Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Experiment na Sasově: Prasata pod širým nebem

Jihlava – Na pozemcích biofarmy Sasov na okraji Jihlavy se pod širým nebem volně prohánějí prasata černobílého zbarvení.

11.8.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Na louce nebo kusu osetého pole dělníci ohraničili prostor těžkými balíky slámy. Desítky zvířat druhu Přeštické černostrakaté prase si mohou vyrýt, na co mají chuť. Kořínky, hmyz a k tomu si zakousnout zelené krmení, rostoucí na chovné parcele. K tomu si mohou dopřát krmné obilí podle chuti.

Majitel biofarmy Josef Sklenář se pustil s výzkumným ústavem potravinářským na zkoušku do experimentu, chovu zvířat venku na volné pastvině.

„Loni jsme otevřeli nultý ročník chovu, kde jsme si chtěli vyzkoušet pastevní techniku pro prasata,“ připomněl Josef Sklenář.

„S výzkumným ústavem jsme předložili projekt společně jako řešitelé. Jeho hlavním cílem je ověřit, zda a do jaké míry je kvalita masa prasat chovaných venku lepší než u zvířat, chovaných v konvenčních chovech,“ upřesnil Josef Sklenář.

Konvenčními chovy farmář myslel běžné ustájení ve vepřínech s krmením ošetřeným chemickými prostředky, jak je známe z většiny chovů v zemědělských společnostech.

Prasata žijí zdravě

Prasata na Sasově žijí zdravě. Rozeběhnou se po pastvině a mohou si vybrat podle chuti z obrovského množství rostlin, kořínků i nejrůznějších larev, brouků a dalších tvorů, žijících v půdě.

„Máme tu pásy vojtěšky, topinambur a dalších plodin. Najdou si bylinky, které tu rostou přirozeně. Prasata mají dostatek zdraví prospěšných látek, ke kterým se prase v chlévě nikdy nedostane,“ připustil majitel biofarmy.

Prasata na Sasově si přivykla na život pod přístřeškem na asi hektaru plochy.

Až promění pozemek v rozrytou hliněnou pláň bez rostlin, dělníci přemístí balíky slámy jinam a ohradí jimi zelenající se plochu.

Prasata se naženou do nového území a mohou začít s bohatým krmením nanovo.

„Prasata si venku zajistí hodně svojí potravinové potřeby z rostlin a ze všeho, co najdou. Běžně naše zvířata krmíme i kopřivami a konopím. Je to pro ně zdravější a krom toho ušetříme dost jadrného krmiva,“ upřesnil Josef Sklenář.

Projekt pastevního chovu bude trvat na Sasově čtyři roky.

Výzkum v terénu poběží podle Sklenáře dva roky. Dva další roky věnuje výzkumný ústav hodnocení a popularizaci výsledků.

Republikový unikát

K experimentu jedinému v tuzemsku si obě strany vybraly plemeno, zahrnuté v genových rezervách.

Přeštické černostrakaté prase odborníci nazývají též sedlové. Sedlová prasata jsou ve většině černá s bílým pruhem přes hřbet, ale vyskytuje se i převládající růžová barva s pruhem pouze naznačeným.

„K obrovským přednostem venkovního chovu je, že zvířata jsou nepochybně daleko zdravější, než ta, zavřená ve stájích třeba s velmi dobrou klimatizací. Z toho jasně plyne, že jejich maso je zdravější. Rozbory v něm nepotvrdí chemii, jako u prasat chovaných převládajícím způsobem,“ v kostce shrnul Josef Sklenář.

Cílem projektu je mimo ověření kvality masa zjistit, zda právě druh Přeštické černostrakaté prase je vhodnější k chovu pod širým nebem, než druhy běžné.

Autor: Stanislav Jelínek

11.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda Citigo.
1 6

Škoda dál vyvíjí dostupné auto pro rozvíjející se trhy

Rozsáhlé požáry v Chorvatsku.
7

Chorvatsko dál sužují silné požáry, v některých oblastech vybuchly staré miny

Na Zlínsku hořela střecha obecní budovy. Její rekonstrukce se komplikuje

Celkem sedm jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů ze Zlínska a Kroměříže, zasahovalo v úterý odpoledne při požáru střechy obecní budovy v Tlumačově na Zlínsku.

Rozpočet není schopen pokrýt růst platů, říká Pilný

Návrh státního rozpočtu na rok 2018 za současné situace není schopen pokrýt požadavky na zvyšování platů ve státní správě. Ministerstvo financí přitom díky dobrému vývoji ekonomiky a výběru daní navýšilo příjmy rozpočtu proti květnovému návrhu o deset miliard korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Ivan Pilný.

Podvodníci tahají z lidí peníze přes sbírky

Na Berounsku řádí party podvodníků. Na důvěřivé lidi si vymýšlejí různé záminky, aby je okradli o peníze. Někdy se ani neštítí toho, schovávat se za charitativní sbírky.  

Vlivný ruský režisér skončil za mřížemi. Měl rozkrádat státní peníze

Ruská policie si posvítila na jednoho z nejvýznamnějších divadelních a filmových režisérů země Kirila Serebrennikova. Slavný umělec je podezřelý ze zpronevěry necelých 68 milionu rublů (přibližně 22 milionů korun). Informovala o tom agentura TASS.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení