VYBERTE SI REGION

Lidé z podbrdských obcí si oddechli, radar nebude

Brdy - Spojené státy měly pro stavbu radaru vybranou kótu 718,8 v Brdech. Záměr Američanů ale od počátku narážel na silný odpor především ze strany obyvatel podbrdských obcí.

17.9.2009 3
SDÍLEJ:

Odpůrci radaru pochodovali vojenským újezdem BrdyFoto: Reuters

Neskrývanou radost mají odpůrci budování radaru v Brdech z prohlášení amerického prezidenta, který českému premiérovi sdělil, že USA odstupuje od projektu protiraketové obrany v České republice a Polsku.

Spojené státy si pro výstavbu radaru vybraly kótu 718,8 v Brdech. Záměr Američanů ale od počátku narážel na silný odpor především ze strany obyvatel podbrdských obcí. Radar rozdělil na názorové skupiny nejenom veřejnost, ale i politickou scénu.

Na Příbramsku dokonce vznikla Liga starostů proti radaru. Minulá vláda, která umístění vojenského zařízení podporovala, nakonec ustanovila komisi pro rozvoj Brdska. Jejím smyslem bylo rozdělit peníze podbrdským obcím v okolí zamýšlené základny.

Starostové mají radost

„Jsme rádi, že Spojené státy nakonec od záměru ustoupily. Neuvěřitelnou zásluhu na tom má trokavecký starosta Jan Neoral, který za nás za všechny neúnavně bojoval. Jen je škoda, že s vládou skončila i komise pro Brdsko. Bylo by vhodné, aby obce dostaly slíbené peníze,“ řekl starosta Rožmitálu Josef Vondrášek.

„Kvůli slibům, že budou peníze, mnohé obce připravily projekty, do kterých by za normálních okolností nešly, protože na to prostě ze svých rozpočtů nemají. Rožmitál dostal jen 1,8 milionu korun na části projektu kanalizace a na školku. Připraveny máme ale další projekty a nikdo s námi nekomunikuje,“ postěžoval si Vondrášek s tím, že malé obce jsou na tom pochopitelně hůře.

Byli to obyvatelé, kteří drželi poslance v napětí

„Nemyslím si, že je to jen naše zásluha, záměr Američanů padl díky všem sedmdesáti procentům obyvatel téhle země a iniciativ. Ti všichni dokázali udržet poslance v takovém vypětí, že neratifikovali obě již podepsané smlouvy o radaru mezi Českem a USA,“ sdělil Deníku Jan Neoral.

V každém případě je to podle Neorala také zásluha amerického prezidenta. „Mezitím, co jsme bojovali, přišel v Americe k moci člověk, kterému to jinak myslí, než Bushovi. Poděkování patří všem, kteří se nebáli protestovat a všechny nás to odnaučilo slepě důvěřovat politikům. Je to poprvé, co se v této době zvedl občanský odpor v takové míře, že kdyby došlo k něčemu podobnému, věřím, že lidé půjdou znovu proti zlu. Díky těmto lidem se možná podařilo zastavit i to, že ještě za Bushe se na kótě nezačalo betonovat,“ dodal Neoral, pro něhož boj proti radaru představoval tři těžké roky.

„Hodně mi to vzalo, ale více jsem získal – vědomí, že jde jít proti darebákům v politice, že lidé dokáží o svoji budoucnosti přemýšlet a sám jsem se přesvědčil, že má smysl bojovat proti politikům. Za ty roky jsem také poznal spoustu přátel,“ uzavřel Jan Neoral.

Poslední aktivitou Greenpeace byl stržený plot

Proti radaru aktivně zasahovali i Greenpeace. Ti dokonce vloni obsadili kótu a strávili tam několik týdnů, než je armáda vyhnala.

„Odstoupení od plánů na postavení základen samozřejmě vítáme, ale byla to věc, kterou jsme očekávali. Od samého počátku jsme upozorňovali jak média tak politiky, že příchod Obamy bude znamenat revizi systému, který je nefunkční, namířený proti neexistující hrozbě a navíc ohrožuje nutnou spolupráci Ruska a USA při eliminaci jaderné hrozby z Íránů a revizi smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Bohužel nám, expertům, které jsme z USA pozvali – pana Coyla a Postola – a kteří se na současné revizi systému podíleli, málokdo naslouchal,“ řekl Jan Freidinger z Greenpeace, které již skutečnou kampaň proti radaru nevedou skoro půl roku.

„Poslední naší aktivitou v této oblasti byla akce na kótě při odstranění plotu. V situaci kdy jsme věděli, že se plán chystají v USA pohřbít a v Čechách byl hlavní cíl naší kampaně, aby nebyly smlouvy ratifikovány poslaneckou sněmovnou, taktéž splněn, nemělo smysl plýtvat energií a prostředky a vést plnohodnotnou kampaň,“ dodal Freidinger, jenž se osobně domnívá, že rozhodnutí USA je definitivní. To prý navíc dává prostor řešit případnou íránskou hrozbu diplomatickými prostředky, což je v tomto případě daleko efektivnější prostředek, než nefunkční protiraketový systém, obzvláště pokud se podle Freidingera zapojí i Rusko.

Ještě horší než radar by byly chaty, míní usedlík

Názory lidí na stavbu radaru se různily a různí. Zemědělský technik Jan Matoušek z Vysoké Pece u Příbrami by byl pro radar. „Snažím se koukat dopředu. Vidím nebezpečí z východu, včetně Ruska. Nemyslím si, že by radar v Brdech znamenal pro přírodu nebezpečí, to je jen nafouknutá bublina. Horší by byla výstavba rekreačních objektů. Navíc máme Američanům co splácet za druhou světovou válku,“ řekl Jan Matoušek.

Naopak studentku Lucii Lesákovou z Příbrami nové zprávy o radaru potěšily: „Je to určitě dobře, že tu nebude. Podepisovala jsem spoustu petic na internetu. Slyšela jsem, že Amerika se nebojí útoku z jihu, no nevím. Bůhví, co za tím vším bude. Obyčejní lidé do této problematiky stejně pořádně nevidí,“ řekla.

Autor: Karel Hutr

17.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Hlavní třídy se zcela promění, Praha dá na jejich obnovu miliardu

Praha /INFOGRAFIKA/ - Během dvou let se velké třídy v metropoli zcela promění. Začnou rekonstrukce čtyř ulic, které dostanou úplně novou podobu. Vše vyjde na více než miliardu korun.

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies