VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moravskoslezský kraj jedná o výstavbě spalovny odpadu

Ostrava/FOTOGALERIE/ - Odpady zaplavují krajinu. Ročně lidé v Moravskoslezském kraji vyhodí do popelnic a kontejnerů nebo odvezou do sběrného dvora kolem pěti set tisíc tun odpadů. I když se třídí a recykluje, velké množství ho stále končí na skládkách.

5.5.2010
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií

Důležitým tématem na konferenci Odpady 21 byla výstavba krajského integrovaného centra na energetické využívání odpadů.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

Například v roce 2000 bylo na skládky uloženo 390 tisíc tun odpadu, v roce 2008 tam skončilo 442 tisíc tun. A třeba v Ostravě už jsou současné skládky plné.

„Skládkuje se osmdesát procent odpadu. A to je zpráva, že neumíme dobře nakládat se svými zdroji. To, co lze, se musí vytřídit a zbytek, co už nelze materiálově využít, pak spalovat,“ uvedla ministryně životního prostředí Rút Bízková, která v úterý přijela do Ostravy na konferenci Odpady 21.

Proto je ministerstvo připraveno finančně podpořit výstavbu spalovny neboli krajského integrovaného centra na energetické využívání odpadů. Kraj s dalšími pěti městy ho chce postavit v areálu bývalého dolu Barbora v Karviné. Čtyřicet procent z nutných pěti miliard by přitom měla pokrýt dotace z evropských fondů, stát by se měl spolupodílet deseti procenty, zbytek má pokrýt úvěr od Evropské investiční banky, který už je předjednán.

Emise v místě klesnou

„Je reálné, že ty peníze kraj získá. Počítáme s tímto projektem. Záleží ale na tom, zda projekt včas připraví. Musí být realizován do podzimu 2015, dokdy je možné peníze čerpat,“ konstatovala Bízková.

Lidem z Karvinska se ale plán na stavbu spalovny nelíbí. Na petici proti tomuto projektu se už sešlo pět a půl tisíce podpisů. Obávají se zhoršení už tak špatného ovzduší. Nesouhlasné stanovisko vydali nedávno i karvinští radní ke studii posuzující vliv krajské spalovny na životní prostředí, kterou zpracovalo ministerstvo životního prostředí. A pokud nebudou splněny jejich požadavky, hodlají výstavbu blokovat. Proti výstavbě spalovny bojují i ekologické a občanské organizace, především místní ekologické sdružení Frygato-Eko.

Zástupci projektu ale nesouhlasí s tím, že se výstavbou spalovny životní prostředí na Karvinsku zhorší, naopak. Krajské centrum má ročně zpracovat dvě stě tisíc tun odpadu a produkovat elektřinu a teplo. O toto množství vyrobeného tepla se pak má snížit výkon sousední teplárny, která využívá černé uhlí. Tím se podle zástupců projektu emise v dané lokalitě sníží. „Dohoda se společností Dalkia už je na světě,“ informoval náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák.

O nutnosti projektu se jeho zástupci budou snažit přesvědčit v úterý odpoledne obyvatele Karviné, v tamním domě kultury se totiž koná veřejné projednávání hodnocení vlivu stavby na životní prostředí.

Autor: Iva Havlíčková

5.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Opel Insignia Grand Sport.

Francouzi chtějí Opel. Rýsuje se nový automobilový gigant

Žižkovský vysílač v Praze

Nové televizní vysílání startuje od března

Spoření na penzi. Vydělává, ale slabá koruna ho sráží

Penzijní fondy si pochvalují, že spoření na penzi táhne více než v nedávné minulosti. Na přilepšení k důchodu dokonce svým dětem začínají šetřit i někteří rodiče.

EUC koupila od Homolky firmu poskytující nadstandardní péči

Praha - Skupina EUC (dříve Euroclinicum), která v Česku provozuje mimo jiné síť poliklinik a laboratoři, koupila za 50,5 milionu korun firmu Homolka Premium Care, která se specializuje na poskytování nadstandardní individuální zdravotní péče. Prodej akcií firmy je součástí likvidace společnosti Holte, která je dceřinou společností Nemocnice Na Homolce. Ve čtvrtek o tom informovala mluvčí nemocnice Martina Dostálová.

Praha zaplatí na 22 školách výuku češtiny jako cizího jazyka

Praha - Hlavní město zaplatí ve 22 základních školách výuku češtiny pro děti, pro které není mateřským jazykem. Dvě vyučovací hodiny jednou týdně město vyjdou za celý rok zhruba na 620 tisíc korun. Přidělení peněz ve čtvrtek schválili pražští zastupitelé.

Počet lidí s depresí celosvětově stoupl. Nejvíc lidí trpí v Asii

Lidí trpících depresemi žilo na světě v roce 2015 o 18 procent více než v roce 2005. Před dvěma lety tak deprese sužovaly zhruba 4,4 procenta globální populace, tedy více než 300 miliónů osob všech věkových skupin. Deprese výrazně přispívají k sebevraždám, jejichž počet dosahuje až 800 tisíc ročně. V Česku má podle WHO depresivní poruchy zhruba pět procent obyvatel.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies