VYBERTE SI REGION

Brod prý jaderná elektrárna neohrozí

Uherský Brod - Už jen pár hodin budou mít obyvatelé Uherského Brodu možnost vyjádřit se k dostavbě elektrárny ve slovenských Mochovcích. Případné obavy občanů ze 100 kilometrů vzdálené elektrárny ale prý nejsou podle odborníků na místě.

23.4.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační snímek Foto: VLP / Hana Jakubcová

Úřední desky uherskobrodské radnice totiž bude do dnešního dne „zdobit“ oznámení, jehož přečtení může některým zvýšit krevní tlak, jiným zase vyvolat myšlenky na nepříliš jistou budoucnost. Na Slovensku se totiž rozhodli rozšířit jadernou elektrárnu v Mochovcích. A právě v těchto týdnech probíhá posuzování tohoto záměru z hlediska jeho potenciálního dopadu na životní prostředí.

Možnost připojit se do diskuze o možném vlivu na přírodu vznikla díky existenci Espoo, tedy mezinárodní úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států.

„Slovenská republika oslovila Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP ČR), zda má zájem se v rámci mezistátního posuzování vlivů účastnit posouzení záměru na dostavbu elektrárny v Mochovcích,“ nastiňuje Jarmila Krebsová z tiskového oddělení MŽP ČR.

Dodává, že patřičná dokumentace byla rozeslána hned třem krajům sousedícím se Slovenskem: Jihomoravskému, Moravskoslezskému a Zlínskému. „Doposud jsme obdrželi vyjádření pouze od Krajského úřadu Zlínského kraje, který neměl k projektu žádné výhrady. Zbývající dva kraje své stanovisko ještě nevyjádřily a totéž platí i o veřejnosti,“ uvedla Krebsová.

Jak vyplývá ze slov vedoucího Odboru životního prostředí a zemědělství na uherskobrodské radnici Petra Vozára, je úloha jeho úřadu v tomto případě spíš formální. „Pokud bychom jakékoli vyjádření ze strany veřejnosti obdrželi, předáme jej pouze MŽP,“ sdělil Vozár.

V dokumentu popisujícím záměr rozšířit Mochovskou atomovou elektrárnu je na straně 97 uvedeno, že vlivy přesahující státní hranice se nepředpokládají. „Elektrárnu nevnímáme jako příhraniční. Jinak bychom jí věnovali mnohem víc pozornosti,“ uvedl první náměstek předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Petr Krs.

Stačí 100 kilometrů?

Na mysl se přesto může vkrádat otázka, zda je zhruba stokilometrová vzdušná vzdálenost mezi Uherským Brodem a Mochoveckou elektrárnou dostatečná. „Vymezení takzvané zóny havarijního plánování je ošetřeno platnou legislativou v dané zemi a pohybuje se v desítkách kilometrů. Zvýšení počtu reaktorů pravděpodobně tuto zónu nerozšíří,“ vysvětlil Michail Šenovský, odborník z Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Podle jeho hrubého odhadu může mít zóna v případě slovenské elektrárny přibližně dvacet kilometrů.

Dle vyjádření odborníků je tedy možné odložit obavy. „Co se týče vzdálenosti Brodu od Mochovců, žádné nebezpečí nebo pocit ohrožení necítím,“ konstatoval uherskobrodský místostarosta Petr Vrána. Připustil, že sice není striktním zastáncem jaderné energie, ale v případě, že nelze využít takzvané alternativní zdroje, je to každopádně přijatelnější řešení ve srovnání s elektrárnami na fosilní paliva.

Vnímáte rozšíření jaderné elektrárny v Mochovcích jako ohrožení bezpečného života v Uh. Brodě? Hlasujte v anketě: ZDE

Autor: Ludvík Valouch

23.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies