Zájemci si chodí hlavně pro zeleninu a ovoce, potvrdila Deníku manažerka trhů na Tylově náměstí Jiřina Štěpánková. „Tohle – a ještě pečivo, to jsou stálice na každého počasí." Podobné zkušenosti má i Jiří Sedláček, předseda spolku Archetyp provozujícího farmářské trhy Jiřák a Náplavka.

Ilustrační foto
Z letáků za rok zmizela půlka "českých" potravin

Zájemců o prodej je tolik, že místa nestačí. Ani o zákazníky není nouze – nicméně pro nakupující by se podle Sedláčkových slov dalo udělat víc. To, co si spokojení lidé povědí mezi sebou, je sice skvělou reklamou – dobré tipy od známých představují to nejlepší doporučení – ovšem nějaká větší propagace farmářských trhů zůstává popelkou.

Peníze na propagaci?

Sedláček, který rovněž stojí v čele Asociace farmářských tržišť ČR, má přitom jasno: uvítal by, aby se propagace domácích potravin podporovaná státem neomezovala jen na značky jako Klasa či Regionální potravina a na podporu prodeje ze dvora – byť to rozhodně nezatracuje. Naopak: chválí jako správnou cestu. „Na prodej z tržiště se ale pozapomnělo," konstatoval.

Alternativy ke kamenným obchodům, kdysi obdivované v západní Evropě, nyní fungují i u nás. Zájemci mohou využívat bedýnkový systém, prodej ze dvora, kde si ale současně nekoupíte zeleninu, mléko, tvaroh, kousek kvalitního hovězího, vejce od slepic z volného výběhu a žitné pečivo nebo kváskový chléb (přičemž sotvakdo bude objíždět hned několik farem, pokud je nemíjí třeba cestou na chalupu) – a pak jsou tu farmářské trhy jako alternativa supermarketu nabízející jídlo s doložitelným původem, kde tohle vše seženete na jednom místě.

Ilustrační foto.
Maminky na brigádě? Dál hrozí, že přijdou o „rodičák"

Podle Sedláčka by se v rámci propagace regionálních potravin slušelo vzpomenout i na provozovatele farmářských trhů, aby mohli dát vědět o své nabídce. Na marketing už v jejich rozpočtech nezbývá. Větší kampaň by přitom mohla pomoci jak lidem z měst, kde se prodává, tak i z venkova, odkud se výpěstky a výrobky přivážejí.

Reklama pro farmáře

Právě na současnou podobu hledání možností, jak naše výrobce zviditelnit, je ovšem hrdý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Projekt Regionální potravina již od roku 2010 pomáhá malým a středním výrobcům uvést své jméno a potraviny do povědomí spotřebitelů – a řadě z nich se daří zalistovat své produkty i do spotřební sítě. Ministerstvo podporuje drobné farmáře také formou pořádání akcí v podobě projektu Poznej svého farmáře, jehož cílem je opět propagace malých a středních farem, zlepšení jejich ekonomiky a soběstačnosti," řekl Jurečka Deníku.

Jistými obavami o budoucnost farmářských trhů se netají Pavlína Honzů, za níž stojí sedmiletá zkušenost s pořádáním Polabských a Pojizerských trhů. Strašákem pro příští rok se podle ní stane zavádění EET – elektronické evidence tržeb. „Producenti jsou často starší lidé, celý život zvyklí prodávat z ruky do ruky – a s elektronikou už pracovat nechtějí," řekla Deníku.

Nápis nad vchodem do koncentračního tábora v Osvětimi
Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Obraty jsou prý navíc často tak malé, že se ani nevyplatí dělat si s tím těžkou hlavu. Hodně, opravdu hodně prodejců zvažuje, zda budou napřesrok pokračovat – zvlášť když ministerstvo financí vyslalo jasný signál: s výjimkami se nepočítá. Že to vzdá hlavně spousta drobných pěstitelů prodávajících v sezoně své přebytky, očekává i Sedláček.