VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kam směřuje Praha? Odpověď budou hledat odborníci

Praha - Skupina složena z odborníků bude diskutovat o tom, kterým směrem se při rozvoji města pouštět. Nejen architekti se budou bavit například o tom, zda mají v Praze místo výškové budovy, a pokud ano, tak kde.

3.6.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: Deník/Martin Divíšek

Jaký by měl být další urbanistický vývoj Prahy? Mají se stavět domy kolem Vltavy, má být zachováno nádraží na Žižkově, co s Masaryčkou, mohou se v Praze stavět další mrakodrapy?

Na tyto a mnoho dalších otázek by měla nově hledat odpovědi skupina odborníků nazvaná Vize 2050. Její vznik ohlásil tento týden náměstek primátora pro územní rozvoj Josef Nosek (ODS).

Mezi členy skupiny budou přední architekti a znalci hlavního města například architekt Josef Pleskot, bývalý primátor a architekt Jan Kasl, nebo zástupce Klubu za starou Prahu Richard Biegel, či akademický architekt Vít Máslo a mnoho dalších.

Kam rozvoj Prahy směřuje?

„Dlouhodobě se v Praze reagovalo pouze na to, co kde vyrůstá. My ale budeme chtít diskutovat o tom, kterým směrem se při rozvoji města pouštět. Budeme se bavit například o tom, zda chceme v Praze výškové budovy, a pokud ano, tak kde. Můžeme se dostat i na to, zdali v Praze podpořit v budoucnu nějaký lehký průmysl, nebo se soustředit výhradně na služby a podobně,“ vyjmenoval Nosek.

Skupina, která by se měla skládat asi ze třiceti osob, by se měla poprvé sejít devátého června.

V čem se s některými odborníky Nosek pravděpodobně neshodne, bude pozice hlavního architekta města. Podle některých totiž Praze chybí, Nosek je ale opačného názoru.

„Jednomu člověku se může něco líbit, a i když to bude odborník, bude tím směrem Prahu tlačit, což se ale už nemusí líbit někomu jinému.

I proto chci, abychom se o tom bavili společně,“ řekl náměstek primátora.

Koncepce rozvoje

Na to, že Praze chybí koncepce jejího dalšího rozvoje, upozorňovali už před časem odborníci.

Tvrdili rovněž, že dosavadní rozvoj byl veden hlavně krátkodobými a individuálními zájmy politické reprezentace. Založili proto iniciativu Za novou Prahu a vyzvali pražské zastupitele k debatě. Nosek s jejich názory souhlasil a chce se nyní o koncepci rozvoje města pokusit.

„Jsem rád, že se tohle konečně děje a Josef Nosek je první, kdo nás asi po půl roce oslovil. Na magistrátu v tuto chvíli chybí odborníci na oblast dalšího rozvoje Prahy, tak doufám, že se něco změní,“ řekl jeden z členů skupiny Jan Kasl.

Člen Vize 2050 a bývalý primátor Jan Kasl řekl: Letošní vývoj v Praze je velkým zklamáním

V nové pracovní skupině, která se má zabývat dalším rozvojem Prahy bude také Jan Kasl, bývalý primátor a architekt, který podrobně sleduje vývoj hlavního města už dlouhá léta.

Co si od skupiny s pracovním názvem Vize 2050 slibovat?
Tak především bych ji tak nenazýval. Myslím, že se můžeme zabývat vývojem na dalších dvacet, maximálně třicet let.

A s čím tedy začít?
Nejdříve se samozřejmě musíme všichni seznámit a poté si určit, jaké budou naše priority. Myslím, že bychom mohli vycházet ze čtyř hlavních bodů, o kterých už hovořila iniciativa Za novou Prahu.

Můžete je vyjmenovat?
Nejdříve bychom měli udělat analýzu vývoje Prahy za posledních dvacet let, abychom měli jakousi zpětnou vazbu zejména toho, co se nepovedlo a jistě toho nebylo málo.

Druhým krokem by pak byl workshop, kde bychom kontaktovali hlavně partnerská města, která byla v rozvoji úspěšná. Zde bychom se mohli v mnohém inspirovat, jedná se například o vývoj Hamburku, Vídně či Kodaně.

A druhé dva kroky jsou jaké?
Pak bychom se měli zabývat Útvarem rozvoje města, a to tím způsobem, aby nefungoval jako kamarád pro některé zájmy developerů a podobně. Také bychom mohli zauvažovat nad pozicí hlavního architekta, jako garanta rozvoje Prahy.

Čtvrtým bodem by pak bylo ustanovení poradního sboru. Ten by ovšem nesměl fungovat jen na oko, ale je velmi nutné, aby měl takový poradní orgán silný mandát a jeho názory na další rozvoj Prahy byly brány vážně.

Představujete si to tak, že by třeba dával jasné stanovisko k tomu, zda-li začít bourat například nějaký historický dům?
Přesně tak. Letos je totiž vývoj spíše velkým zklamáním. Stačí si vzpomenout na Štvanici a dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice.

Čtěte také: Jan Kasl: Praha má stále centrum nevlídné k bydlení

Autor: Lukáš Marek

3.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

Ilustrační foto
3

Vlk samotář útočil v Bílých Karpatech. Zardousil při tom 14 ovcí

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Sobotka chce jednat ve Sněmovně o snížení cen za mobilní data

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) svolal na pátek jednání zástupců všech parlamentních stran k novele zákona o elektronických komunikacích. Chce prověřit možnost zrychleného přijetí normy. Přijetí normy v prvním čtení by podle premiéra tlačilo na snížení ceny mobilních dat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies