VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jedna z nejstarších veřejných knihoven je v Písku

Písek - V domech na Alšově náměstí sídlily také filiálka Živnostencké banky, Občanská záložna a další peněžní a pojišťovací společnosti.

3.6.2011
SDÍLEJ:

Snímek zachycuje Alšovo náměstí a budovu knihovny krátce po druhé světové válce.Foto: Z archivu Františka Kofroně

Podobně jako je dnes Velké náměstí sídlem hned několika peněžních a a pojišťovacích společností, v uplynulém století to platilo o Alšově (Grégrově) náměstí.

Vedle Občanské záložny, kde je dnes poliklinika, byla na tehdejším Grégrově náměstí filiálka Živnostenské banky. Její zřízení souviselo s rostoucím počtem obyvatel města a do té doby netušeným rozvojem stavebního ruchu a vznikem živnostenských, průmyslových a obchodních firem.

Proto také Obchodní grémium požadovalo, aby vedle Občanské záložny, o které jsme podrobně informovali v předcházejících dílech, byla ve městě zřízena i spořitelna. To však neumožňoval regulativ spořitelny. Grémium Občanské záložny místní malobanku jako společnost s ručením omezeným odmítlo zřídit.

K činu se odhodlala až Živnostenská banka, která právě na Grégrově náměstí v Písku otevřela v roce 1911 svoji filiálku. Ta poskytovala zejména drobné půjčky řemeslníkům a živnostníkům, což byl potřebný základ pro další rozvoj.

V prvním roce své existence měla tato filiálka akciový kapitál na tu dobu ve slušné výši 80 milionů korun. Vedle vkladů, úvěrů, koupě a prodeje cenných papírů a valut poskytovala i další služby jako bylo vyřizování zakázek pro vídeňskou, pražskou, pařížskou, londýnskou a petrohradskou burzu.

Svoji kancelář na Grégrově náměstí měla v prvních desetiletích minulého století také Jednota živnostenských společenstev. Těch bylo v Písku například v roce 1910 registrováno šestnáct: obuvníci, oděvníci, pekaři, stavební živnosti, barvíři, bednáři (toto společenství zahrnovalo také čalouníky, hodináře, knihaře, fotografy, puškaře a další), koláři a sedláři, hostinští, sládci a výrobci sodovek, řezníci a uzenáři, mlynáři, fiakristé a drožkáři, cukráři, perníkáři a voskaři, holiči a kadeřníci, kováři a zahradníci pootavští.

Na západní straně Alšova náměstí směrem k Ningrově ulici měl trafiku Jiří Ševčík, kterému byla přidělena jako bývalému legionáři. „Byl to takový vysoký šlachovitý chlapík. V obchůdku měl pultík s novinami a za sebou dřevěný regál s cigaretami a tabákem. Za regálem byla plenta, kde stálo velké rádio, na které Jiří Ševčík chytal Svobodnou Evropu. Vždycky, když jsem za ním přišel, povídá: Jdi dozadu, dobře poslouchej a potom mi řekneš, co hlásili. V padesátých letech mu trafiku sebrali,“ zavzpomínal na svého strýce František Kofroň z Písku.

Městská knihovna

Severní stranu Alšova náměstí tvoří dvě empírové budovy, které svoji výzdobou jsou jedinečným celkem.

Zastavme se nejprve u domu č. p. 85, kde dnes sídlí městská knihovna. Zdivo této budovy v sobě ukrývá ranně gotický dům. V patře byly objeveny fragmenty odtesaných konzol a výběhů žeber. Podle autorů knihy Písek – historický průvodce a stručné dějiny města je to dostatečný důkaz o tom, že toto místo bylo zastavěno krátce po založení města. Prvním majitelem, jehož jméno se dochovalo, byl v roce 1407 konšel a pozdější písecký rychtář Materna.

V přízení budovy jsou vidět dva pozdně gotické sedlové portály a směrem do dvora je i zbytek gotické klenby. Půlkruhový gotický portál je také ve sklepě v prostorách dnes upravených jako klubovna.

Empírová fasáda pochází z roku 1800 a je na ní medailon s monogramem tehdejšího majitele Matouše Pátka. Na budově jsou keramické vázy, jejichž autorem je hrnčíř Josef Svoboda.

Vázy dostaly pojmenování Písecké a dodnes kromě budovy knihovny zdobí dům U Koulí ve Šrámkově ulici, U lodi a Kompanie na Velkém náměstí a některé další. Josef Svoboda se narodil v roce 1792 (někteří historikové však toto datum o rok či dva zpochybňují) v Milevsku. U svého strýce se vyučil kamnářskému a hrnčířskému řemeslu a potom patnáct let získával zkušenosti na vandrech po habsburské monarchii.

V roce 1798 se usadil v Písku, kde si zřídil kamnářskou a hrnčířskou dílnu. Za manželku si vzal sestru malíře Jana Adama Lochmana, který byl také autorem některých Svobodových keramických realizací. Kromě váz je Svoboda autorem figurální výzdoby z pálené hlíny na domě č. p. 79 ve Smetanově ulici.

V roce 1970 se do domu č. p. 85 na Alšově náměstí nastěhovala knihovna založená roku 1841, která patří k nejstarším městským veřejným knihovnám v České republice.

Své první sídlo měla také na Alšově náměstí, ale v budově bývalého gymnázia. Potom se stěhovala do č. p. 1 na Velkém náměstí a v roce 1858 do nově postavené školy opět na Alšově náměstí. V dalších letech písecká knihovna postupně sídlila v Karlově ulici, nejprve v budově městské spořitelny a potom v bývalých kasárnách. V roce 1908 byla přemístěna do obecního domu č. p. 69 v Tylově ulici. V roce 1934 písecká spořitelna vybudovala pro knihovnu prostory ve svém sídle na Velkém náměstí (dnes Komerční banka).

Po přestěhování do současného sídla získala knihovna ještě prostory v sousedním domě č. p. 84. Ani to však nestačí potřebám a nárokům moderního multifunkčního kulturního zařízení a město, které je jejím zřizovatelem, hledá nové možnosti.

Knihovní fond nyní zahrnuje více než 135 tisíc knihovních jednotek, což jsou nejen knihy, ale také časopisy, mapy, audiovizuální a další média. Poskytuje veřejnosti přístup k internetu a meziknihovní výpůjční službu.

Útvar regionálních služeb Městské knihovny v Písku poskytuje výměnné soubory, poradenské a konzultační služby více než šesti desítkám veřejných knihoven v píseckém regionu. Pobočky má knihovna v různých místech ve městě a donášku knih zajišťuje pro seniory a zdravotně postižené občany.

Rozsah služeb je ještě mnohem širší. K jejich zabezpečení, dalšímu rozšíření a zavedení nejmodernějších technologií potřebuje odpovídající prostory.
Varianty řešení tohoto problému jsou různé. Jednou z nich je přestěhování knihovny do pár metrů vzdáleného objektu bývalé Základní školy J. A. Komenského. To by si však vyžádalo velkou investici na celkovou rekonstrukci, proto se zkoumají i další možnosti, kam knihovnu přemístit.

Autor: Libuše Kolářová

3.6.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek po propuštění z vězení
15 34

O Kajínkovi píšou až v Texasu. Prezident omilostnil vraha, reagují v cizině

Ulice Manchesteru po tragickém útoku
16

Jiná tvář Manchesteru: solidarita i jídlo zdarma

AKTUALIZUJEME

Dva kamiony na pětatřicítce sešrotovaly osobní auto, jedna oběť

Silnice I/35 si dnes vyžádala další život a byla opět zablokovaná. Ve tři čtvrtě na devět tu zahraniční kamion sešrotoval osobní vůz. Následky jsou tragické: spolujezdkyně v osobním autě byla na místě mrtvá. Čtyřiapadesátiletý řidič utrpěl těžká zranění a podle zpráv policie bylo obtížné ho vyprostit.

DOTYK.CZ

Auroru, symbol bolševické revoluce, seřídil mág z Moravského Krasu

Aurora, to je latinsky záře. Křižník Aurora, který se v bolševické symbolice zařadil po bok Lenina či symbolu srpu a kladiva, spustili na vodu přesně před 117 lety. Tříkomínové plavidlo historicky zazářilo v 9.45 hodin večer 7. listopadu 1917, kdy svými výstřely zahájilo bolševický puč známý jako Velká říjnová revoluce. Nebýt ale renomované firmy Erich Roučka z Blanska, možná by dějiny vypadaly jinak.

Český vicepremiér Bělobrádek se zúčastní sudetoněmeckého sjezdu

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se začátkem června zúčastní sjezdu sudetoněmeckého sdružení v Augšpurku. Půjde tak zatím o nejvýše postaveného českého politika, který se sjezdu zúčastní. Loni se sjezdu zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Sněmovna by mohla navrhnout na vyznamenání Vlka a Sáblíkovou

Sněmovna by mohla navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na předběžném seznamu, jenž čítá celkem 39 jmen a který dnes projednal organizační výbor, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Sněmovna by měla o kandidátech hlasovat v červnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies