VYBERTE SI REGION

Klement Gottwald dále figuruje mezi čestnými občany

Kutnohorsko - Ač by se mohlo zdát, že titul „čestný občan“ je něco výjimečného a že každé město si tedy vede pečlivou evidenci, komu vzdá poctu jej užívat, nemusí to být vždycky tak úplně pravda.

1.2.2011 2
SDÍLEJ:

J. V. Stalin a Klement Gottwald na propagandistickém plakátu z padesátých let 20. století.Foto: archiv Jiřího Šmerala

Kutná Hora by mohla být příkladem. Za své hovoří doslova mravenčí práce kronikáře města Lukáše Provaze, jenž se rozhodl změnit stav, kdy vlastně nikdo nevěděl, kdo všechno titul čestný občan Kutné Hory v minulosti získal. Právě tak tomu totiž do loňského roku bylo.

Díky Provazovi, jenž pročetl všechny zápisy jednání zastupitelstva města či pléna městského národního výboru od roku 1848 do současnosti, vznikl seznam osobností, které se titulem „čestného Kutnohořana“ mohou pyšnit. „Soupis v současné době obsahuje šedesát jmen, a protože se nelze spolehnout na důslednost dobových záznamů, uveřejnil jsem v Krásném městě (čtvrtletník města Kutná Hora – pozn. red.) výzvu, na niž reagovali čtenáři a dvě jména s patřičnými informacemi doplnili,“ říká Provaz.

Není však zdaleka jisté, zda nad „čestným spoluobčanstvím“ všech vyjmenovaných osob srdce Kutnohořana právě zaplesá.

Historik se zastal Klementa Gottwalda

Pochybnosti budí především jména z období komunistické diktatury. Mezi čestnými Kutnohořany totiž nechybí například první komunistický prezident Klement Gottwald, jeho nástupce Antonín Zápotocký, či politici, kteří se proslavili „paktováním“ právě s komunisty – sociální demokrat Zdeněk Fierlinger či národní socialista Emanuel Šlechta.

Na druhou stranu je třeba dodat, že seznam obsahuje samozřejmě i celou řadu jmen osobností, které nejenže měly ke Kutné Hoře skutečný vztah, ale na něž může být toto město také právem hrdé.

Názory na ponechání komunistických prominentů v seznamu se různí. Například v případě Gottwalda není podle zmíněného Lukáše Provaze úvaha o odebrání čestného občanství na místě. „Vzhledem k tomu, kdy k těmto schválením čestných občanství došlo, nemusí Kutná Hora řešit, zda zbavovat například Klementa Gottwalda této pocty – jeho jmenování nebylo vynuceno poúnorovým režimem, ale spadá ještě do doby demokracie, byť omezené, za takzvané Třetí republiky,“ říká Provaz. (Gottwald byl jmenován čestným občanem 22. listopadu 1946 – pozn. red.).

Má ale čestným občanem zůstat Antonín Zápotocký, jenž se čestným občanem stal 21. června 1948, tedy po „únorovém puči“?

Kutnohorský starosta Ivo Šanc má v každém případě na ponechání zmíněných neblaze proslulých politiků v seznamu názor jiný. „Z mého pohledu je jedno, jestli byl zapsaný nebo schválený ve čtyřicátém šestém nebo v padesátém,“ soudí o Gottwaldovi s tím, že první komunistický prezident by si vyškrtnutí ze seznamu podle jeho názoru zasloužil.

Podrobné informace o čestných občanech Kutné Hory včetně detailních životopisů některých osobností nabízí čísla 3 a 4/2010 čtvrtletníku Krásné město.

Starosta Čáslavi navrhl legendární Jarmilu Kratochvílovou

Změn by se mohl seznam čestných občanů dočkat i v Čáslavi. Podle informací ředitelky městského muzea Soni Dedíkové jsou čestnými občany například gymnastka Věra Čáslavská (kuriózní je, že někdejší reprezentaci města vedlo k udělení čestného občanství této sportovkyni mimo jiné její příjmení), režisér Miloš Forman a mezinárodně uznávaný scénograf Josef Svoboda.

„Jsou určitě lidé, jako třeba paní Jarmila Kratochvílová, která opravdu Čáslav proslavila a která by si to určitě zasloužila, takže je to pro nás námět k zamyšlení,“ řekl čáslavský starosta Jaromír Strnad.

Autor: Ondřej Dvořák

1.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Drogy? Konopí? Nenávistná výzva štve proti vietnamskému obchodníkovi

Věrovany – V obchodech ve Věrovanech tento týden tráví lidé více času než jindy. Leží v nich petice. Ostře nasazuje na obchodníka vietnamské národnosti, jemuž chce obec pronajmout budovu bývalé školy v části Nenakonice. Rád by v domě zřídil prodejnu potravin. 

Nádražka kvůli EET končí. Další bojují

Praha /FOTOGALERIE/ - Oblíbený podnik v Bubenči kvůli elektronické evidenci tržeb zavřel. Ostatní tradiční nádražky s administrativní zátěží zápasí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies