VYBERTE SI REGION

K řečnění na pohřbech musí mít člověk dar od Boha

Ústecký kraj – Pláč, žal a obrovský smutek, taková je denní kulisa, která provází pracovní náplň smutečních řečnic na pohřbech. Jen málokdo by ale tušil, že i v tak psychicky náročné a vypjaté situaci, jako je pohřeb, může dojít i k „úsměvným“ chvilkám.

6.12.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Své o tom vědí Irena Brožová a Marie Vrculová z teplické pohřební služby Marie.

Pohřeb jako rockový koncert

Někteří pozůstalí mají opravdu zvláštní požadavky. Čas od času se stane, že si přinesou ke sjednání pohřbu už napsaný vlastní proslov, který mi ale příliš nejde přes pusu. Nedávno jsem například řečnila na pohřbu rockera. Jeho manželka trvala na tom, že to musí být odlehčené. Chtěli dokonce na videu promítat úryvky z koncertu Kabátů a přinesli si i videokazetu. Jindy jsem zase musela na přání pozůstalého vyslovit větu směrem k nebožtíkovi: „Za moc jsi nestál, proto jsi nevydržel!“ to už bylo opravdu velice nevkusné. To ani nemluvím o neúctě některých lidí. Na pohřeb přijdou jako na koncert v nevhodném oblečení. Výjimkou nejsou ani kecky, kraťasy nebo šaty ve světlých a křiklavých barvách,“ vyjmenovává prohřešky pozůstalých řečnice Irena Brožová.

Vyzvánějící mobilní telefony jsou pak prý kapitola sama o sobě. „Patrně nejhorší zážitek byl závěr nedávného pohřbu mladé ženy, kdy v tom nejnevhodnějším okamžiku někomu z pozůstalých zazvonil telefon. Smuteční místností se náhle rozezněl smích Vlasty Buriana. I když tohoto baviče za jiných okolností mám nesmírně ráda, tenkrát to ale bylo nevkusné, smutné až trapné,“ zavzpomínala Brožová.

Bílé rakve jsou nejsmutnější

Mezi nejnepříjemnější okamžiky patří pohřby dětí. „Na bílé rakve jsem si nikdy nezvykla a snad ani nezvyknu. Vždy je to velice bolestivé a osobní a žádná, i ta nejkrásnější rozlučková řeč tomu nepomůže a žal v srdcích rodičů to nikterak nezmírní. Tady žádná slova útěchy nepomohou,“ říká Marie Vrculová. I přes tak stresující zaměstnání ale obě řečnice berou své povolání spíš jako poslání. „Řečnit na pohřbech nemůže každý. Musí to dělat člověk s darem od Boha,“ domnívá se dlouholetá řečnice Brožová.

I mistr tesař se někdy utne a také řečnice je jen člověk, a tak se čas od času nějaká chyba do proslovu vloudí. „Pamatuji si na trapas, kdy jsem dostala jen pár okamžiků před smutečním proslovem napsaný text. A místo věty: „Kdopak tu klade květy?“ jsem řekla: „Kdopak tu krade květy?“ Naštěstí si toho pozůstalí asi ani nevšimli, přesto mě v tu chvilku polil pot, ale nakonec jsem proslov dokončila,“ zavzpomínala na okamžiky hrůzy Marie Vrculová.

Nejhorší jsou opilci na pohřbech

Nejhorší zkušenosti mají ženy za řečnickým pultíkem obřadní smuteční síně s agresivními opilci na pohřbech. I takové situace totiž nastávají. „Není to nic příjemného, když proslov narušuje hulákání opilců, jejich tleskání nebo dokonce hlučení a pískot. To samé platí o vášnivých debatách žen, které doslova překřičí smuteční řeč i pláč pozůstalých. Lidé by si měli uvědomit, že posledním rozloučením dávají úctu zemřelému,“ řekla s tím, že pamatuje i kuriózní případ, kdy musela proslov na přání recitovat jako básničku, někdy chtějí příbuzní na závěr přečíst Otčenáš nebo řečnit v cizím jazyce,“ dodala Irena Brožová.

Autor: Jan Vraný

6.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath
1 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
3

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies