VYBERTE SI REGION

Duše zemřelých vítali kdysi lidé mlékem a máslem

Jindřichův Hradec – Lidé si v úterý připomenou Památku zesnulých. Etnografka Alena Zvonařová připomíná, jak tradice vznikla.

1.11.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Chceme–li najít původ církevního svátku v kalendáři uvedeného 2. listopadu jako Památka zesnulých, lidově známého jako Dušičky, musíme se vrátit až do samého počátku sedmého století.

Jemu podobný svátek Halloween je naopak původu keltského, tedy pohanského. Oba svátky oslavují duše zemřelých snad právě proto poněkud odlišným způsobem.

„Když mluvíme o památce zesnulých, musíme nejprve připomenout 1. listopad Svátek všech svatých. Jeho tradice vznikla v Itálii kolem roku 609, kdy byl vysvěcován chrám Pantheon v Římě, který byl původně pohanský. Od té doby se slaví svátek všech světců, těch, kteří vstoupili na nebesa a stali se svatými,“ vysvětlila etnografka Muzea Jindřichohradecka Alena Zvonařová.

Duše zemřelých se vrací na zem

Další den 2. listopadu je svátek všech zemřelých, pro který se mezi lidmi ujalo pojmenování Dušičky. „Svátek patří těm zemřelým, jejichž duše jsou v očistci a ještě nedosáhly blaženosti. Podle lidové víry v předvečer Dušiček a v noci vystupují dušičky zemřelých na zem, aby si odpočinuly od muk v očistci, proto se uctívá Památka zesnulých právě druhý den, tedy 2. listopadu,“ doplnila Alexandra Zvonařová.

Protože podle jejích slov předci předpokládali, že se na svět duše dostanou, muselo se pít večer 1. listopadu studené mléko nebo se jím alespoň postříkat, aby se jím dušičky ochladily. A do olejových lamp pak dávali místo oleje máslo, na potření spálenin duší z očistce. „Pak nosili také svíčky a květiny na hroby. Je to takový rodinný svátek, který jako jediný z mnoha lidových zvyků přetrvává dodnes. Bohužel je častým jevem, že lidé přijdou na hřbitov pouze na Dušičky, místo aby uctili památku svých blízkých alespoň několikrát do roka,“ řekla Alexandra Zvonařová.

Keltský svátek

S příchodem duší na svět je spojený také svátek Halloween, který si postupně získává oblibu i na Jindřichohradecku. „Halloween je původně keltský svátek, který začíná už 31. října, kdy podle Keltů končilo léto a zároveň rok jako takový. 1. listopad už pro ně znamenal nástup vládce smrti, zimy. Proti zimě a s ní související smrti se bránili zapalováním ohňů a loučí,“ upřesnila Alexandra Zvonařová.

Původní Halloween vznikl v keltské oblasti, Anglii, Skotsku a Irsku. Postupně se zvyk rozšiřoval i do oblastí, do kterých se stěhovali Angličané, jako například do Austrálie, na Nový Zéland, či do Ameriky. „Původně bylo zvykem dávat do vydlabaných brambor nebo řepy svíčky a zapálené je umístit za okna, aby duše věděly, kam mají jít. Vydlabané dýně, které jsou dnes nejvýraznějším a nejznámějším symbolem, jako lucerny začali používat až angličtí přistěhovalci v Americe, kteří si přinesli zvyky sebou,“ pokračovala Alexandra Zvonařová.

Dýni podle jejích slov říkají v Americe Jackova lucerna, podle Jacka, který přelstil ďábla. Tímto způsobem přejala zmíněné období nástupu zimy od Keltů tamní církev, podle které se bojuje proti zlu a satanovi. Dnes Halloween veřejnost vnímá spíš jako karneval pro děti, kdy se obléknou do masek a vydají se na koledy, za které dostávají cukroví. Navíc je už několik let dlabání a vyřezávání dýní oblíbenou činností dětí.

Autor: Stanislava Koblihová

1.11.2010
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
21 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies