VYBERTE SI REGION

FOTOGALERIE: Stromolezci to se stromy umí

Brno - Pohybují se suverénně v korunách stromů jako Tarzani a šplhají po laně až do výšky třiceti metrů.

22.8.2010 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
12 fotografií
Arboristé soutěžili o titul Mistra republiky ve stromolezení.

Arboristé soutěžili o titul Mistra republiky ve stromolezení.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Pokud uříznou větev stromu, tak jenom proto, že je suchá, ohrožuje lidi nebo růst stromu. Ošetřit vzrostlé stromy přímo v koruně a přitom jim ani trochu neublížit, to je filosofie disciplín, ve kterých v neděli v brněnském parku u pavilonu Anthropos soutěžilo dvacet stromolezců o titul mistra republiky.

Stromolezci, neboli arboristé jsou odborníci, kteří pečují o dřeviny. Už při pohledu zespodu do koruny stromu mnohdy ví, co, který strom potřebuje. A pomohou mu. Mistrovstvím republiky se snaží tento druh pracovního odvětví zpopularizovat a dostat do povědomí lidí.

„Jde nám o to, aby řezání větví stromů nedělali amatéři. Neodbornými zásahy, které například dělají hasiči z plošiny, většinou dochází k poškození stromů,“ vysvětluje ředitel závodu a stromolezec Jan Svárovský. Ošetřování stromů pomocí lezeckých technik je totiž šetrnější, než jiné techniky, které se v současnosti používají v lesnictví.

Neslyší rádi přirovnání k horolezcům

Samotné závody simulují každodenní práci stromolezců. Pro stromolezce je smyslem těchto utkání neustále zlepšovat kvalitu a bezpečnost práce při ošetřování stromů a rozvíjení technik bezpečného lezení po stromě. Stromolezci, přestože visí v korunách stromů na lanech a v úvazcích a používají karabiny a skoby, neslyší rádi, když je lidé přirovnávají k horolezcům. „Záchytný systém slouží stromolezcům k tomu, aby v něm viseli a pracovali. Horolezci jej mají na zachycení při pádu,“ vysvětluje rozdíl Svárovský.

První stromolezecká soutěž se před pětatřiceti lety uskutečnila v Americe. Jedinou disciplínou byla záchrana stromolezce v koruně stromu. Postupně soutěž měnila název i počet disciplín, který se ustálil na pěti. První je práce v koruně stromu, kdy stromolezec obleze pět stanovišť, druhou rychlostní výstup po větvích, třetí jištěný šplh na patnáct metrů, při kterým je hodnota světového rekordu třináct vteřin, čtvrtou instalace lana do koruny a pátou záchrana zraněného. Podle rozhodčího nedělní soutěže Martina Vláda byla v pisáreckém parku nejobtížnější hned první disciplína. „Koruna tohoto platanu je rozlehlá a strom samotný měří nejméně třicet metrů,“ ukazuje na vzrostlý strom Vlado. Právě pro mohutnost stromů v pisáreckém lesoparku si pořadatelé toto místo vybrali jako nejvhodnější k uspořádání mistrovství České republiky.

Autor: Gabriela Peringerová

22.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
1

Senát schválil zákaz kouření v restauracích. Zbývá podpis prezidenta

Prezident Miloš Zeman s předsedy obou komor Parlamentu.

Zeman se šéfy Parlamentu obědvá na Pražském hradě

AKTUALIZOVÁNO

Lavina v Itálii zasypala hotel, je v něm „mnoho mrtvých“

Z hotelu zavaleného po středečním zemětřesení lavinou ve střední Itálii se podařilo vyprostit tělo první oběti. Informovala o tom italská agentura ANSA. Záchranáři, kteří se na místo dostali brzo ráno, počítají s tím, že je na místě mnoho mrtvých. Dosud se uvádělo, že si zemětřesení, jež mělo sílu kolem pěti stupňů, vyžádalo v celém regionu život jedné osoby a další člověk byl pohřešován.

Spláchnou, zvednou prkénko, těžko se v nich orientuje - to jsou japonské toalety

Nejvyspělejší toalety najdete v japonském Tokiu. Prkénko se samo zvedne, je vyhřívané a můžete si tady pustit zvuky tekoucí vody. Výrobci nyní zjednodušují jejich obsluhu.

Na KLDR budou shlížet bývalí vůdci. Kim staví na nejvyšší hoře sousoší dynastie

Severokorejský diktátor Kim Čong-un utrácí miliony dolarů za výstavbu nového sousoší, které bude znázorňovat trojici dosavadních vůdců KLDR - tedy jeho, jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. Socha se má tyčit na vrcholu nejvyšší severokorejské hory Pektu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies