VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Karvinští strážníci a úřednice se učí romsky

Karviná - Více, co romsky znamená „Lačho ďives“ nebo „Paľikerav“? Někteří karvinští strážníci a úředníci magistrátu, ač sami Romové nejsou, už těmto slovům rozumějí.

11.12.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

„Lačho ďives znamená „Dobrý den“ a Paľikerav je „Děkuji“,“ říká strážník Ondrej Berki, jeden z osmi lidí, kteří od září navštěvují kurzy romštiny. To proto, aby se lépe dorozuměl s lidmi, kteří žijí v problémové oblasti Karviné-Nového Města, jejíž jedna část je hodně obydleny právě Romy. „Je dobré znát prostředí, ve kterém se pohybujeme a zvyky a řeč lidí, se kterými jednáme,“ říká Ondrej Berki, jenž tam coby strážník a slouží ještě s jedním kolegou a přímo v terénu řeší, které ze soužití Romů a „bílých“ obyvatel vyplývají.

Studium romštiny pro strážníky a úředníky, kteří se podílejí na programu tzn. Nulové tolerance, je součástí zvyšování jejich kvalifikace. Berki je jedním z osmi studentů, ale zatím prý romský plynně nemluví. „Určité pokroky jsem ale udělal. Ještě si netroufnu v romštině mluvit, ale už alespoň už občas rozumím, což je velká výhoda. Zvlášť, když lidé nevědí, že jim rozumíte,“ říká s potutelným úsměvem strážník-okrskář.

Hlavně zlepšit komunikaci

Naučit studenty plynně komunikovat tímto jazykem si však za cíl neklade ani sám lektor Igor Malík, školní romský asistent a předseda občanského sdružení Dobré slovo.

„Byl bych rád, kdyby uměli romsky pozdravit, zeptat se „Jak se máte?“ a prohodit s lidmi pár slov,“ vysvětluje Malík. I to podle něj v komunikaci s Romy hodně pomůže. „I tím, že se naučí několik základních slov, budou mít k tomu člověku blíže,“ dodal Malík.

Výuka romštiny bude v Karviné pro vybrané studenty probíhat celý školní rok. Nápad se zrodil hlavě právě Igora Malíka, a to v souvislosti s akcí Nulová tolerance, jež rozjela místní radnice zhruba před rokem. Jejím cílem je potlačit asociální živly a vypořádá se s kriminalitou a porušováním předpisů v karvinské čtvrti Nové město, jejíž jedná část je prakticky romských ghettem.

„Když jsem se strážníky a úřednicemi chodil po romských rodinách, tak mě napadlo, že by bylo dobré, kdyby alespoň trochu rozuměli tomu, co si ti lidé povídají,“ říká Malík.

Na projekt, který sám napsal, získal peníze z Fondu primátora, za které koupil učebnice a sešity potřebné ke studiu. „Pomohlo nám také, že můžeme zdarma používat prostory zdejšího Romského kulturní centra a nemusíme někde platit za nájem,“ dodal Malík.

Čtěte také:Práce pro Romy? V romské firmě

11.12.2010
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
11 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Zemřel Václav Hanf, který patřil k dětem z vyhlazených Lidic

Po dlouhé nemoci zemřel ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích Václav Hanf, jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic za druhé světové války. Dožil se 82 let. Informaci České televize (ČT) v neděli potvrdil Památník Lidice. Z takzvaných lidických dětí zůstává naživu 12 lidí, uvedla ČT.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies