VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jeleni, srnci i rysové posílají zoologům SMS

Šumava - Obojek, který jeleni nosí na krku, pro ně není handicapem. Takové zvíře může být i vůdcem stáda, tvrdí odborníci z národního parku.

2.10.2010
SDÍLEJ:

Zvířata sledovaná na Šumavě pomocí telemetrie a fotopastí.Foto: NPŠ

Po Šumavě už běhají desítky zvířat, která nosí na krku speciální obojky, jež je umožňují zoologům sledovat v jejich přirozeném prostředí. „Díky telemetrii je znám pohyb zvěře, jejich chování v přírodě, ale i putování za potravou. Monitorovací obojky nevyřazují jeleny ze skupiny, ale ti se naopak stávají vůdci stáda,“ tvrdí Jana Zvettlerová ze šumavského národního parku.

„Od roku 2005 až do roku 2010 bylo na české straně Šumavy označeno monitorovacím obojkem celkem čtyřicet jelenů, padesát srnců a pět rysů,“ řekl vedoucí odboru zoologie Správy NP a CHKO Šumava Pavel Šustr. Studie podle něj prokázaly, že monitorovací obojek pro takto označené zvíře není handicapem a není důvodem vyloučení ze stáda. Např. v roce 2005 byl u Železné Rudy označen monitorovacím obojkem tříletý jelen. Dle pozorování byl uprostřed hierarchie ve stádě a po krátké době od označení se stal jeho vůdcem.

„Srnec je odchytáván v národních parcích Šumava a Bavorský les na cca třiceti místech do pasti v podobě dřevěných beden. Jakmile zvíře vstoupí do pasti, kde je umístěna návnada, spustí se mechanizmus padacích dveří. Zvířeti je pak nasazen obojek. To trvá jen několik minut a zvíře není zapotřebí narkotizovat,“ popsal odchyt Šustr.

Přijde SMS

Vybrané kusy jelena lesního nastřelí odborníci narkotizační puškou, poté jim nasadí obojek s telemetrickým přístrojem systému GPS. Jelenovití a rysové jsou vybavováni GPS-GSM obojky s vysílači. „Jelení“ obojky mají životnost až tři roky a pro rysy jeden rok. Jejich váha se dle druhu zvířete pohybuje mezi 270 – 900 g. Zvěř se lokalizuje pomocí satelitního systému GPS.

„Vysílač v obojku se pokouší v časových odstupech získat kontakt k nejméně třem družicím, pak je možné určit polohu s přesností 15 metrů. Data o aktivitách zvířete a teplota se registrují každých pět minut a jsou ukládána v obojku.Jakmile se zvíře s obojkem dostane do oblasti pokryté mobilním signálem, vyšle obojek SMS s pozicí zvířete. S touto zprávou je možné na mapě přesně znázornit, kudy se zvíře pohybuje. Obojek ukládá navíc další údaje o aktivitách zvířete. Tyto informace umožní odborníkům lépe poznat zvyklosti zvířat. Pokud zvíře zahyne, vysílá GPS zprávu, že se obojek přestal pohybovat a zvíře je pak vyhledáno. Data z obojku absolvují první cestu na základnovou stanici v Berlíně, odtud jsou přeposílána zoologům do jejich počítačů. Data z jiných typů obojků lze získat pouze po jejich odebrání z krku zvířete,“ popsal telemetrii Šustr.

Rysa nalákají

Pro potřeby přeshraničního monitoringu pohybu zvířat se v NP Šumava a NP Bavorský les používají dva vzájemně se doplňující zoologické přístupy - fotodokumentace a sběr chlupů pro následnou genetickou analýzu. Kvalitní snímky umožňují například porovnání kresby na srsti rysa, která je naprosto jedinečná, stejně jako tomu je u člověka v případě otisků prstů. Díky lapačům srsti získáváme chlupy zvířat, jejich následný genetický rozbor DNA nás informuje o pohlaví a příbuznosti jedinců.

„Do studia je zahrnuto 240 km2 v NP Bavorský les a 700 km2 v NP Šumava, na kterých v pravidelné síti rozmísťujeme několik desítek párů fotopastí, které jsou doplněny lapači srsti. Kůly, na něž se lapače umístí, jsou pravidelně natírány vonným atraktantem, který by měl rysa lákat a stimulovat k drbání. Při výběru stanovišť – míst, kam budou „pasti“ instalovány, hrály klíčovou roli znalost terénu a dlouholetá praxe zoologů národních parků,“ doplnil referent odboru zoologie Správy NP a CHKO Šumava Luděk Bufka. Předchozím pozorováním zoologové zjistili, že rys rád (hlavně v zimních měsících) využívá lidmi upravovaných cesty, jako jsou běžecké trasy, turistické cesty, udržované lesní cesty či málo frekventované silnice. Fotografie zachycují i jiné druhy zvířat - lišky, ale i drobné lesní hlodavce.

U losů neuspěli

Po jelenech, srncích a rysech by pracovníci parku rádi nasadili telemetrický obojek se satelitní technologií i losům, jichž na Šumavě žije patnáct až dvacet. Po několika letech se jim v minulé zimě díky použití vrtulníku s termovizní podařilo k jednomu z těchto zvířat dostat na vhodnou vzdálenost, ale nedokázali ho uspat.

Autor: Milan Kilián

2.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Dálnice D55 povede okolo Starého Města.
2

Dálnici z Otrokovic do Babic by mohli začít stavět už příští rok

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies