VYBRAT REGION
Zavřít mapu

'Expedice Krypta': Santinimu dlužíme omluvu

Kutná Hora /FOTOGALERIE/ - Za velkého mediálního zájmu se ve středu uskutečnilo dlouho očekávané otevření tajemstvím obestřené krypty pod podlahou kutnohorské kostnice.

26.1.2011 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
34 fotografií

Otevření krypty v sedlecké Kostnici. 26.1.2011Foto: DENÍK/ Martin Vaněk

Hlavním cílem „expedice“ složené z odborníků v čele s architektem Vítem Mlázovským, autorem projektu obnovy Kostnice, bylo zjistit, zda v kryptě, vybudované na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století architektem Janem Blažejem Santinim – Aichlem, netkví původ nestability stavby kostnice, která se každým rokem o půl milimetru nakloní.

Mezi prvními slovy Karla Koubského, bývalého zaměstnance sedlecké farnosti a člena týmu, který po složitém zvednutí více než půltunového kamenného poklopu do krypty vstoupil, zaznělo, že Santinimu by patrně měla být vyslovena pomyslná omluva. Krypta byla totiž v až překvapivě dobrém stavu a naprosto suchá. „Jedná se samozřejmě teprve o první pohled, ale zdá se, že příčinu naklánění kostnice budeme muset hledat jinde,“ řekl.

„Neočekával jsem, že krypta bude příčinou naklánění kostnice, ale pro jistotu bylo třeba se o tom přesvědčit,“ dodal architekt Mlázovský.

Badatelé si počínali pietně

Jak se potvrdilo, pod podlahou kostnice jsou uloženy lidské ostatky v rakvích. Kovové tabulky se jmény, o nichž se hovořilo, se však nenašly. Na podlaze krypty objevili badatelé jakési pouzdro, které připomínalo peněženku. Podle Karla Koubského staršího se z peněženky nakonec „vyklubal“ pravděpodobně zbytek modlitební knížky.

Podle archeologa Filipa Velímského byly lidské ostatky v poměrně vysokém stadiu rozpadu. „Rakve byly uloženy na dřevěných podstavcích. Jejich rozložení, stejně jako rozložení kostí, je s největší pravděpodobností přirozené. Pokud do krypty před námi někdo vstoupil, počínal si stejně pietně, jako my,“ uvedl Velímský.

Neobjevili síť chodeb ani podzemní patro

Otevření prostor pod podlahou dalo také odpověď na celou řadu spekulací, o nichž se v souvislosti s kryptou mluvilo. Jak uvedl Aleš Pospíšil z Národního památkového ústavu, nepotvrdila se ani domněnka, že pod kostnicí se nachází jakási síť chodeb, ani spekulace o dalším podzemním patře kostnice. O kovové skříňce neznámého původu, nacházející se podle georadaru pod podlahou u vstupních schodů do krypty, středeční otevření žádné nové informace nepodalo. Na její vyzvednutí by mohlo dojít v následujících týdnech, kdy se za účelem dalších informací o statických poměrech stavby připravuje vykopání sond u věžních pilířů kostnice.

Dalším úkolem odborníků bude nyní podle Karla Koubského staršího geodetické zaměření krypty, aby bylo tento prostor možné zapracovat do zmíněného projekt.

Před týmem stojí také úkol spravit kamenný poklop. Jeho dva rohy jsou totiž prasklé a při manipulaci s ním hrozí jeho rozpadnutí.

Autor: Ondřej Dvořák

26.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies