Labutě, kačeny a lysky jim každý rok sežerou několik desítek tun potravy pro ryby. Přesto za své největší nepřátele považují kormorány. Kromě toho, že při tahu může jeden pták rybářům na soustavě rybníků mezi Mutěnicemi, Dubňany a Lužicemi sežrat až kilo ryb denně, spoustu ryb zraní, což je pro rybáře podobná škoda jako pro vinaře, když jim špaček shodí hrozny na zem.

Škody je těžké vyčíslit

„Kormorán má na zobáku zahnutý háček, kterým do ryby udělá díru. I když se jí podaří uniknout, stejně později zplesniví, oslabí a uhyne,“ řekl Radek Čučka ze společnosti Rybářství Hodonín. Poraněné ryby přitom podle Čučky rybáři nachází ve svých sítích právě teď v období výlovů.

Na soustavě rybníků se trvale vyskytuje asi až čtyřicet kormoránů. Na jaře a na podzim, především pak v období výlovů, ale na rybníky přilétají celá hejna těchto vodních ptáků. „Přiletí jich třeba tři sta. Každý z nich denně sežere půl kila až kilo ryb. To co sežerou, je přímá škoda. Minimálně stejnou škodu, ne-li větší, ale udělají tím, že při lovu, kdy jsou organizovaní ve větších hejnech, rybu naženou na mělčinu, čímž ji vystresují a ona se pak snadno poraní o kámen nebo rákosí,“ vysvětlil Čučka. Celkové škody je však podle něj těžké vyčíslit. Částečně se mohou rybáři zahojit tím, že požádají stát o náhradu škody způsobenou kormorány.

Škodí i labutě

Hejna kormoránů však nejsou jediným problémem rybářů. Až několik desítek tun granulí či pšenice a kukuřice pro ryby jim během krmné sezony, která při pěkném počasí trvá od dubna do října, zlikvidují kačeny, labutě a lysky. Lysek se přitom v době podzimního tahu na celé rybniční soustavě shromáždí i několik tisíc kusů. „Rybníky na Hodonínsku jsou poměrně mělké, jsou hluboké do devadesáti centimetrů. Díky svému dlouhému krku se labuť dokáže dostat k potravě všude. Kačena se potápí a žere ze dna, lyska taky,“ popsal Čučka.

S vodními ptáky částečně rybářům pomáhají myslivci, kteří mohou od prvního září do konce listopadu divoké kachny lovit. „O odlov kormoránů mohou na městském úřadě a ochraně přírody zažádat majitelé rybníků. Pokud je mezi nimi někdo, kdo může lovit, tak je odloví oni. Pokud tomu tak není, požádají nás, jako uživatele honitby,“ sdělil předseda Okresního mysliveckého spolku Radovan Mančík.

Stejně jako u špačků, má i plašení a odstřel kormoránů na rybnících svá pravidla. „V daném období můžeme kormorána plašit střelbou, případně ho i zastřelit. V hejnu však musí být víc než dvacet jedinců a nemůžeme jich zastřelit více než deset procent, což jsou maximálně dva kusy,“ informoval Čučka. V sezoně pak mohou myslivci lovit i lysky. Ostatní ptáci, včetně kormorána, jsou ze zákona chránění.

Kormorán se na červeném seznamu řadí mezi zranitelné druhy. Na území republiky hnízdí asi na čtyřech místech. Na jižní Moravě je jediná kolonie pod Novomlýnskými nádržemi. „Řeka Morava je tradičním tahovým koridorem. Jsou u nás ptáci z Pobaltí, Polska, Litvy a Estonska, dřív u nás převažovali ptáci z Dánska a severního Německa. Kormoráni jsou teď na vrcholu tahu. Během tří týdnů až měsíce by se měli přesunout do svých zimovišť, která jsou na Dunaji a ve Středomoří,“ sdělil ornitolog Karel Šimeček.
Se ztrátami musíme počítat

ROZHOVOR

Každý rok se situace opakuje. Vodní ptáci hledají na rybnících kolem Hodonína potravu. Nejvíc škodí kororáni. Jak se s tím rybáři potýkají, vyprávěl jednatel společnosti Rybářství Hodonín Pavel Čučka.

O jaké ryby mají kormoráni zájem?
Cyklus produkce kapra, který jde na stůl, je záležitost tří až čtyř let. První rok se z rodičů, takzvaných generačních ryb vytvoří v dubnu jikry u matky a mlíči u otce, z čehož vznikne kapří plůdek. To je rybička, která má třeba tři, čtyři milimetry. Do podzimu se rozroste průměrně na čtyři až pět deka. Druhý rok se z plůdku stává návnada a rybka z předchozí velikosti dvanácti až třinácti centimetrů doroste velikosti až sedmdesáti deka. Toto je pro kormorána ideální potrava .

Tím vám ale vzniká jakási díra ve druhém stádiu vývoje kaprů.
Musíme s tím počítat a rybky druhé vývojové řady dáváme do rybníků, které jsou menší. Kormorán sedí na vyvýšených místech, jako jsou suché stromy a na velkých rybnících, aby měl volnou hladinu a přehled. Snažíme se proto rybu dávat do rybníků, které jsou menší a je tam dostřel aspoň do poloviny rybníku, aby se daly ochránit. Protože je kormorán plachý pták, tak se snažíme vybírat rybníky, kde se pohybuje víc našich zaměstnanců a které jsou přehledné. Nedokážeme to ale ohlídat.

Větší kapři nebo jiné druhy ryb tedy kormorány nelákají?
Všechny ryby nerostou stejně, takže i tříletá ryba může mít sedmdesát deka, zatímco jiná už má třeba přes dvě kila. Kormoráni neloví jen na plůdkových a násadových rybnících, ale i na těch tržních. Neživí se jen jen kapry, ale mají velice rádi candáta, což je u nás nejhodnotnější a jedna z málo dostupných ryb. Stejný případ je lín, kterého má kormorán také velice rád. Když ale nemá tuto potravu, tak vezme za vděk i jinou bílou rybou, třeba karasem.