Takzvané Sirkové lázně byly na okraji města Nový Jičín vystavěny začátkem devatenáctého století. „Přesněji zde byla několik let před rokem 1815 vystavěna jedna lázeňská budova, ve které byl využíván zdejší minerální pramen,“ upřesnil Radek Polách z Muzea Novojičínska.

Postupné rozrůstání

Lázně podle něj založil jeden z novojičínských měšťanů, konkrétně měšťan Rietz. „Právě on lázně tenkrát pojmenoval podle císařského tajného rady a kurátora Tereziánské akademie z Vídeňského Nového Města, svobodného pána von Summeraw,“ doplnil Polách.

Přestože lázně původně tvořila jediná budova, postupně se zařízení na okraji města rozrostlo na mnohem větší komplex. K budově totiž přibylo dvacet sedm kabin, několik pokojů k bydlení a v neposlední řadě také jídelna.

Léčivá minerální voda

Na počátku dvacátého století se lázně staly soukromým majetkem. „Jejich majitelem byl Ludwig Herzog,“ uvedl pracovník Muzea Novojičínska. Dodal, že komfort zdejší lázeňské péče o lázeňské hosty doplňovala možnost příjemných procházek v okolních lesích.

Navíc minerální voda, za kterou hosté jezdili z širokého okolí, byla díky přítomnosti velkého množství sirovodíku a kysličníku uhličitého využívána nejen při revmatických a artritických chorobách, ale také při onemocněních kožních. Věhlas novojičínských Sirkových lázní však netrval věčně. Již koncem dvacátého století byl jejich provoz definitivně ukončen. Budova ještě nějaký čas sloužila jako plicní oddělení novojičínské nemocnice a nyní je využívána soukromou firmou.