Ale podle Josefa Pažouta, jednoho z pořadatelů houbařské výstavy v Lysé nad Labem na Nymbursku, úplný konec hub nebude, ovšem pokud by někdo chtěl ukojit opravdu velkou chuť na některé z houbových jídel, musel by se zajímat blíže o podzimní houby, kterých by prý mohl být v lesích ještě nějakou dobu dostatek.

„Pokud zamrzne zemina i v lese, tak už nemá cenu chodit na běžné houby. Rostou dřevní houby nebo třeba čirůvky. Ty dokáží růst, i když trochu zamrzne. Pokud tam to podhoubí je a není patnáct stupňů mráz, vyrostou," řekl prozatím amatérský mykolog, který si ovšem chce ještě vzdělání doplňovat. 


A jak poznáme čirůvku? Je to podzimní houba a podle Josefa Pažouta už v podstatě jiné houby nerostou. Houbař je může najít v listopadu až do celkového zámrazu. Jejich základními znaky jsou šedohnědá barva od nejsvětlejšího středu do tmavých konců, mírně nařasený klobouček, který na konci praská, je velmi křehká, má specifickou vůni a delší nožičku.

Podle mykologa se čirůvka už v tuto dobu nedá s ničím splést. Je to houba, která se dá naložit, ale i použít například do polévky.

Sto druhů vystavených hub

Josef Pažout a Jaroslav Hajný z Lysé nad Labem nelenili a objeli celý kraj, aby lidem na výstavu hub přivezli co nejvíc druhů. Podařilo se jim nashromáždit kolem sta druhů hub. Hlavní lokalitou sběru bylo okolí Mimoně a Ralska, čelákovičtí kolegové dodali houby z okolí Čelákovic. 
S určováním hub přijel do Lysé nad Labem pomoci Aleš Vít z České mykologické společnosti. Ten také 
uspořádal besedu 
s dětmi, které mají o les 
a přírodu zájem.

Lidé mohli vidět například hřibovité houby, tři druhy václavek, čirůvky, strmělku mlženku, pýchavku dlabanou, dřevní houby, sírovce žlutooranžového nebo muchomůrky červené. „S kolegou jsme chodili po lese a on mě najednou zavolal k místu, kde bylo muchomůrek pětapadesát. Ty byly v trávě a hned vedle byly strmělky, ale našli jsme také nevzhlednou houbu lošáka jeleního," vyprávěl zážitky z lesa mykolog.

Ošklivý, ale prý jedlý lošák

Nutno dodat, že lošák je opravdu až ošklivá houba, kterou normální houbař nevezme. Ale je prý jedlá, dá se použít hlava bez nohy, ta je prý tuhá, nakrájí se na půl centimetru široké plátky, položí se na plech a nechá se sušit. „Je z toho vynikající bramboračka s velmi výraznou houbovou chutí. A dá se použít i do kuby, protože je to tmavá houba," doporučil Josef Pažout.

Mnoho hub, které na výstavě mykolog představil, lidé ani neznají, a tak je nesbírají. Ale kdo by chtěl mít čerstvé houby i na podzim, může v lese sebrat i ty, které nezná a odvézt je do pražské mykologické poradny 
v Karmelitské ulici, kde mu přesně poradí, o který druh jde.

Čtěte také: U Blaníku mykolog nachází nepůvodní druhy hub