Radnice počítá s vyklizením asi do dvou let. Na odtěžení více než tisíce tun kontaminované zeminy i její ekologickou likvidaci totiž má peníze z Evropské unie. Jedinou metodou, kterou fondy EU podporují, je přitom nákladná termická likvidace.
Průzkum odhalil v objektu zvaném Jedárna významné hodnoty arzenu, antimonu , rtuti, pesticidů i dalších jedů.
To vše bude stát podle mluvčí radnice Marie Kotlíkové více než 24 milionů korun. „Radnice zaplatí 2,4 milionu, zbytek jde z dotací,“ dodala. Ty jsou jak ze státního rozpočtu, tak z evropských fondů určených na odstraňování ekologických zátěží.
Tajemstvím ale nejspíš navždy zůstane, co ve skladu, který znají lidé jako „Jedárnu“, vlastně bylo. Evidence ani doklady už neexistují a další informace se značně rozcházejí. Pamětníci tvrdí, že chemikálie ležely v domku desítky let. Marcela Křiváčková ze Strakonic si myslí, že to bylo nejméně padesát. „Nebyly to agrochemikálie, ale mně neznámý jed, který potřebovali v ČZM,“ napsala do redakce. O tom ale na druhou stranu nic neví někdejší ekolog této firmy Jindřich Pospíšil ze Střelských Hoštic. „Sklad jedů jsme tehdy měli pouze u nás,“ zdůraznil.
Radnice nyní hledá firmu, která likvidaci zamořené zeminy zajistí. Práce by mohly začít příští rok na jaře. Dokončení musí stihnout do letních prázdnin 2011.
Z Jedárny může být za pár let výstavní síň
Skladiště nepotřebných chemikálií, to byl podle většiny námi oslovených obyvatel Strakonic objekt přezdívaný Jedárna v západní části hradního areálu.
Na původu nebezpečných látek se však shodnout nedovedou. Podle jedněch tam bylo původně uskladněné DDT, jiní si myslí, že prostory využívaly firmy ČZM či Fezko.
Všeobecně známá je například zvěst z padesátých let, kdy se někdo měl splést při objednávání o desetinné místo či v jednotkách. Tohoto materiálu pak bylo o mnoho víc, než bylo potřeba pro celý okres, a nebylo ho ani kam dát. Skončil tedy právě v bývalém hradním hospodářském stavení.
O jedné z příhod se zmínil i místostarosta Pavel Pavel. „Kdysi prý do Jedárny vlezli nějací kluci a hráli si tam. Když pak byli venku, začali omdlívat. DDT tehdy mělo být odvezeno a okna objektu zazděna,“ popsal.
O úpravách objektu v západní části hradního areálu začala radnice uvažovat zhruba před dvěma roky po skončení první etapy rekonstrukce hradu. Ani městským úředníkům se nepodařilo dohledat, co tam vlastně bylo. A tak na základě doporučení odboru životního prostředí následoval průzkum a podrobný rozbor.
Vyklizený a opravený objekt by mohl sloužit jako prostory pro reprezentaci města nebo jako zázemí hradu. Důležité bude i stanovisko památkářů. Podle místostarostky Ivany Říhové je námětů více. Od lapidária až po výstavní síň.