VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jedna z nejstarších veřejných knihoven je v Písku

Písek - V domech na Alšově náměstí sídlily také filiálka Živnostencké banky, Občanská záložna a další peněžní a pojišťovací společnosti.

3.6.2011
SDÍLEJ:

Snímek zachycuje Alšovo náměstí a budovu knihovny krátce po druhé světové válce.Foto: Z archivu Františka Kofroně

Podobně jako je dnes Velké náměstí sídlem hned několika peněžních a a pojišťovacích společností, v uplynulém století to platilo o Alšově (Grégrově) náměstí.

Vedle Občanské záložny, kde je dnes poliklinika, byla na tehdejším Grégrově náměstí filiálka Živnostenské banky. Její zřízení souviselo s rostoucím počtem obyvatel města a do té doby netušeným rozvojem stavebního ruchu a vznikem živnostenských, průmyslových a obchodních firem.

Proto také Obchodní grémium požadovalo, aby vedle Občanské záložny, o které jsme podrobně informovali v předcházejících dílech, byla ve městě zřízena i spořitelna. To však neumožňoval regulativ spořitelny. Grémium Občanské záložny místní malobanku jako společnost s ručením omezeným odmítlo zřídit.

K činu se odhodlala až Živnostenská banka, která právě na Grégrově náměstí v Písku otevřela v roce 1911 svoji filiálku. Ta poskytovala zejména drobné půjčky řemeslníkům a živnostníkům, což byl potřebný základ pro další rozvoj.

V prvním roce své existence měla tato filiálka akciový kapitál na tu dobu ve slušné výši 80 milionů korun. Vedle vkladů, úvěrů, koupě a prodeje cenných papírů a valut poskytovala i další služby jako bylo vyřizování zakázek pro vídeňskou, pražskou, pařížskou, londýnskou a petrohradskou burzu.

Svoji kancelář na Grégrově náměstí měla v prvních desetiletích minulého století také Jednota živnostenských společenstev. Těch bylo v Písku například v roce 1910 registrováno šestnáct: obuvníci, oděvníci, pekaři, stavební živnosti, barvíři, bednáři (toto společenství zahrnovalo také čalouníky, hodináře, knihaře, fotografy, puškaře a další), koláři a sedláři, hostinští, sládci a výrobci sodovek, řezníci a uzenáři, mlynáři, fiakristé a drožkáři, cukráři, perníkáři a voskaři, holiči a kadeřníci, kováři a zahradníci pootavští.

Na západní straně Alšova náměstí směrem k Ningrově ulici měl trafiku Jiří Ševčík, kterému byla přidělena jako bývalému legionáři. „Byl to takový vysoký šlachovitý chlapík. V obchůdku měl pultík s novinami a za sebou dřevěný regál s cigaretami a tabákem. Za regálem byla plenta, kde stálo velké rádio, na které Jiří Ševčík chytal Svobodnou Evropu. Vždycky, když jsem za ním přišel, povídá: Jdi dozadu, dobře poslouchej a potom mi řekneš, co hlásili. V padesátých letech mu trafiku sebrali,“ zavzpomínal na svého strýce František Kofroň z Písku.

Městská knihovna

Severní stranu Alšova náměstí tvoří dvě empírové budovy, které svoji výzdobou jsou jedinečným celkem.

Zastavme se nejprve u domu č. p. 85, kde dnes sídlí městská knihovna. Zdivo této budovy v sobě ukrývá ranně gotický dům. V patře byly objeveny fragmenty odtesaných konzol a výběhů žeber. Podle autorů knihy Písek – historický průvodce a stručné dějiny města je to dostatečný důkaz o tom, že toto místo bylo zastavěno krátce po založení města. Prvním majitelem, jehož jméno se dochovalo, byl v roce 1407 konšel a pozdější písecký rychtář Materna.

V přízení budovy jsou vidět dva pozdně gotické sedlové portály a směrem do dvora je i zbytek gotické klenby. Půlkruhový gotický portál je také ve sklepě v prostorách dnes upravených jako klubovna.

Empírová fasáda pochází z roku 1800 a je na ní medailon s monogramem tehdejšího majitele Matouše Pátka. Na budově jsou keramické vázy, jejichž autorem je hrnčíř Josef Svoboda.

Vázy dostaly pojmenování Písecké a dodnes kromě budovy knihovny zdobí dům U Koulí ve Šrámkově ulici, U lodi a Kompanie na Velkém náměstí a některé další. Josef Svoboda se narodil v roce 1792 (někteří historikové však toto datum o rok či dva zpochybňují) v Milevsku. U svého strýce se vyučil kamnářskému a hrnčířskému řemeslu a potom patnáct let získával zkušenosti na vandrech po habsburské monarchii.

V roce 1798 se usadil v Písku, kde si zřídil kamnářskou a hrnčířskou dílnu. Za manželku si vzal sestru malíře Jana Adama Lochmana, který byl také autorem některých Svobodových keramických realizací. Kromě váz je Svoboda autorem figurální výzdoby z pálené hlíny na domě č. p. 79 ve Smetanově ulici.

V roce 1970 se do domu č. p. 85 na Alšově náměstí nastěhovala knihovna založená roku 1841, která patří k nejstarším městským veřejným knihovnám v České republice.

Své první sídlo měla také na Alšově náměstí, ale v budově bývalého gymnázia. Potom se stěhovala do č. p. 1 na Velkém náměstí a v roce 1858 do nově postavené školy opět na Alšově náměstí. V dalších letech písecká knihovna postupně sídlila v Karlově ulici, nejprve v budově městské spořitelny a potom v bývalých kasárnách. V roce 1908 byla přemístěna do obecního domu č. p. 69 v Tylově ulici. V roce 1934 písecká spořitelna vybudovala pro knihovnu prostory ve svém sídle na Velkém náměstí (dnes Komerční banka).

Po přestěhování do současného sídla získala knihovna ještě prostory v sousedním domě č. p. 84. Ani to však nestačí potřebám a nárokům moderního multifunkčního kulturního zařízení a město, které je jejím zřizovatelem, hledá nové možnosti.

Knihovní fond nyní zahrnuje více než 135 tisíc knihovních jednotek, což jsou nejen knihy, ale také časopisy, mapy, audiovizuální a další média. Poskytuje veřejnosti přístup k internetu a meziknihovní výpůjční službu.

Útvar regionálních služeb Městské knihovny v Písku poskytuje výměnné soubory, poradenské a konzultační služby více než šesti desítkám veřejných knihoven v píseckém regionu. Pobočky má knihovna v různých místech ve městě a donášku knih zajišťuje pro seniory a zdravotně postižené občany.

Rozsah služeb je ještě mnohem širší. K jejich zabezpečení, dalšímu rozšíření a zavedení nejmodernějších technologií potřebuje odpovídající prostory.
Varianty řešení tohoto problému jsou různé. Jednou z nich je přestěhování knihovny do pár metrů vzdáleného objektu bývalé Základní školy J. A. Komenského. To by si však vyžádalo velkou investici na celkovou rekonstrukci, proto se zkoumají i další možnosti, kam knihovnu přemístit.

Autor: Libuše Kolářová

3.6.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda pendolina u Studénky.
DOTYK.CZ

Přejezdy zabíjejí. Stát jich desítky ročně ruší, víc než stovku letos opraví

Premiér Bohuslav Sobotka.
1 5

Sobotka chce o korunových dluhopisech jednat s daňovou správou

AKTUALIZOVÁNO

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Jako v Jiříkově vidění si musejí připadat úředníci z obcí s rozšířenou působností (ORP) při naplňování svých povinností v souvislosti s novelou takzvaného komínového zákona.

První rok jsem nerozuměl nikomu, říká český Ir Gavin Huban

Naučit se zvládat dobře češtinu slovem i písmem je pro mnoho cizinců mnohdy téměř nemožné. A problém s ní nemají často jen Němci, Angličané nebo třeba Francouzi.

V ČSSR musela být před 40 lety kvůli havárii odstavena JE Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích nedaleko slovenské Trnavy byla první svého druhu na území někdejšího Československa. Její první reaktor, ve kterém se řetězová reakce rozběhla v říjnu 1972, ale sloužil k výrobě elektrické energie pouze necelých pět let. Před 40 lety, 22. února 1977, byl po havárii odstaven. Tuto etapu budování jaderné energetiky tak nyní připomíná pouze budova stojící vedle čtyř novějších bloků.

EXKLUZIVNĚ

Pražští radní projednají převzetí společnosti PVK

Praha - Radní v úterý projednají záměr převzetí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které stoprocentně vlastní francouzská firma Veolia. O jak velký podíl bude Praha usilovat, zatím není jasné. Radní také projednají rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a harmonogram tvorby Metropolitního plánu. Na programu jednání je i nákup vozů pro městskou policii a veřejná zakázka na opravu Vinohradské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies