VYBERTE SI REGION

Exotičtí spolužáci: Čeština je pro ně někdy problém

Havlíčkův Brod - Pedagogové v Přibyslavi sbírají zkušenosti, s chlapcem z Barmy se moc nedomluví.

21.3.2011
SDÍLEJ:

Barmánce budou mít na starosti Jarmila Málková a Ilona Loužecká.Foto: DENÍK/Štěpánka Saadouni

Chlapec z Barmy, noví spolužáci z Číny. I na Havlíčkobrodsku přibývá mezi školáky dětí imigrantů, kteří občas pocházejí z velmi exotických zemí. Zapojit tyto děti v rámci integrace do běžné školní výuky je někdy problém, zvlášť pokud vůbec neznají jazyk země, ve které chtějí trvale žít.

Před několika dny nastoupil do Základní školy Přibyslav chlapec z Barmy. Jeho rodiče získali v ČR trvalý pobyt coby utečenci ze země, kde vládnou složité politické poměry.

„Naše škola dosud neměla žádné zkušenosti s výukou žáků pocházejících z jiných kultur. Chlapec má problémy s češtinou i angličtinou. Zatím je ale příliš krátká doba na to, abychom mohli situaci podrobněji vyhodnotit,“ řekl na úvod ředitel školy Luděk Ježek. Jak zdůraznil, škola se snaží novému žákovi s integrací mezi vrstevníky pomoci.

„Například jsme v každé třídě zapojili žáky do miniprojektu, který je měl seznámit s informacemi, kde Barma leží, a jak vypadá tamní kultura. Myslím, že spolužáci přijali nového kamaráda pozitivně,“ upřesnil ředitel s tím, že horší bude, jak nový žák zvládne výuku v jazyce, který prakticky neovládá.

„Rodina má, pokud vím, zajištěny intenzivní kurzy češtiny, pedagogové absolvovali odborné semináře zaměřené na integraci cizinců. Zatím přemýšlíme, že pokud nový žák nebude výuku pro šestý ročník zvládat, zařadíme ho do nižšího ročníku, aby se snáze přizpůsobil situaci a stačil výuce,“ zauvažoval ředitel Ježek.

Záleží hodně na rodině

Podle ředitele základní školy Wolkerova v Havlíčkově Brodě Miloše Fikara je pro pedagogy někdy problémem začlenění žáků z jiných kultur mezi vrstevníky a pak také jejich výuka. Zvlášť, pokud žáci pocházejí z rodinného prostředí, které je dostatečně ke zvládnutí češtiny nemotivuje.

„Ovšem existují také opačné případy. Měli jsme ve škole dva Číňany. Když přišli, neuměli česky ani slovo, během krátké doby zvládli jazyk i učební látku,“ zavzpomínal ředitel. Jak dodal, existují sice speciální semináře pro pedagogy zaměřené na integraci cizinců, ale je jich málo. Navíc jsou drahé i náročné na čas, proto do nich nelze pedagogy nutit.

Navíc se občas učitelé setkávají i s případy, že některé rodiny cizinců nemají zájem se do jazykově a kulturně odlišné společnosti začlenit, proto k tomu nevedou ani svoje děti.

„Již v minulosti jsme jako ředitelé škol přišli s návrhem, aby například v rámci kraje existovaly speciální kurzy, které by děti cizinců jazykově připravily na vstup do běžných škol,“ dává námět k zamyšlení ředitel Fikar.

Podle Marie Kružílkové, radní kraje Vysočina, jazykové kurzy pro cizince existují, ale jsou zaměřeny hlavně na dospělé. „Pokud cizinci žádající o trvalý pobyt vstoupí do kontaktu s našimi úřady, dostanou dostatek informací i co se týče možností jazykového vzdělání. V rámci kraje existuje několik neziskových organizací zaměřených na pomoc cizincům, včetně zvládnutí jazykových bariér. Záleží už na každé rodině, jak tyto možnosti využije pro sebe i svoje děti. Navíc kraj takové aktivity v rámci měst a obcí podporuje, finančně na ně i přispívá,“ konstatuje radní.

Jak dodává z vlastní pedagogické zkušenosti, jsou právě děti ve vztahu k cizímu prostředí daleko přizpůsobivější a neznámý jazyk se učí mezi vrstevníky daleko rychleji než rodiče.

Kurzy češtiny podpořilo město

Například v Havlíčkově Brodě v současné době žije a pracuje asi 300 Mongolů.

„Jazykové problémy mongolských rodin jsme vyřešili intenzivními kurzy češtiny. Loni nám na ně přispívalo město Havlíčkův Brod z fondů Ministerstva vnitra. Tyto fondy se pro letošní rok vyčerpaly, ale firma, kde většina našich krajanů pracuje, společnost Futaba, zařadila podporu výuky češtiny do svého programu pro zaměstnance,“ říká koordinátor pro cizince Bukhbilegt Erkhbayar.

Jak vysvětluje, jsou tyto kurzy v současné době stále méně zapotřebí. Mongolští dělníci ze zahraničí do Havlíčkova Brodu už nepřijíždějí, ti kteří se na Vysočinu stěhují z jiných měst, už mají za sebou dlouhodobý pobyt na územíČRa češtinu ovládají.

Autor: Štěpánka Saadouni

21.3.2011
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies