Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Havířov si s blikajícími přechody trhl velkou ostudu

Havířov - Jako velká ostuda a současně ponaučení za takřka 60 tisíc korun se dá hodnotit snaha zvýšit bezpečnost chodců na frekventované Národní třídě pomocí oranžových blikačů.

25.9.2009 6
SDÍLEJ:

Nefungující blikače na Národní třídě v HavířověFoto: Libor Běčák

Jako šlápnutí vedle hodnotí instalaci blikačů také samotní pracovníci havířovského magistrátu. Prostřednictvím mluvčí radnice Jany Pondělíčkové potvrdili, že podobnému kiksu už se chtějí do budoucna vyhnout: „Pokud by se blikače osvědčily, instalovali bychom je i na dalších přechodech.“

Blikače měly podle původních představ výrazným oranžovým světlem upozorňovat řidiče, že se blíží k přechodu pro chodce. Instalovány byly na dvou dělených přechodech na Národní třídě. Vše by bylo v pořádku, kdyby blikače skutečně blikaly. Místo intenzivního světla totiž vydávají světlo, které může být srovnáváno leda s bludičkami.

Na vině nedostatečné intenzity vydávaného světla je konstrukce blikače. Ten je napájen malými solárními panely, které jsou součástí blikače. „Chtěli jsme použít ekologické zařízení. Proto jsme zvolili solární napájení, aby blikače nemusely čerpat jinou energii. Pokud přes den nesvítí slunce, nebo je stíněno stromy, nedokáží se články v blikači dostatečně nabít a v noci pak vydávat potřebné světlo,“ vysvětlila mluvčí.

Nepromyšlený projekt

I z tohoto vysvětlení vyplynulo, že instalace solárních blikačů byla nedomyšlená od samého začátku. Jestliže se blikače nedokáží dostatečně nabít za běžného letního dne, určitě to nedokáží ani ve dnech, kdy je zataženo, sněží nebo se pozdě rozednívá a brzy stmívá. Autoři projektu si vůbec nezjistili, jaké parametry instalované zařízení má. Při použití moderních diod by spotřeba všech blikačů ani zdaleka nedosáhla spotřeby jedné pouliční lampy.

Pochybení je jasné, město však reklamaci uplatňovat nemůže, či spíše nechce. „Nejedná o vadu výrobku. Chtěli jsme vyzkoušet nový způsob doplňkového nasvětlování přechodů. Ten se nám moc neosvědčil, takže v dalších případech již solární blikače využívat na přechodech nebudeme,“ uvedla mluvčí Pondělíčková.

Na opakované dotazy o vysvětlení, kdo konkrétní je za mrhání peněz z městského a státního rozpočtu, protože přechody byly postaveny i za státní dotaci, zodpovědný, mluvčí neodpověděla. Vina tak kolektivně padá na všechny, kdo se na rekonstrukci podíleli, včetně výrobce a dodavatele blikačů. Ten o nich na svých internetových stránkách vyzdvihuje právě efektivitu zařízení.

Instalaci nikdo neschválil

Celý případ ukázal na ještě jeden problém. Zatímco vše, co souvisí s dopravou na pozemních komunikacích, musí být homologováno, vyrobeno i instalováno podle přísných předpisů, blikače v přechodu nikdo neschválil. Nikdo tak nekontroloval, jakou intenzitu svícení mají. Předpisy přitom pamatují skutečně na vše, včetně barev použitých na dopravním značení či zebře na přechodu. Podle města však blikače schvalovacímu procesu nepodléhají.

„Celkové náklady na výstavbu děleného přechodu byly 793 tisíc korun. Z této částky byla státní dotace ve výši 350 tisíc. Náklady na pořízení a instalaci 16 blikačů byly 57 tisíc,“ informovala Pondělíčková. Spíše než blikače tak bezpečnost chodců zvyšují ostrůvky v silnici, zřetelné dopravní značení a jasné bílé světlo, které se zapíná s veřejným osvětlením.

Havířovští úředníci by se přitom mohli inspirovat jen kousek za hranicemi města. V sousedním Šenově zvolili technologii, která je úsporná a přitom blikače vydávají mnohonásobně intenzivnější světlo, než to havířovské. Blikače se aktivují ve chvíli, kdy se k přechodu blíží vozidlo. Po jeho projetí zhasnou. V Karviné instalovali intenzivní blikače na přechod u požární zbrojnice, kde došlo k tragické nehodě. Narozdíl od Šenova tam jsou blikače v provozu nepřetržitě.

Autor: Libor Běčák

25.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Americký torpédoborec byl schopen plout po srážce vlastní silou.

Americký torpédoborec se srazil s ropným tankerem. Deset námořníků se pohřešuje

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení