všech tří zmíněných subjektů. Sešli se v Dukovanech na společném cvičení, jež simulovalo extrémní a výjimečnou situaci.

Scenárista Libor Fejta uvnitř elektrárny přichystal ještě další zapeklitosti, které se za celou existenci atomového zařízení nestaly a jsou mimořádně nepravděpodobné. Ale co kdyby. Je lépe vědět, kam sáhnout, komu zavolat, jak průšvih řešit. „V takový moment začnou v centrále ČEPSu vyzvánět telefony. Telefonátů jsou i dvě stovky za hodinu. A přítomný personál musí mít jasno, kdo má absolutní prioritu. Na prvním místě jsou samozřejmě obě české jaderné elektrárny. Jednak jde o největší zdroje energie a taky o bezpečnost,“ uvedl Libor Fejta.

Zážitek nic nenahradí

V Dukovanech by při takovém problému nastal frmol. Důležité je, aby to technici a dispečeři z E.ONu a ČEPSu viděli na vlastní oči. Přímý zážitek je nenahraditelný.

„Když tohle všechno lidé vidí a prožijí v přímém přenosu při dokonalé simulaci, jsou mnohem lépe připravení, až se začne něco podobného dít doopravdy. Jsem rád, že se mohu účastnit,“ prozradil včera Jan Černohorský, který obvykle sedí na dispečinku ČEPSu v Praze.

V Dukovanech jsou schopní dát věci do pořádku a opět najet na plný výkon během hodiny. Odborníci, kteří mají na starosti dráty vysokého napětí, dokážou zlikvidovat rozpad sítě asi za dvě hodiny. V rámci České republiky je v pohotovosti zhruba stovka lidí. Další desítky techniků vyrážejí přímo do terénu k popadaným stožárům. Ti všichni by měli tvořit dobře fungující soukolí.

Jaderná elektrárna Dukovany likvidaci výpadku elektřiny a rozpadu sítě nacvičovala už potřetí. Činí tak jako jediná ve světě. A nevychází přitom z nějakých sci-fi pohádek. V minulosti se staly v Evropě případy, kdy buď vinou lidského faktoru v elektrorozvodnách nebo působením přírodního živlu nastal obrovský kolaps v dodávce elektřiny. Kromě zmíněné Itálie pak například v lednu 2006 v důsledku mrazů nebo díky zkratu v sokolnické rozvodně 3. srpna 2006.

Autor: Hana Jakubcová

15.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies