VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé si pletou žampiony, za den tři otravy

Olomouc - Hlavně na sídlištích roste žampion zápašný a několik lidí už ho zaměnilo za klasický žampion.

2.9.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Tři případy nevolnosti po požití žampionu zápašného řešili odborníci na Olomoucku během jediného dne. Podle mykologa Bronislava Hlůzy, by si lidé na tuto houbu rostoucí i v trávnících na sídlištích měli dávat pozor. Pozná se snadno: po říznutí nebo škrábnutí nehtem žloutne, zatímco ostatní žampiony zůstávají nezbarveny.

„Poslední týden máme ve znamení nevolnosti po konzumaci žampionu zápašného. Během jednoho dne tři případy, což je hodně,“ informoval mykolog a soudní znalec v oboru.

Zápach by měl odradit

Jde zejména o ty, kteří houby nasbírali například na sídlišti. „Z Olomouce a širšího okolí. Přitom je možné jej poměrně lehce rozeznat, a to tím, že po pomačkání či poškrábání zežloutne. Také při přípravě v kuchyni nepříjemně páchne. Dalším znakem žampionů zápašných je pach po fenolických, který se při tepelné úpravě zesiluje. „Je cítit po karbolu. To by mělo člověka odradit a houbu by měl vyhodit, aby se vyhnul otravě,“ podotkl.

Příznaky otravy po žampionu zápašném jsou nevolnost, zvracení, průjmy. Intoxikace nastává až po konzumaci většího množství hub.

Hub je méně, ale stále rostou

Podle mykologa po boomu v posledních dvou týdnech se po ochlazení růst hub pozastavil. Kdo o víkendu vyrazí do lesa, s prázdnou podle Hlůzy nepřijde. „Vyčasilo se a o víkendu lidé určitě něco objeví. Lidé by však měli sbírat pouze ty exempláře, které skutečně poznají. A nepřejídat se pokrmy z hub,“ radil méně zkušeným lovcům s košíky.

Houby rostou ve vlnách a po srpnové předpokládá Hlůza nástup další kolem 10. září. Podle počasí.

Poté, co začaly růst jedovaté muchomůrky, včetně nejjedovatější muchomůrky zelené, zaznamenali odborníci hned několik otrav. Za deset dnů v srpnu to byly čtyři otravy a řadu nevolností. Naštěstí s dobrým koncem.

V případě nevolnosti, zvracení po požití houbového jídla by se lidé měli hned obrátit na lékaře. „S sebou by měli vzít všechno, co z hub zbylo – okrájené houby, pokrm z hub, ale i zvratky nebo stolici. Čím dříve přijdeme na to, co to bylo, tím snadnější je pomoc,“ poradil mykolog.

Otravy po požití muchomůrky tygrované, zaměnitelné s růžovkou, nastanou potíže velmi brzy po jídle – půl hodiny až několik hodin. „Nastane silná nevolnost, zvracení, poruchy vědomí, neklid, člověk mluví z cesty, má pocit, že nevidí, protože se mu zúžily zornice,“ popisoval příznaky. V případě muchomůrky zelené nastává otrava později – od šesti do 24 hodin. „Jsou případy, že i po dvou dnech. Platí, že čím později se otrava objeví, tím je naděje na uzdravení horší. Otrava se projevuje zvracením a velmi častými průjmy,“ uvedl znalec v oboru mykologie.

Autor: Daniela Tauberová

2.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stojící tramvaje. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
7

Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje

Britské deníky
4

Zákaz prodeje bulváru na univerzitách naštval studenty. Rozdávají vlastní kopie

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

AKTUALIZUJEME

Hejtman Olomouckého kraje Košta odvolán, vládnout by měl Okleštěk

Krajští zastupitelé na svém pondělním zasedání hlasovali o odvolání Oty Košty (ANO). Na programu měli i volbu jeho nástupce.

AKTUALIZOVÁNO

Vraždu novorozence potrestal soud 15 lety vězení

Za vraždu novorozence potrestal dnes ústecký krajský soud ženu ze Štětí na Litoměřicku patnácti lety vězení. Matka dvou dětí těhotenství tajila, dítě porodila doma a životaschopného chlapce uložila do igelitové tašky, uvedla obžaloba. Tělíčko našel o měsíc později na poli traktorista.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies