VYBERTE SI REGION

Domovy pro seniory se bojí o svoji existenci

Kladensko - O více než jednu miliardu korun méně dostal již letos Středočeský kraj ze státního rozpočtu a podle avizovaných úsporných opatření nové vlády se zdá, že v příštím roce by nemělo být lépe.

8.8.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Radek Latislav

Alarmující situace panuje například v oblasti sociálních věcí. Mluvčí krajského úřadu Berill Mascheková uvedla, že tato sféra je výrazně finančně podhodnocena. „V roce 2008 činil příspěvek ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) 882 milionů korun. V následujícím období to bylo 774 milionů a v roce 2010 už jen 745 milionů. Vyhlídky pro rok 2011 jsou proto velmi dramatické,“ uvedla.

Podle jejích slov odbor sociálních věcí už nyní operuje se dvěma variantami. První z nich počítá s tím, že by kraj od státu dostal zhruba 650 milionů korun. „Výpadek ve výši 100 milionů by způsobil značné problémy v udržení současných sociálních služeb,“ objasnila Mascheková.

To však ještě není nic v porovnání s horší možností. „Druhá varianta hovoří o možném příspěvku pouze 325 milionů korun. Tento výpadek, 420 milionů, by způsobil kolaps sociálních služeb. Tedy ukončení činnosti pro větší část terénních služeb a nelze vyloučit ani zavírání některých domovů pro seniory,“ řekla.

Kladenský deník se proto dotázal v některých zařízeních na Kladensku a Slánsku a zjišťoval, zda je pro jejich vedení vůbec ještě možné najít nějaké úspory.

Domov Slaný

Ředitelka Domova Slaný, který pečuje o seniory s chronickým duševním onemocněním nebo zdravotním postižením, Hana Záhumenská, uvedla, že další úspory si v zařízení dovede představit jen těžko.

„Už jsme dokonce i snížili stav o tři zaměstnance. Na víkendy tu nemáme uklízečky a propustili jsme i jednu pomocnou sílu v kuchyni. Kuchařky to ale zatím docela zvládají, a to i přitom, že klienti mají na výběr ze dvou jídel. Více zaměstnanců už ale skutečně propustit nemůžeme,“ uvedla Záhumenská.

Podle jejích slov jsou totiž náklady, které snížit prostě nejde. „Možná bychom uměli uspořit ještě tak pět procent dotace, ale myslím si, že už jsme na maximu. Pokud stát neučiní zákonné úpravy, podle nichž by například rodina klienta musela za péči doplácet, neumím si to dále představit,“ dodala.

Domov Velvary

Etela Urbanová, ředitelka domova pro seniory ve Velvarech, řekla, že zařízení zatím začíná zpracovávat variantu ideálního rozpočtu pro příští rok. „V té se hovoří o příspěvku, který bychom chtěli. Rozhodně budeme muset dělat něco pro to, abychom zvýšili alespoň příjmy od pojišťoven, ale to nepůjde, pokud budeme mít nedostatek sester. Také by bylo třeba zvýšit příspěvky na péči, abychom nepromarnili ani korunu,“ sdělila Urbanová.

Podle jejích slov už nyní zařízení nekupuje žádné zbytečnosti a vždy se snaží rozumně zvážit, zda je každá konkrétní investice nezbytně nutná.

„Kdyby nám požadovanou dotaci snížili, nevím, jak bychom to zvládli. Mám pocit, že letošek ještě bude vcelku přijatelný, ale co bude dál, je skutečně otázkou přiznaných příspěvků.“

Domov Švermov

Ředitel Domova Kladno-Švermov Tomáš Abrhám Kladenskému deníku dokonce prozradil, že podle pokynů má každé zařízení připravit tři až čtyři varianty rozpočtů pro rok 2011 od ideálního až po ten s nulovým příspěvkem. Tuto možnost si ale podle svých slov nedokáže vůbec představit.

„Možná bychom ještě nějaké drobné úspory našli, už teď jsme na hranici. Nejhorší variantou, kterou si dokáži představit, by bylo propouštění. S úbytkem zaměstnanců by se však snížila i kvalita služeb a to určitě nechceme,“ uvedl Abrhám.

Pro upřesnění současné situace zmínil, že zatímco před třemi lety dostal domov příspěvek 12 milionů korun, letos už tato suma činila jen 7,5 milionu. „Kdyby to takhle šlo dál, neumím si představit, jak bychom fungovali.“

Omezení dotací MPSV se však zdaleka netýká jen domovů pro seniory. V důsledku snižování financí je ohrožena budoucnost například i zařízení, jež pečují o handicapované obyvatele.

Zařízení Zahrada

Eva Bartošová, ředitelka zařízení Zahrada v Kladně, uvedla, že jejich letošní rozpočet je sestaven tak, že už letos mají předpoklad, že budou hospodařit s malou ztrátou.

„Další snižování příspěvků od státu i kraje si tak nedokáži ani představit. S nulovou státní dotací bychom měli ztrátu deset milionů korun. Přitom jsme nezvyšovali stav pracovníků, ani když jsme otevřeli nové služby, jakou je třeba chráněná dílna,“ objasnila.

Jediná úspora, kterou si prý dokáže představit, by byla právě v této sféře. „Propouštění by ale hodně negativně ovlivnilo úroveň našich služeb. Bojím se toho, abychom se nevrátili o deset či patnáct let do minulosti, kdy se o třicet nebo dokonce čtyřicet klientů starala pouze jedna síla,“ doplnila Bartošová.

Autor: Zuzana Vlková

8.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
18 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
18 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies