VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nalezení štěchovického pokladu svitla další naděje

Benešov - Hledač pokladů Helmut Gaensel tuší, že se blíží rozhodnutí. Ještě letos chce zpřístupnit štolu, kde se má nacistický poklad nacházet.

20.9.2010 3
SDÍLEJ:

Helmut Gaensel.Foto: Zdeněk Kellner

Od roku 1993, nyní šestasedmdesátiletý Helmut Gaensel, český Němec narozený v Kovářské u Chomutova, veřejnosti oznámil již několikrát, že už brzy vyzvedne pověstný nacistický štěchovický poklad.

Všechny naděje skončily až dosud vždy jen u prohlášení. Nyní, jakkoliv se může zdát, že se známý scénář k přilákání pozornosti opakuje, může být realita jiná. Poklady, které zatím pracovníci najatí Gaenselem ze země vyzvedli, jsou sice zajímavé, očekávané hodnoty 18 miliard dolarů však zdaleka nedosáhly.

„Zatím jsme našli jen německé samopaly a cívky spojařů z doby války. Tedy nic zvláštního,“ potvrzuje stále chabé výsledky současné důlní činnosti v oblasti Hradištka Gaensel.

Kromě již zmiňovaného štěchovického pokladu se Gaenselovo pátrání zaměřuje intenzivněji nyní i na hledání dvou letadel Ju 52, která poklad do Štěchovic měla před Rusy ohrožujícími Berlín přepravit.

S vypátráním letadel pomůže technika

„Teď máme takovou techniku, že už i ta letadla najdeme,“ tvrdí hledač, současně ale zavrhuje, že by pod povrchem uložené transportní stroje našly satelity.

Tak velké třímotorové stroje, s typickým trupem z vlnitého plechu, sice na louce u obce mohly přistát, v žádném případě už ale ne vzlétnout.

„Přistály na břicho, ne na podvozek. Proto ze Štěchovic určitě neodletěly,“ je si Gaensel jistý. Připomněl, že je prý nacisté nechali rozebrat a ukrýt do podzemí společně s pokladem.

Svědci si prý pamatují, že letouny přistály ve tři hodiny odpoledne na louce a ráno už tam nebyly. Na rozdíl od nákladu, který přivezly.

„Letadlo je příliš malé na to, aby ho objevil satelit. Určitá možnost tu je. Jsme dál, než před patnácti lety,“ je si Gaensel jistý v otázce použití techniky při pátrání.

To, že už je pokladu blízko, by mohla naznačovat i schůzka s americkým právníkem Edwardem Faganem. Ten je v Česku známý i úspěšným zastupováním Židů, kteří přežili holocaust nebo rakouských odpůrců Temelína.

Vědí Švýcaři, kde hledat?

„Fagan za mnou přišel už v srpnu s několika dalšími advokáty ze Švýcarska. Nechtěli po mě informace o tom, kde poklad je, chtějí, abych s nimi spolupracoval, abych ho našel. Sami mi při tom řekli, kde mám hledat,“ tvrdí Gaensel. „Nejde jim o létající talíře nebo nějaké obrazy. Tvrdí ale, že ve Švýcarsku vědí o tom, že v jedné ze štol na Hradištku, kterou nyní otevíráme, leží v bednách čísla účtů prominentních fašistů. Vklady na účtech, a to prý mají spočítané, dosahují částky osmnácti miliard dolarů,“ řekl Gaensel.

Ještě letos hodlá zpřístupnit štolu, kde by se měl poklad nacházet. Prý o ní věděl už dříve. Také proto, že v roce 2007 místo prověřovali pomocí přístrojů Němci. A nyní ho označili i Američané. Gaensel se na něj proto soustředí více, než na jiná místa v předešlých sedmnácti letech pátrání.

Nalezení pokladu je proto prý na spadnutí. Už proto, že se do něj vložili američtí advokáti a švýcarští bankéři.

Soud o část pokladu prý už začal

„Fagan má už sedm německých kont. Jemu jde, stejně jako při řešení pozůstalostí Židů, o dohodu. Jestliže má štěchovický poklad hodnotu osmnácti miliard dolarů, bude chtít získat například třetinu s tím, že se pak vzdá práv na zbytek pokladu. Zajímavé je, že už soud o účtech, které mám ještě ve štole, začal,“ směje se Gaensel.

„Žhavé“ místo by ale mohlo být i zaminované. „Jestli k tomu na konci války měli fašisti dost času. Blížili se Rusové a mezi Němci vládla panika,“ zapochyboval muž, který žil i v Německu, USA, Brazílii či Bolívii.

Na hledačské práce si Gaensel vede deník. Vše současně dokumentuje videokamerou. Právě z nich by mohla vzniknout i další kniha o hledání pokladu. Pokud Gaensel nezíská znovu licenci na kopání, která mu skončí závěrem roku, pak na paměti bude mít dost času. Ten by asi měl i v druhém případě.

„Pokud poklad najdeme,“ dodal.

KDO JE HELMUT GAENSEL
Narodil se v Sudetech, v krušnohorské vesnici Schmiedberg, dnešní Kovářské německým rodičům. Matka byla zpěvačkou, za války pracovala v Praze a malý Helmut tam žil s ní. Za války bydlel v Klánovicích s vrstevníky v Deutschejugendheimu. Po odsunu Němců odešla rodina do Braniborska ve východním Německu. Tam se ale Helmutovi nelíbilo, proto se vrátil do Čech. Vyučil se v Jáchymově horníkem. Narukoval do armády, k PTP. Pracoval pro ministerstvo vnitra, které se zajímalo o štěchovický poklad. V roce 1967 kvůli tomu odešel do Západního Německa a po invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR se už nevrátil. Odešel do Brazílie, kde mu platila německá organizace ODESSA (sdružení bývalých příslušníků SS - pozn. redakce) pět tisíc dolarů měsíčně. Později odjel do Kanady. Do Brazílie se vrátil, aby otevřel zlaté doly. Ty údajně vynášely za měsíc kolem deseti kilogramů. Z Jižní Ameriky ale převážel do Švýcarska zlata až třikrát více. Bylo to zlato, které nacisté nakradli během války. Žil i na Floridě v USA. Má sedm dětí z manželských i mimomanželských vztahů.

Autor: Zdeněk Kellner

20.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda pendolina u Studénky.
DOTYK.CZ

Přejezdy zabíjejí. Stát jich desítky ročně ruší, víc než stovku letos opraví

Krajně pravicová Národní fronta (FN) získala podle dílčích výsledků sčítání v prvním kole francouzských regionálních voleb 28 procent hlasů.
11

Le Penová se odmítla zahalit, zrušila kvůli tomu schůzku s muftím

AKTUALIZOVÁNO

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Jako v Jiříkově vidění si musejí připadat úředníci z obcí s rozšířenou působností (ORP) při naplňování svých povinností v souvislosti s novelou takzvaného komínového zákona.

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

V ČSSR musela být před 40 lety kvůli havárii odstavena JE Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích nedaleko slovenské Trnavy byla první svého druhu na území někdejšího Československa. Její první reaktor, ve kterém se řetězová reakce rozběhla v říjnu 1972, ale sloužil k výrobě elektrické energie pouze necelých pět let. Před 40 lety, 22. února 1977, byl po havárii odstaven. Tuto etapu budování jaderné energetiky tak nyní připomíná pouze budova stojící vedle čtyř novějších bloků.

EXKLUZIVNĚ

Pražští radní projednají převzetí společnosti PVK

Praha - Radní v úterý projednají záměr převzetí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které stoprocentně vlastní francouzská firma Veolia. O jak velký podíl bude Praha usilovat, zatím není jasné. Radní také projednají rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a harmonogram tvorby Metropolitního plánu. Na programu jednání je i nákup vozů pro městskou policii a veřejná zakázka na opravu Vinohradské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies